Článek
Je to tak trochu symbolické.
Kabinet Petra Fialy, který během čtyř let vlády často mluvil o odpovědnosti, rozpočtové disciplíně a férovém přístupu, končí tím, že nesplnil jednu ze svých posledních povinností – nepředal nově ustavenému parlamentu návrh státního rozpočtu na rok 2026. To, co mělo být samozřejmostí a výrazem elementární politické kultury, se mění v trapnou frašku s výmluvami.
Premiér odchází a s ním i jeho tým. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který si zřejmě spletl úřad s kazatelnou, oznámil, že rozpočet zatím nepředají. Prý čekají, až nový premiér Andrej Babiš složí „slavnou přísahu“, že nesáhne na peníze určené pro obranu a dostavbu Dukovan.
Vypadá to jako šlechetná podmínka, vlastenecké gesto na rozloučenou. Jenže realita je mnohem prozaičtější.
Neúnavný hlídač fiskální morálky Miroslav Kalousek na sociální síti X (Twitter) okamžitě upozornil, že Jurečkův argument je právní nesmysl. Výdaje na obranu i na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech jsou ze zákona chráněné a nelze je přesunout jinam. Takže žádné přísahy, žádné sliby, žádné výmluvy nejsou potřeba. Peníze na armádu i jadernou energetiku prostě zůstávají tam, kde mají být.
Zdržovací perfidní manévr
Jinými slovy: jde jen o zdržovací manévr. Vládní pětikoalice se tímto pokouší zakrýt, že rozpočet jednoduše nestihla připravit pořídně , nebo že se v něm objevily díry větší, než se čekalo.
Ostatně, kdo by se chtěl podepsat pod dokument, který po čtyřech letech „odpovědného“ vládnutí ukáže, jak se veřejné finance propadly do drsných červených čísel?
Nejde ani tak o samotný rozpočet. Jde o symbol. Vláda, která na začátku slibovala „návrat kompetence a důvěry do politiky“, končí ve stylu výmluv a obviňování opozice. Přesně té opozice, která teď má podle ústavy přebrat odpovědnost. Místo předání štafety sledujeme trapnou scénku, ve které jeden ministr mává fiktivní přísahou a druhý hledá, na koho by to celé hodil.
Možná by bylo férovější přiznat barvu: že rozpočet není připraven, že se čísla nedaří poskládat, že končící vláda už prostě ztratila dech. Místo toho slyšíme fráze o ochraně obrany a o energetické bezpečnosti. Vše zabaleno do patosu a morálního apelu, který má zakrýt jednoduchý fakt – závazek nesplněn.
Závěrem
Odcházející kabinet se tak symbolicky loučí v duchu své éry: s velkými řečmi o odpovědnosti, ale bez konkrétních výsledků.
Až se tedy nový premiér Babiš skutečně ujme moci, čeká ho pěkná fuška – bude muset dát dohromady ten „Fialův“ chlív, to jim opravdu nemožno závidět, ani za mák.
