Článek
Létají si několikrát ročně na drahé dovolené, kupují si nejnovější modely telefonů a tabletů, značkové oblečení a obuv, a přitom mají půjčky, kde se podíváš. Zatímco ostatní se snaží hospodařit rozumně, tito lidé jedou na dluh, jako by se jich budoucnost netýkala.
A co je horší – totéž dělá i český stát.
Ke konci třetího čtvrtletí roku 2024 činil státní dluh astronomických 3 334 miliard korun, což byl oproti konci roku 2023 nárůst o dalších 223 miliard korun.
A teď, v roce 2025, je to ještě horší. Přesto vláda nevidí problém v tom, že utrácí dál, jako by žádné dluhy neexistovaly. Jediné na co se vzmůže je vymlouvání se na minulou vládu.
Místo skutečných úspor plánuje další nákupy, rozhazování, a zatímco občané čelí inflaci a růstu cen, politici si žijí v bublině, kde peníze nejsou problém – vždyť se přece jen natisknou další.
Kde by se dalo šetřit?
Pokud by se stát choval jako rozumný hospodář, první kroky by měly být jasné:
Snížení platů politiků, soudců a vysokých úředníků – Proč bychom měli platit poslance, senátory, ministry a jejich početné týmy ve stejných částkách, když stát nemá peníze?
Na dva roky snížit jejich platy na polovinu by bylo minimálně symbolickým gestem, které by ukázalo, že politici chápou tíživou situaci. Ostatně, kdyby podnikatelé nebo zaměstnanci v soukromém sektoru hospodařili jako stát, dávno by zkrachovali.
Snížení platů ve státní sféře – Téma, které je vždy citlivé, ale ve chvíli, kdy soukromý sektor škrtí náklady, proč by měl být veřejný sektor výjimkou? Například soudci, učitelé a státní zaměstnanci jsou důležití, ale v krizové době by se jejich platy mohly na dočasnou dobu snížit. Podobně jako tomu v soukromých firmách, když se ekonomicky nedaří.
Zastavení zbytných výdajů – proč nakupujeme zbraně, na které nemáme?
Česká vláda se rozhodla nakoupit americké stíhačky F-35 za přes 150 miliard korun, což je částka, kterou si reálně nemůžeme dovolit. Argument, že je to „pro naši bezpečnost“, zní hezky, ale měli bychom se ptát: Má smysl kupovat extrémně drahou techniku v době, kdy nemáme peníze skoro ani na základní provoz státu a když jsme tak neskutečně zadlužení?
Zbytečné dotace, projekty a přebujelá byrokracie
Stát stále vyhazuje miliardy na nejrůznější nesmyslné dotace – od solárních parků pro velké hráče až po „inkluzivní projekty“, které ve skutečnosti nefungují. Kolik úředníků pracuje na agendách, které by mohly být zjednodušeny nebo digitalizovány? Proč stále živíme obrovský státní aparát?
Proč se šetřit nezačne?
Odpověď je jednoduchá – protože to politici nemají zapotřebí. Oni si své platy ponechají, protože o nich rozhodují sami. Oni nezažívají finanční tíseň jako běžní občané. Stát se chová jako ta rozhazovačná rodina, která si kupuje luxus, přestože je po krk v dluzích. Rozdíl je jen v tom, že zatímco běžná rodina může přijít o střechu nad hlavou, stát prostě jen zvýší daně a nechá to zaplatit občany.
Takže zatímco my se uskromňujeme, stát se dál zadlužuje a rozhazuje. A otázka zůstává: Jak dlouho ještě?
