Hlavní obsah

Dvojí metr poslankyně Decroix aneb Slušnost podle ODS

Foto: Pixabay

„Já miluju, když si politici koalice stěžují na hrubnutí společnosti nebo hrubnutí sociálních sítí…“ Tak pravila poslankyně ODS Eva Decroix. Člověk by skoro nabyl dojmu, že právě slyší hlas rozumu, politické kultury a slušnosti.

Článek

Jenže stačilo počkat pár vteřin.

„Slova o svoloči, k této vládě, já si na nich trvám… Ta svoloč? Podívejme se, jak ta vláda vládne…“

A jsme doma. Tedy přesněji řečeno v politické domácnosti, kde se měří poněkud zvláštním metrem.

Paní poslankyně nám totiž předvedla docela názornou ukázku toho, jak vypadá politická slušnost podle momentální potřeby. Když někdo z vládního tábora použije ostřejší výraz, je to důkaz hrubnutí společnosti, úpadku veřejné debaty a patrně i ohrožení demokracie. Když ale podobně expresivní slovník použije sama představitelka opozice, najednou nejde o hrubnutí. To je přece legitimní politický názor!

Jinými slovy: sprostá slova jsou špatná, pokud je používají naši soupeři. Pokud je používáme my, jde o zásadový postoj, na kterém si navíc hodláme trvat.

Člověku se v této souvislosti vybaví Orwellova Farma zvířat a její slavné pravidlo, že všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. V české politice bychom mohli přidat ještě jeden dodatek: všechny urážky jsou nepřijatelné, ale některé jsou přijatelné, pokud je pronáší správný politik na správné straně barikády.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Samozřejmě, nikdo nemusí mít rád současnou vládu. Nikdo nemusí šetřit kritikou, a už vůbec není povinností opoziční poslankyně chválit vládní kroky. Ostrá, ironická a někdy i nepříjemná politická polemika k demokracii nepochybně patří. Dokonce bych řekl, že je zdravá. Jenže právě proto by měla platit stejná pravidla pro všechny.

Politik, který kárá ostatní za hrubnutí veřejné debaty, by měl být schopen začít především sám u sebe. Jinak jeho moralizování působí poněkud nevěrohodně. A to je ještě velmi mírné hodnocení.

Největší problém totiž není samotné slovo „svoloč“. Politici mohou používat ostrá slova, voliči to mohou odsoudit a každý si o tom může udělat vlastní obrázek. Problémem je především ten pozoruhodný rozpor mezi deklarovanými zásadami a vlastním jednáním.

Paní poslankyně Decroix nám během několika vteřin názorně předvedla, jak vypadá dvojí metr v přímém přenosu. A přitom chtěla původně hovořit o slušnosti.

Možná by tedy paní Decroix měla příště, než začne kázat o kultuře politické diskuse, zkusit nejprve vlastní recept. Ne proto, že by politik nesměl být ostrý. Ale proto, že věrohodnost se nedá vyhlásit tiskovou konferencí ani vyžadovat od ostatních.

Slušnost je krásná věc. Jen je škoda, že v podání některých politiků platí pouze do chvíle, než dostanou slovo oni sami. Pak totiž zřejmě končí morálka a začíná osobní názor.

A kdyby se snad někdo ptal, proč lidé politikům stále méně věří, možná právě dostal jednu z docela názorných odpovědí.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz