Článek
„Dominik Bárt, Autorstvo je intermediální umělkyně, editor a akademik.“
Ne, to není dadaistická báseň. To je oficiální medailonek. Citace. Skutečnost. A já se – zcela neutrálním, zvědavým, ba až dětsky bezelstným hlasem – ptám: jak to vlastně myslíme?
Začněme hned u toho nejkrásnějšího slova: autorstvo. Autorstvo je tradičně něco kolektivního, téměř odborového. Autorstvo románu, autorstvo článku, autorstvo petice. Autorstvo zní jako minimálně tři lidé, z nichž jeden drží kafe a druhý názor. Proč tedy není autorstvo zároveň editorstvem? Proč je to jen skromný „editor“, osamělý, jednotný, skoro až starosvětský? Nešlo by to sjednotit? Konzistence je přece základ moderní identity.
A teď k umění. Intermediální umělkyně. Krásné, měkké, inkluzivní. Ale proč zrovna umělkyně, když vedle stojí tvrdý, neoblomný akademik? Proč ne akademička? Nebo aspoň akademičstvo? Naznačuje nám snad medailonek, že akademik je něco víc než akademička? Že akademik je vyšší vývojový stupeň, zatímco akademička je jen jeho jazyková varianta s diakritickým hendikepem?
A co umělec? Ten se sem nevešel? Nebo dokonce uměláč? Ten by byl s intermediálností vlastně v krásném souladu.
Umělkyně, akademik, editor – tři role, tři gramatické světy, tři různé reality, které se setkávají v jedné větě a dělají, že se neznají.
Největší kouzlo ale přichází až na konci: autorstvo. Není to označení trochu matoucí pro honorářové oddělení? Nehrozí, že si někdo pomyslí: „Aha, autorstvo, tedy množné číslo – pošleme víc peněz“? A když už jsme u peněz: HOST, pokud se nepletu, čerpá i veřejné prostředky. Jak se na zmíněné „autorstvo“ dívají orgány dohledu? A co orgány dozoru?
Nezačne někdo zkoumat, zda nebyl honorář vyplacen kolektivní entitě, která fakticky neexistuje, ale jazykově ano?
Závěrem
Nechci moralizovat. Nechci soudit. Jen se ptám. Zvědavě. Neutrálně. Jazyk je citlivá věc a identita ještě citlivější. Ale když se z medailonku stane intermediální pole, kde se potkává jednotné s množným, ženské s mužským a akademické s uměleckým, možná už nejde o identitu, ale o performanci pro účetní oddělení.
A to je, přiznejme si, také svého druhu umění.
Přeji mnoho radosti z četby, milé čtenářstvo!
