Článek
C’est la vie. Nebo spíš: C’est la gravel.
Sobota. Slunce. Lehký vánek. Ideální čas vzít svou drahou polovičku a vyrazit na romantickou gravelovou jízdu, která začne jako cyklistický sen a skončí… no, taky vlastně snem. Jen občas trochu noční můrou na asfaltu.
Vyjeli jsme s nadšením – jak fyzickým, tak kalorickým – směr Velké Knínice. Malebná krajina, šotolina pod koly, lehké šlapání… idylka. A pak přišel Průjezd. Jakože fakt místo. A v něm super jídlo a Slavkovské pivo – světlé, hořké, studené. Jako políbení bohyně cyklobohů. Zcela regulérní moment štěstí.
Trochu asfaltového peklíčka
Náš apetit byl spokojený a naše pláště nabuzené – směr brněnská přehrada. Bohužel jsme se rozhodli jet to po silnici. Chyba. Velká chyba.
Všechno, co dělá gravel krásným – šustění štěrku, pocit svobody a jemné vibrace – se změnilo v hluk aut, výmoly a kletí v šesti pádech. Ale jsme Češi, my to vždycky zachráníme jídlem a pitím.
Na břehu jsme zakotvili – plzeň studená jako duše bývalého šéfa, carpaccio tenké jak moje trpělivost ve stoupáních. A najednou bylo zase dobře.
Riviéra a Enzův duch
Ale to nejlepší teprve přišlo: nová náplavka u Riviéry. Moderní, krásná, funkční – architektonická pastva pro oči a pro mě tak trochu cyklistický Disneyland. V duchu už jsem tam viděl kavárnu:
Enzo Bencini Espresso Bar & Frašíza
> halo Enzo Bencini - nechceš zde kavárnu?
Nešlo by to? Nebyla by to bomba? Minimalistický bar, kola na stojanech, espresso s duší. Představa ideální.
Škopek, espresso, borůvky. A domů.
Ale realita byla jiná – a to byla Výčep Na stojáka. Jeden z mála podniků, kde tě nebolí stát, protože to, co tam nalejou, dává smysl životu.
Espresso Forza di Bencini – lehce kyselý kickstart, co tě probere líp než výplata.
Pivko Obora sour s borůvkami – jakože sour, ale borůvkový? To už jsme skoro v Belgii, ne?
Závěr? Dalešice v naší hospůdce a následné mytí mého nádherného Canyona (zabralo víc času než cesta na přehradu) a večer v rytmu bolavých nohou a spokojeného těla.
________
- Gravelová láska, pivo a kafe vítězí nad silnicí.
- Slavkov, Plzeň, Obora, Bencini – michelinská cykloruta.
- Náplavka: 10/10, přivezte kavárnu.
- Canyon čistý, já špinavej. Tak to má být.
> Sobota za 9/10 – strhávám bod za ten asfalt.
---
C’est la vie. A v neděli mě bolely nohy jako prase. Ani hokej jsem nezvládl. Ale stálo to za to.
Brněnská náplavka