Článek
V Londýně bylo tuto sobotu pěkně rušno. V centru města se odehrávaly pochody a protesty dvou diametrálně odlišných skupin. První skupina protestovala kvůli připomínce palestinského exodu v letech 1946-1948 známém široké veřejnosti také pod jeho arabských názvem Nakba. Tento název „Nakba 78: March for Palestine“ (Nakba: Pochod za Palestinu) ostatně také nesl jejich protest. Druhá skupina „Unite the Kingdom“ (Spojme království) organizovala pochod a protest pod názvem Stand Together in London (Společně za Londýn).
Protesty byly doprovázeny masivními policejními manévry kvůli obavám z možných střetů politicky a ideologicky znesvářených stran. Londýnským událostem byl samozřejmě věnován patřičný prostor v médiích, a to nejen těch britských či anglickojazyčných, ale na místě protestů se nacházela také reportérka ČT Katarína Sedláčková.
Nechci v tomto textu hodnotit hodnoty, které organizace Unite the Kingdom a její lídr Tommy Robinson zastávají, zda jsou krajně pravicoví či zda pouze vyjadřují oprávněné obavy o současnou a budoucí podobu své země. Vnitropolitické dění ve Velké Británii sleduju spíše okrajově, ale o osobě pana Robinsona nemám díky jeho historii iluze. S čím mám problém, a to jako zastánce existence veřejnoprávních médií nezávislých na financování ze státního rozpočtu, je způsob, jakým Česká televize o dění v Londýně informovala.
Začalo to tweetem na účtu @CT24zive informujícím o organizaci dvou demonstrací… „akce na podporu Palestinců a průvod organizovaný krajně pravicovými aktivisty.“ Později přišel ještě jeden podobný tweet odkazující na reportáž přímo z místa. Určitě doporučuji ji shlédnout. Ani jeden z příspěvků – tweety, reportáž či článek pod videem s reportáží se bohužel neobešel bez hodnotících komentářů o krajně pravicových aktivistech, lidech, kteří viní ze všeho špatného, co se v jejich zemi děje imigranty či připomínek násilností spojených s protesty v minulých letech. Ke cti ČT slouží alespoň to, že zmínili, že na protestu organizovaném krajně pravicovými aktivisty jsou také ti, kteří chtějí vyjádřit odpor proti rostoucímu antisemitismu ve Spojeném království.
Problém není v tom, že ČT označila Tommyho Robinsona či jeho příznivce za krajní pravici. Problém je v tom, že podobně důsledný jazyk nepoužila také vůči radikálním prvkům přítomným na druhé demonstraci. Ze zpravodajství České televize by se zdálo, že radikálové se nacházejí pouze na jedné straně barikády.
Bohužel už ČT nevysvětlila, proč v pochodu krajních pravičáků a nacionalistů protestujících proti imigrantům byly všude jak vlajky Británie, Anglie, Skotska či Walesu, tak také vlajky cizích států – například íránská monarchistická vlajka, americká či izraelská.
Vysvětlení či komentářů jsme se nedočkali ani tehdy, když byly vidět v řadách propalestinských demonstrujících rudé prapory s komunistickou symbolikou, černé vlajky nesoucí šahádu, svým stylem připomínající prapory muslimských radikálů či vlajky současného Íránu, země s teokratickou diktaturou potlačující lidská práva a neštítící se téměř ničeho. Kromě komentáře, že se propalestinský protest neobešel bez projevů antisemitismu (zde samozřejmě čest ČT za tuto zmínku) nikde nezazněly komentáře o krajní levici, komunistech apod.
Ve zpravodajství bylo připomenuto také násilí doprovázející předchozí protesty organizované Tommym Robinsonem v minulém roce. Zapadla ovšem letos skandovaná hesla části propalestinských demonstrantů na jeho adresu „pověste Tommyho Robinsona a střelte ho do krku jako Charlieho Kirka.“ Nyní se nechci pouštět do spekulací, co by se dělo, kdyby si část protestujících namísto britských či anglických vlajek přinesla vlajky s krajně pravicovou, nacionalistickou symbolikou. Nebo pokud by tito demonstranti vyřvávali hesla o zabíjení svých politických či názorových oponentů. Problém je někde jinde.
Česká televize ve svém kodexu uvádí, že: „Poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře.“ Na obou demonstracích, kterých jsme byli svědky v Londýně tento víkend, bylo určitě možné najít extrémisty. Ve zpravodajství o nich však bohužel tuto nestrannost nevidím. Osobně mám ze zpravodajství pocit, že člověk má na výběr buď podporovat Palestinu nebo být krajně pravicový.
Podobně nevyvážené zpravodajství bohužel nahrává právě všemožným krajně pravicovým aktivistům či populistickým politikům. Ti vždy mohou vypíchnout podobné případy a postavit se do role umlčovaných hlasatelů pravdy. Část diváků vnímající podobný bias pak může ztrácet důvěru ve veřejnoprávní média a obracet se k „alternativním“ informačním zdrojům.
Obzvláště nyní v průběhu vyhrocené diskuze ohledně financování České televize a Českého rozhlasu tyto případy mohou poskytnout argumenty zastáncům zrušení koncesionářských poplatků, a naopak poškodit pozici zastánců nezávislosti veřejnoprávních médií. Nedokážu říct, co přesně Česká televize takto postaveným zpravodajstvím sledovala a zda jej i v tomto případě považuje za vyvážené a nestranné, bohužel tím sobě a svým podporovatelům dělá medvědí službu.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl a motivuje mě pokračovat dál.
