3 věci, které čekají zaměstnavatele. Rok 2027 jim klid rozhodně nepřinese

Nový rok se může zdát ještě daleko. Jenže pro firmy, mzdové účetní a personalisty je nejvyšší čas vědět, co se chystá.

Vybral jsem tři změny, které podle mě stojí za pozornost.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele už není nějaká vzdálená budoucnost. Systém postupně nabíhá a zaměstnavatelé si na něj musí zvyknout.

Smyslem JMHZ je sjednotit a zjednodušit množství údajů, které zaměstnavatelé státu posílají. Jenže „sjednotit“ rozhodně neznamená, že se zaměstnavatel může o systém přestat starat.

Naopak. ČSSZ v září 2026 upozornila zaměstnavatele, že u některých z nich stále chybějí údaje v evidencích nebo měsíční hlášení. Od listopadu už má podle ČSSZ následovat standardní postup včetně formálních výzev a v určitých případech také sankcí.

Pro malé firmy je to především další důvod mít v pořádku mzdovou agendu. Pro větší zaměstnavatele pak další systém, který musí správně komunikovat s jejich účetním softwarem.

Další velkou změnou bude transparentnost odměňování.

Nejde pouze o rozdíly mezi muži a ženami. Nová pravidla mají zaměstnancům přinést také větší přístup k informacím o odměňování a zaměstnavatelé budou muset mít lépe nastavený systém, podle kterého určují mzdy.

Zajímavé bude už samotné přijímání nových lidí. Uchazeč má dostat informaci o počáteční výši odměny nebo o jejím rozpětí nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy či dohody.

A to může změnit český pracovní trh více, než se na první pohled zdá.

Dnes se totiž stále najde nejeden inzerát ve stylu: „Mzda dle zkušeností a dohody.“ Budoucnost má být podstatně konkrétnější.

Pro zaměstnavatele to znamená jediné: pokud budou mít dva lidé na podobné práci výrazně odlišnou odměnu, měli by být schopni vysvětlit proč.

U větších firem navíc přichází reporting rozdílů v odměňování. Směrnice počítá s postupným náběhem povinností podle velikosti zaměstnavatele.

A nakonec něco, co zaměstnavatel pocítí velmi konkrétně – na výplatní pásce.

Pro rok 2027 má podle aktuálně zveřejněných údajů činit minimální měsíční mzda 24 900 korun, hodinová minimální mzda pak 148,30 Kč. (Podnikatel)

Na první pohled se může zdát, že jde především o problém firem, které zaměstnávají lidi za minimální mzdu. Jenže zvýšení minimální mzdy může mít širší dopad.

Pokud například firma potřebuje udržet rozdíl mezi zaměstnancem na minimální mzdě a zkušenějším pracovníkem, může být nucena upravit mzdy i lidem, kteří už dnes pobírají více.

A tím se dostáváme k podstatě všech tří změn.

Rok 2027 nebude jen rokem dalších paragrafů. Bude rokem, kdy se zaměstnavatelé budou muset více zabývat tím, jak evidují zaměstnance, jak odměňují jednotlivé pracovníky a zda mají správně nastavenou mzdovou administrativu.

Kdo má kvalitní mzdový systém a pořádek v datech, může změny zvládnout bez většího dramatu. Kdo stále řeší mzdy stylem „ono to nějak projde“, může mít v příštím roce podstatně méně klidné spaní.

A český zaměstnavatel už pomalu zjišťuje, že nejdražší na zaměstnanci nemusí být jeho mzda. Někdy je to všechno, co musí firma kolem jeho mzdy administrativně zvládnout.

https://www.podnikatel.cz/clanky/co-zamestnavatele-v-nejblizsi-dobe-ceka-a-nemine/

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262

https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2023/970/oj