Článek
Kino projekce 4DX je poměrně novým fenoménem. S neotřelým nápadem, jak divákům dopřát ještě intenzivnější zážitek z filmu, přišla Jižní Korea v roce 2009. Po celém světě lze nalézt cca 40 takových promítacích sálů. A o co že vlastně jde? Sedíte na speciálně upravené sedačce, která se během filmu může hýbat, naklánět, může vám na oblečení cosi stříknout a z prostoru před vámi se vyvalí mlha. Ale umí to i další kousky, například se spustí větrák, nebo se ukážou stroboskopické efekty.
Jelikož jsem nespadala do kategorie těhotná, jedinec s problémy se srdcem, epileptik ani majitel citlivého žaludku, tak jsem to prubla. Kdysi dávno jsem se už netradičního promítání v kině zúčastnila, ještě jako studentka v IMAXU v Praze. Byl to úžasný zážitek, člověk měl pocit, že se může těch podmořských zvířat a rostlin na plátně dotknout, než mu doslova protekly mezi prsty.
Jenže na co jít, aby tohle „poprvé“ bylo prostě nezapomenutelné? No, určitě ne na horor, to by z dechberoucího zážitku taky mohla být noční můra. Vol raději něco, co znáš, ideálně nějakou akční komedii typu Zombieland, kde nad dějem nemusíš zas až tolik přemýšlet. Nakonec padla volba na stáj DC a snímek Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) z roku 2020. Nemělo smysl nad tím příliš dumat. Margot Robbie je skvělá herečka (a v duchu ji občas podezřívám, že Harley je její alter ego, protože ve filmech ji hraje dost přirozeně). A dalším lákadlem byl samozřejmě Ewan McGregor, který skvěle přepíná mezi záporáky a klaďasy. Dost jsem si ho oblíbila ve snímku Andělé a démoni coby Camerlenga (zástupce papeže) Patricka Mckennu, jenž rozehrává svůj ďábelský plán a drží diváka v napětí až do závěrečné scény.
Pokud se chcete navnadit na správnou vlnu, rozhodně si nepouštějte jako instruktážní video film Mr. Bean: Největší filmová katastrofa z roku 1997. Mám na mysli samozřejmě legendární scénu s virtuální horskou dráhou, kde si pan Bean pohraje s několika čudlíky a začnou se dít věci! Nepochybuju o tom, že někteří vyznavači adrenalinových sportů by nepohrdli tím, že by je sedačka v kině přehodila o dvě až tři řady dál, ale to se vám při projekci 4DX skutečně nepřihodí.
Něco málo k ději: Harleen Quinzelová je tak trochu chaotička a dost trpí na to, že chce být dobrá ve svém oboru. Jako psychiatrička netroškaří, vybere si rovnou to nejnebezpečnější místo v celém Gothamu, Arkhamský ústav, kde podlehne manipulátorovi a obávanému zločinci, Jokerovi. Děj filmu nás hází do doby, kdy se šílený klaun a Harley tak trochu rozešli, jenže to zatím nikdo neví, a culíkatá blondýnka toho dost zneužívá (protože na Jokerovo holku nesmí nikdo ani prstem sáhnout). A tak tiše trpí i hlavní záporák, Roman Sionis zvaný Black Mask, se kterým se setkáváme poprvé jako s majitelem luxusního baru. Jenže Harley neudrží emoce na uzdě a nechá vybuchnout chemickou továrnu, kde celý ten románek s Jokerem vygradoval, a najednou se z ní stává štvaná zvěř.
Jelikož je Harley Quinn jako postava správně praštěná a sama schopná rozmlátit půlku města, mohl se návštěvník těšit na nadupanou akční podívanou. Ze začátku si jen tak užívat děj, poznávat postavy, hltat vtipné hlášky. Znenadání vás něco postříkalo, ale nebyl čas zjišťovat, jestli je to jen voda. Následně se z prostoru před vámi vyvalila mlha, ale nejintenzivnější zážitek přišel ve chvíli, kdy se všichni, kterým kdy Harley šlápla na kuří oko, rozhodli získat tučnou finanční odměnu za její hlavu. A jelikož se s tím culíkatá moc nemazala, tak s každou ranou z pušky či jiné zbraně a s každým kopancem na plátně měl člověk pocit, že tu ránu schytal on. Sedačka vás totiž skutečně „nakopne“ předem naprogramovaným pohybem. Co říct na závěr. Z kina jsem odcházela s pocitem, že bych si měla přepočítat všechna žebra a s neustálým ujišťováním sebe sama, že to nebyla skutečnost. Nicméně když se jednou za čas objeví Birds of Prey na televizní obrazovce, mám tendenci chránit si záda. Zkrátka, zážitek k nezaplacení!
