Článek
Baldur's gate 3 je ohromná hra, možná spíše ohromující. A abych přešla rovnou k věci, tak to je pro mě vlastně minus této hry. Jsem hráč, který má hry rád zkompletované a tady to prostě nejde. A ne opravdu není řešením si hru zahrát osm krát, abych zjistila, jak to vše teoreticky může dopadnout. Nemám na to čas obětovat osm krát 150 hodin. A ani chuť. Vyvolává to ve mě spíš tenzi, že to nejde dohrát, tak jak jsem zvyklá.
Další bod, který mě přivádí k zoufalství je, jak je tam v té hře miliony předmětů, svitků, lektvarů a kouzel. Ve všem vládne chaos, už nevím, která postava má ve svém inventáři jaký lektvar. Takže je vlastně vůbec nepoužívám, protože nejsou k nalezení. V kouzlech je to jen o chlup lepší, tam používám jen pár osvědčených kouzel. Zbytek mi přijde zbytečný a jen se v nich při procházení akčního kolečka hrabu jak bába v koksu. A v neposlední řadě příběh. Pokud by nebyl tak dlouhý, a to do toho počítám i všechny osobní questy společníků, tak bych byla spokojenější. Někdy už člověk zapomene, co se řešilo.
Ještě nedávno bych řekla, že otevřený svět s milionem možnosti je úžasný nápad. Teď po vlastní zkušenosti už ne. Jsem zahlcená a fakt si to neužívám tak, jak jsem si představovala.
A co vy? Brali byste kompaktnější hru, co do obsahu? Nebo jste spokojení a nic byste neměnili?