Článek
Nuda. Slovo nudné samo o sobě. Co si pod ním představíte?
Dlouhá (nudná) porada, čekání u lékaře, … Jasně, příkladů pro nudu bychom našli určitě spoustu. Ale my máme na mysli hlavně tu nudu v podobě dnů, které jsou si podobné natolik, že člověk přestane rozlišovat pondělí od pátku.
A přitom všechno funguje: jídlo je zajištěné, péče také. Jen ubývá nových podnětů. Ubývá důvodů něco očekávat, ubývá důvodů na něco se těšit.
Jedna pracovnice domova seniorů nám řekla, že příjezd hudebníka nebo divadelního souboru pozná několik dní dopředu. Je to téma. Lidé se ptají, kdo přijede, vzpomínají, vyprávějí si zážitky. A po skončení se o tom mluví dál.
Najednou se něco děje.
To je detail, který si člověk v běžném životě neuvědomuje. Máme plné diáře a občas si stěžujeme, že nestíháme. Ve vyšším věku bývá problém opačný. Čas je, ale chybí události, chybí pestrost. A čím je člověk starší, tím hůř si nové zážitky obstará sám.
Nuda může být tak tíživá.
V organizaci Kultura blíž lidem vidíme, jak velký přínos má koncert nebo návštěva umělce. Sice to nevyřeší všechny starosti, ale přináší to něco, co se nedá změřit čísly: nový zážitek, nové téma k rozhovoru. A hlavně narušení stereotypu.
I z této zkušenosti vznikla sbírka Kultura blíž seniorům.
