Článek
Tosca v Olomouci: Cavaradossi, který očaroval publikum
Olomoucké Moravské divadlo vstoupilo do nové éry opery s Pucciniho Toscou, jejíž premiéra se konala 19. září 2025. Inscenace přinesla divákům silný hudební a dramatický zážitek, ale jedno je jisté: všechny pohledy patřily Mickaelu Spadaccinimu, který v roli Cavaradossiho naprosto ovládl jeviště.
Režisérka Daniela Špinar zvolila vizuálně výrazné a dramaturgicky promyšlené pojetí. První obraz působil hravě a lehce, mladá milenecká dvojice Tosca–Cavaradossi hýřila šprýmy a radostí, a přesto už v těchto chvílích diváci cítili, že právě Cavaradossiho přítomnost bude středobodem večera. V druhém a třetím obraze, kdy se děj zvrhl do dramatu, Spadaccini prokázal neuvěřitelnou schopnost spojit technickou dokonalost s hlubokou emocionální intenzitou.
Jeho otevřený italský tenor měl tmavší barvu a zároveň zářivou výšku, která se vryla do paměti publika. Každá fráze, každý tón a gesto byly dokonalou kombinací hudby a dramatu. Závěrečný obraz, kdy Cavaradossi na kolenou zpívá o své lásce a životě, byl vrcholem inscenace – hlas a herectví Spadacciniho měly takovou sílu, že i prázdné technické jeviště působilo jako divadelní srdce opery.
Toscu s jistou noblesou ztvárnila Radoslava Müller, která svým hlasem a mladistvým elánem skvěle doplňovala Spadacciniho výkon. Zloducha Scarpia hrál Jiří Sulženko, jeho baryton byl přesvědčivý, byť hlavní pozornost diváků se přesouvala k Cavaradossimu. Další postavy – Caesar Angelotti (Daniel Kfelíř), Kostelník (Oto Nouzovský), Spoletta (Raman Hasymau) a malý Pasáček (Maxmilian Leszczynski) – předvedly solidní výkony, ale všechny přirozeně ustoupily neuvěřitelné přítomnosti Spadacciniho.
Hudební nastudování Zsolta Hamara podpořilo výrazný a dramatický výkon Cavaradossiho. Orchestr, sbor i Dětský pěvecký sbor BoDo centrum pod vedením Hany Vyroubalové skvěle doplňovali pěveckou brilanci hlavního protagonisty.
Celkově inscenace potvrdila, že olomoucký operní soubor dokáže podávat špičkové výkony, ale Mickael Spadaccini v roli Cavaradossiho se stal tím, kdo definoval celé představení – jeho hlas, výraz a charisma zůstávají v srdcích diváků dlouho po závěrečném tónu.
