Článek
Rusové odevzdali poslední hlasy v parlamentních volbách v neděli 20. září. Není právě překvapením, že se vítězem stala strana Jednotné Rusko, když získala podle konečných výsledků 57,83 procenta hlasů a 355 ze 450 křesel, tedy pohodlnou ústavní většinu. A jak je dobrým zvykem oznamovat dobré zprávy před volbami a špatné až po nich, jen krátce po sčítání hlasů přišla nálož nepříliš optimistických zpráv týkajících se ekonomické budoucnosti země a běžného života jejích obyvatel.
Hned den po ohlášení výsledků ministr financí Anton Siluanov oznámil, že letošní rozpočtový deficit bude výrazně vyšší, než vláda původně plánovala. O tři dny později, 24. září, kabinet schválil návrh rozpočtu na další tři roky spolu s novým makroekonomickým výhledem. A v něm se objevila celá řada věcí, které se brzy projeví v hospodaření domácností i firem.
Některé změny byly připravované déle a například říjnové zvýšení komunálních či železničních tarifů bylo známé už před hlasováním. Přesto je nemožné si nevšimnout, jak rychle se po volebním víkendu začaly sbírat dohromady zprávy o vyšším deficitu, nových daních, rychlejším růstu regulovaných cen a slabších investicích.
Původní rozpočet přitom počítal s letošním deficitem 1,6 procenta HDP. Nově ministerstvo financí očekává zhruba tři procenta. Siluanov jako jeden z důvodů uvedl zvýšené vojenské výdaje, včetně protivzdušné obrany, i náklady spojené s problémy na trhu pohonných hmot a stát si proto chce půjčit více než původně plánovaných 5,5 bilionu rublů.
Nové díry v rozpočtu
Ani v roce 2027 se neočekává návrat k vyrovnanému státnímu rozpočtu. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 43,3 bilionu rublů a výdaji 48,8 bilionu. Deficit má dosáhnout 2,2 procenta HDP a zhruba kolem dvou procent se má držet také v dalších dvou letech.Tytam jsou doby, kdy oficiální rozpočtové plány počítaly s poklesem podílu výdajů na obranu a bezpečnost.
To by samo o sobě ještě nutně neznamenalo katastrofu, ruský státní dluh zůstává v poměru k HDP v mezinárodním srovnání relativně nízký. Problém je, že Rusko si půjčuje v době vysokých úrokových sazeb, takže se obsluha dluhu prodražuje. Čím více si stát půjčuje, tím větší část budoucích příjmů spolknou úroky a současně roste tlak najít další peníze jinde.
Že ani domácí trh není bezedným zdrojem peněz, ukázalo už léto. Při aukci 1. července se podařilo umístit státní dluhopisy v nominální hodnotě pouze 10,365 miliardy rublů a ministerstvo reálně získalo 9,126 miliardy, tedy přibližně desetinu původně zamýšlené částky. Další aukce byly rušeny a 15. července skončil pokus o prodej další tranše dluhopisů bez výsledku, protože nepřišly nabídky za ceny, které bylo ministerstvo ochotné přijmout. O pět dní později stát aukce dluhopisů úplně pozastavil a možnost jejich obnovení se znovu řešila až během září.
Ministerstvo financí proto přišlo i s novými daňovými návrhy. Mezi nejviditelnější patří záměr zahrnout takzvané pasivní příjmy do hlavní progresivní sazby daně z příjmu fyzických osob. Týkat se to má dividend, úroků z vkladů, výnosů z cenných papírů, prodeje majetku nebo obchodních podílů, podle výše příjmů by se pak používala pásma od 13 do 22 procent. Dlužno poznamenat, že zatím jde „pouze“ o návrhy spojené s procesem přípravy rozpočtu, nikoli o odsouhlasené změny zákonů, které by začaly platit v nejbližších týdnech či měsících. Směr je ale zřejmý, vláda hledá další zdroje příjmů a sahá i na peníze, které dosud stály mimo hlavní progresivní zdanění.
Podobně je to se zahraničními internetovými nákupy. Moskva původně uvažovala o postupném zavedení DPH – sedm procent v roce 2027, čtrnáct procent o rok později a plných 22 procent až od roku 2029. Nový návrh přechodné období ruší a počítá se standardní sazbou 22 procent už od roku 2027.
Ministerstvo to vysvětluje snahou srovnat podmínky domácích a zahraničních prodejců a dál „vybělit“ ekonomiku snížením podílu šedého a černého trhu. Pro zákazníka je ale důležitější praktický dopad, nákupy přes zahraniční platformy budou podléhat vyššímu zdanění a alespoň část nákladů se pravděpodobně promítne do cen. Ne každý balíček samozřejmě zdraží o 22 procent, protože část nákladu mohou na sebe vzít prodejci, dnešní cenová výhoda zahraničních nákupů a jejich dostupnost se však mohou snížit.
Změny se dotknou i tzv. rodinných hypoték. Jde o státem podporovaný program, který rodinám s dětmi umožňuje získat úvěr na bydlení za výrazně nižší úrok, než jaký běžně nabízejí banky. Rozdíl mezi zvýhodněnou a tržní sazbou bankám dorovnává stát a program funguje současně jako podpora rodin i stavebnictví. Od října 2026 se podmínky mění a výše zvýhodněného úroku se bude více odvíjet od počtu dětí a regionu.
Mimo Moskvu, Petrohrad a jejich okolí bude rodina s jedním dítětem dostávat zvýhodněný úvěr za deset procent, se dvěma dětmi za osm a se třemi za šest procent. Ve čtyřech nejdražších regionech bude sazba pro rodinu s jedním dítětem dokonce dvanáct procent. Rodiny se čtyřmi a pěti či více dětmi naopak získají ještě nižší sazby. Početnější rodiny tak budou zvýhodněné více než dnes. Ministerstvo financí změny samo popisuje jako snahu učinit program adresnějším a více jej zaměřit na podporu demografie.
