Článek
Co způsobilo tento obrat a proč bychom měli přehodnotit náš přístup k mentálnímu zdraví?
Ještě před pár lety se duševní zdraví v České republice často považovalo za téma, o kterém se nemluvilo. Psychické problémy, jako deprese, úzkosti nebo stres, byly stigmatisovány, a lidé, kteří se s těmito problémy potýkali, se báli vyhledat pomoc, aby nečelili odsouzení. V roce 2023 se však situace začíná měnit. Češi konečně začínají rozumět tomu, že duševní zdraví není něco, co by mělo být tabu, a že o něj je potřeba pečovat stejně jako o zdraví tělesné.
Změna mentality: Není to slabost, je to realita
V České republice roste počet lidí, kteří si uvědomují důležitost duševního zdraví. Studie z roku 2023 ukazují, že více než 30 % dospělé populace již vyhledalo odbornou pomoc v oblasti duševního zdraví, ať už v podobě psychoterapie nebo poradenství. Tento trend, který je patrný i v okolních zemích, není náhodný. V roce 2023 jsme totiž svědky obrovského posunu v mentalitě lidi
„Dříve byla návštěva terapeuta vnímána jako něco neobvyklého, možná i stigmatisujícího. Dnes už lidé začínají chápat, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o tělo,“ říká Martina Novotná, psychoterapeutka.
Sociální sítě a jejich vliv
Je také zajímavé, že změnu ve vnímání duševního zdraví v Česku mohou částečně podpořit sociální sítě. Zatímco v minulosti byly tyto platformy kritizovány za jejich negativní vliv na mentální pohodu uživatelů, dnes se na nich stále častěji objevují příspěvky, které otevřeně mluví o psychických problémech. Influenceri, známé osobnosti a dokonce i politici dnes častěji sdílejí své zkušenosti s úzkostí, depresí nebo terapií, čímž pomáhají normalizovat toto téma a odbourávat stigma.
„Vidíme trend, kdy lidé začínají mluvit o tom, co prožívají. I známé tváře, které mají obrovský dosah, přispívají k tomu, že se o duševním zdraví začíná mluvit otevřeněji,“ dodává Novotná.
Pandemie jako zlomový bod
Pandemie COVID-19 byla pro mnoho lidí zlomovým bodem, který otevřel oči o důležitosti duševního zdraví. Stres, úzkost, depresivní stavy, osamělost a ztráta práce, to všechno byly aspekty, které v době pandemie zasáhly mnoho domácností. Zatímco tělesné zdraví bylo na prvním místě, duševní pohoda se stala často podceňovanou.
Dnes, i když už pandemie není v centru zájmu, mnoho lidí stále čelí následkům. Podle výzkumu Mediálním výzkumným institutem z roku 2023, až 20 % lidí pociťuje dlouhodobé negativní důsledky na duševní zdraví, které vznikly v průběhu pandemie.
Prevence a vzdělání: Klíč k pozitivní změně
Pokud chceme dosáhnout trvalé změny v přístupu k duševnímu zdraví, musíme se zaměřit na prevenci a vzdělávání. To znamená nejen osvětu na školách, ale i mezi dospělými. V Česku v posledních letech vzniklo několik projektů zaměřených na zvyšování povědomí o duševní hygieně a psychické odolnosti.
„V rámci školních programů se zaměřujeme na výuku duševní hygieny, kterou děti i dospělí mohou využívat v každodenním životě. Cílem je vytvořit kulturu otevřenosti a zdravého přístupu k mentálnímu zdraví,“ říká Petr Kovařík, zakladatel projektu Mentální Fitness.
Terapie bez stigma: Jaké možnosti máme?
K tomu, aby Češi opravdu začali pečovat o své duševní zdraví, je potřeba otevřít dveře různým možnostem. Psychoterapie, online poradenství, ale i jednodušší přístupy jako meditace nebo mindfulness, to všechno jsou způsoby, jak pomoci sami sobě.
Stále více terapeutů nabízí online sezení, což se ukazuje jako výhodné pro ty, kteří se stydí nebo nemají čas na osobní setkání. Dále vznikají také aplikace, které lidem pomáhají v krizových chvílích, například různé meditace, relaxační cvičení nebo nástroje pro sledování duševní pohody.
Závěr: Cesta k rovnováze mezi tělem a myslí
Je zřejmé, že Česká republika se v oblasti duševního zdraví posunula o kus dál. Lidé jsou ochotnější hledat pomoc, mluvit o svých problémech a aktivně se starat o svou psychiku. A to je ten nejdůležitější krok k tomu, abychom se jako národ dostali k rovnováze, kde duševní zdraví nebude tabu, ale normální součástí našeho života.
