Francie 2026. Ohlédnutí za bezpečnostním fiaskem. Naivní humanisté, to jste chtěli?

1. Vláda přiznala, že bezpečnostní opatření nestačila

Po rozsáhlých násilnostech a rabování v několika francouzských městech přiznala francouzská vláda v pondělí 19. října, že policejní síly nasazené na sobotní demonstrace nebyly dostatečně početné.

Premiér Sébastien Lecornu připustil, že při zvládání protestů se některé věci nepovedly. Ministr vnitra Laurent Nuñez, jehož rezignaci prezident republiky odmítl přijmout, následně uznal, že bezpečnostní opatření neodpovídala skutečnému počtu účastníků.

Policie v Paříži, Lyonu, Marseille, Bordeaux a dalších městech čelila mimořádně intenzivnímu násilí. Nedokázala zabránit ničení majetku a rabování tisíců obchodů.

Do centra kritiky se dostaly dvě instituce: Národní ředitelství územního zpravodajství (DNRT) a zpravodajská služba pařížské policejní prefektury. Jejich úkolem je mimo jiné sledovat sociální sítě, získávat informace z různých organizací a odhadovat rozsah bezpečnostních rizik.

Odhady počtu demonstrantů se ukázaly jako výrazně podhodnocené.

Výsledný počet tedy dosáhl téměř trojnásobku pozdějšího odhadu.

Zpravodajské služby přitom před násilnostmi varovaly. Ve zprávě z 16. října upozornily na hněv středoškoláků a studentů, radikalizaci části účastníků, nedostatek organizace protestů i vysoké riziko městských nepokojů, ničení majetku a rabování.

Ministr vnitra nejprve tvrdil, že počet nasazených policistů byl přiměřený. Později své stanovisko změnil.

V pondělí oznámil, že v celé Francii bylo nasazeno 60 000 příslušníků bezpečnostních složek. Podrobnější údaje o jejich rozmístění však ministerstvo ani pařížská policejní prefektura neposkytly.

Pro srovnání: při protestním hnutí „Zablokujme všechno“ v září 2025 bylo nasazeno 80 000 příslušníků bezpečnostních složek. V prosinci 2018, po jedné z nejvážnějších epizod protestů žlutých vest, jich bylo 120 000.

Dalším problémem byla dlouhodobá zátěž policie. Bezpečnostní složky již před 17. říjnem opakovaně zasahovaly při studentských protestech. Při téměř každodenním nasazení podle jednoho z citovaných zdrojů dochází k únavě a je nutné plánovat síly s ohledem na delší časové období.

Ministerstvo vnitra evidovalo 997 zraněných příslušníků bezpečnostních složek, z toho sedm těžce.

V Lyonu se symbolem událostí stal požár historické budovy turistického informačního centra.

Policisté se pokoušeli vytlačit agresivní dav z náměstí Bellecour. Čelili však útokům, včetně odpalování pyrotechniky přímo proti lidem, a museli opakovaně ustupovat. Slzný plyn situaci nedokázal stabilizovat.

Násilnosti se následně rozšířily do dalších částí města. Kromě běžných demonstrantů se zde pohybovali organizovaní aktivisté připravení k násilí a skupiny pachatelů využívajících chaos k rabování.

Přestože bylo nasazeno přibližně 800 příslušníků bezpečnostních složek, podle zpráv, které měl deník k dispozici, bylo do půl druhé ráno vyrabováno téměř 200 obchodů.

Prefektka regionu Nová Akvitánie Sophie Brocasová uvedla, že bezpečnostní složky byly na několik hodin zcela přetíženy. Někteří policisté jí podle jejích slov sdělili, že během své kariéry nezažili tak intenzivní zasypávání kamením.

Poškozena byla také rezidence prefektky. Úřady musely využít mimořádné prostředky, včetně vodního děla a obrněného vozidla četnictva. Na místě zasahovala rovněž elitní jednotka RAID.

Podle prefektky bylo nasazeno přibližně 400 příslušníků bezpečnostních složek.

Starosta Bordeaux Thomas Cazenave kritizoval nedostatečný rozsah bezpečnostních opatření. Zároveň otevřel otázku, zda by se trasy budoucích demonstrací neměly vést mimo centra měst, protože za současných podmínek je obtížné zaručit bezpečnost demonstrantů, obchodníků i místních obyvatel.

V Marseille bylo vyrabováno více než sto obchodů. Poškozené výlohy byly nahrazeny provizorními dřevěnými deskami, na zdech se objevovaly nápisy namířené proti policii a poničeny byly také bankomaty.

Podle policejního odborového zástupce Rudyho Mannyho se do rabování zapojilo přibližně 1 000 až 1 500 lidí. Místní prefektura naproti tomu hovořila o 8 000 výtržnících a více než 30 000 osobách zapojených do rabování. Zde vidíme značný rozpor mezi těmito údaji. Spíše věříme těm vyšším číslům.

Podle prefektury bylo nasazeno 434 policistů a 240 příslušníků pořádkových jednotek CRS. Odboroví představitelé tvrdili, že dvě ze tří rot CRS měly být původně nasazeny až po poledni, přestože první obchod byl vyrabován už dopoledne.

Brzy poté následoval útok na sídlo městské policie a vniknutí do hlavní budovy radnice. Záběry šířené živě po sociálních sítích přispěly k dalšímu přílivu pachatelů do centra města.

Starosta Marseille Benoît Payan kritizoval také postup, při němž policisté použili slzný plyn proti demonstrantům, zatímco v okolí probíhalo rabování. Podle předběžných údajů deníku Le Monde bylo v Marseille, Lyonu, Bordeaux a Paříži použito dohromady více než 19 000 granátů.

Události 17. října jukázaly vážné selhání francouzského bezpečnostního plánování na několika úrovních současně. Zpravodajské služby podcenily počet účastníků, vedení ministerstva vnitra nedokázalo včas přizpůsobit nasazení policistů a dlouhodobá zátěž bezpečnostních složek omezovala jejich schopnost reagovat.

Zásadní otázkou zůstává, zda šlo především o chybný odhad, nedostatečné personální kapacity, nebo kombinaci obojího.

Satirik by na úplný závěr dodal, že je jen otázkou času, kdy z výtržností ve Francii české opozice pod vedením senátora Grolicha a poslance Rakušana obviní pana A.Babiše, který též ve Francii podniká.

Prameny:

https://www.reuters.com/world/european-governments-warn-citizens-over-security-france-after-riots-2026-10-19/

https://www.lemonde.fr/societe/article/2026/10/20/mobilisation-du-17-octobre-des-erreurs-du-renseignement-au-manque-d-effectifs-mobilises-retour-sur-un-fiasco-securitaire_6797855_3224.html

https://www.reuters.com/world/europe/france-turmoil-what-might-follow-a-weekend-riots-2026-10-19/

https://apnews.com/article/france-school-protests-yellow-vest-44b9d3ba91ffad4029f975dced7e31cb