Zdraží to, bez čeho se domácnosti neobejdou
Pro běžného člověka budou nejcitelnější možná úplně jiné položky než daně z dividend nebo nákupy z Číny. Od 1. října se zvyšují tarify za komunální služby v průměru o 9,9 procenta. Elektřina pro domácnosti má letos zdražit o 11,3 procenta a plyn o 9,6 procenta.
Toto navýšení bylo plánováno již dříve, jeho zavedení však přichází až těsně po volbách. Ještě důležitější je nový výhled na příští rok. Ještě na jaře počítalo ministerstvo hospodářského rozvoje s růstem souhrnné platby za komunální služby v roce 2027 o 8,7 procenta, nově už uvádí 11 procent. U elektřiny je posun ještě výraznější. Původní očekávání počítalo se zdražením pro domácnosti o 8,6 procenta, nový plán už s 14,4 procenta. U velkoobchodní ceny plynu má růst dosáhnout 10,4 procenta.
V denním životě obyčejných Rusů jde o účty, které chodí každý měsíc a které se platí bez ohledu na to, zda se domácnosti zrovna daří nebo ne. U potravin nebo spotřebního zboží může člověk koupit levnější značku, některý nákup odložit nebo úplně vynechat. U tepla, vody nebo elektřiny je prostor pro manévrování mnohem menší.
Od října se zvyšují také železniční tarify, nákladní doprava zdraží o 8,5 procenta a dálková osobní doprava o 9,2 procenta. Obdobně jako v případě komunálních služeb ani toto rozhodnutí nevzniklo až po volbách a vláda ho schválila už dříve. Vyšší cena nákladní dopravy se logicky nezastaví u platby za tyto služby, ale pro výrobce a obchodníky je přeprava součástí nákladů a alespoň část z nich mohou přesunout do finální ceny svých výrobků a služeb.
Do toho přišla další nepříjemná revize, když ministerstvo hospodářského rozvoje zvýšilo odhad letošní inflace z květnových 5,2 na 6,8 procenta. K 21. září se meziroční inflace pohybovala kolem 6,2 až 6,3 procenta. Vláda stále počítá s návratem ke čtyřprocentnímu cíli v příštím roce.
Velkou roli v tom hrají pohonné hmoty. Podle propočtů citovaných Vedomostmi má letošní růst cen benzínu přidat k celkové inflaci zhruba jeden procentní bod. Ministerstvo očekává, že nepotravinářské zboží jako celek zdraží do konce roku o 6,7 procenta, bez vlivu ceny benzínu by to bylo 4,3 procenta.
Ruskou ekonomiku přitom alespoň podle oficiální prognózy nečeká v nejbližší době recese, ministerstvo letos očekává růst HDP o 0,6 procenta a reálných mezd zhruba o čtyři procenta. Reálné disponibilní příjmy obyvatel však mají podle stejného výhledu vzrůst jen o jedno procento.
Ještě slabší jsou investice. Na jaře vláda čekala jejich pokles o 1,5 procenta. Nový výhled už počítá s propadem o 5,4 procenta. Pro rok 2027 se čeká růst jen o 0,2 procenta, přestože v květnu ještě ministerstvo předpokládalo dvě procenta. Také objem průmyslové výroby vypadá hůř než před několika měsíci. Prognóza se změnila z růstu o 0,6 procenta na pokles o 0,2 procenta. Všechny tyto faktory byly do jisté míry známy již dříve. S uzavřením volebních místností se s negativními zprávami napříč ekonomikou jako by roztrhl pytel.
Banky čekají velké problémy malých firem
Do tohoto obrazu ekonomických obtíží zapadá průzkum společnosti B1 mezi vedoucími pracovníky 39 ruských bank. Tyto instituce dohromady představují 94 procent aktiv v ruském bankovnictví a 63 procent jejich risk manažerů očekává růst úvěrového rizika u malých a středních podniků.
Zajímavé je hlavně to, čeho se bankéři bojí nejvíc. Na prvním místě totiž nejsou samotné vysoké úrokové sazby, jak by se mohlo zdát ze stížností v předchozích měsících, ale rostoucí daňová zátěž. Tu označilo za hlavní riziko 75 procent respondentů, vysoké sazby pak 72 procent dotázaných. Následuje zadlužení firem a nedostatek provozního kapitálu.
Objem úvěrů malým a středním podnikům k 1. červenci meziročně klesl o 5,5 procenta na 6,5 bilionu rublů, pokud se nepočítají developeři a jednotlivé úvěry přesahující osm miliard rublů. Banky čekají, že část malých a středních firem bude mít se splácením větší problémy než dosud. Když se podíváme na prostředí, ve kterém podnikají, není těžké pochopit proč.
Povolební týden nepřinesl jeden velký dekret, který by Rusům ze dne na den změnil život. Místo toho se během několika dnů sešla řada menších i větších zpráv, jejichž dopady se budou sčítat. Domácnosti čekají vyšší účty a změněné podmínky rodinných hypoték, část příjmů má být podle návrhu nově zdaněna a zahraniční internetové nákupy mají být zatížené DPH. Firmy mezitím řeší drahé financování, slabší investice a další růst nákladů.
Nápadné je celkové načasování oznámení těchto změn. Dne 20. září skončily volby do Státní dumy a už o čtyři dny později vláda schválila návrh rozpočtu a nový ekonomický výhled, z nichž vyplynuly nové daňové návrhy, rychlejší růst tarifů a výrazně negativnější prognóza dalšího vývoje.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.
