Článek
Pacht naopak zní jako něco, co se týká venkova, pole a možná staré stodoly s vůní sena. Český občanský zákoník však oba instituty rozlišuje poměrně přesně – a není to jen slovní hra, kterou by si vymyslel legislativní nostalgik či romantik.
Pokud bych měl o rozdílu mezi nájmem a pachtem sepsat učený desetistránkový článek, nejspíš by to nikoho nebavilo. Takže raději volím stručnou formu blogu.
Většina lidí si oba instituty plete. Nájem a pacht však mají jiný smysl, jiný obsah a jiné právní následky.
Nájem: když si věc pouze užíváte
Nájem znamená, že si pronajímáte věc, abyste ji užívali, nikoli „těžili“ či „obdělávali“.
Věc vám má sloužit – má být užitečná, pohodlná, obyvatelná nebo provozuschopná. Ale cokoli z ní vznikne jako výnos, patří zásadně pronajímateli.
Nejlepší jsou vždy příklady:
Typické příklady nájmu
- Nájem bytu či domu
Získáte byt, můžete v něm bydlet, spát, vařit, větrat, vysávat – ale pokud v kuchyni vyrobíte domácí limonádu a následně ji prodáte sousedům, zisk je váš díky vašemu podnikání, nikoli díky „plodům“ z bytu. Samotný byt žádné plody neplodí. - Nájem auta
Auto můžete používat, jezdit na výlety i do práce. Jakmile vám taxikáři začne někdo říkat jen proto, že jste s pronajatým autem svezli tchyni, žádné plody z toho auto negeneruje. - Nájem nebytového prostoru
Pronajmete si kancelář, otevřete firmu – výnosy nejsou plody kanceláře, ale výsledek vašeho podnikání.
Shrnutí: Nájem = pouhé užívání věci. Věc sama nic neprodukuje.
Pacht: když věc užíváte a zároveň z ní požíváte plody
Pacht je o stupeň „hlouběji“. Nejde jen o užívání věci; jde o to, že věc sama přináší výnosy – tzv. plody a užitky. A pachtýř je oprávněn si tyto plody ponechat.
Kromě užívání je tedy podstatná požívací složka.
Pacht má tradičně zemědělskou povahu, ale dnes se týká i věcí, které se zemědělstvím nemají nic společného.
Typické příklady pachtu
- Pacht zemědělské půdy na Vysočině
Pachtýř pole nejen obhospodařuje, ale sklizené obilí jsou jeho plody. On z nich má prospěch, nikoli majitel pole. Majitel dostane "jen" pachtovné. - Pacht jihočeského rybníka
Pachtýř rybník nejen užívá, ale zároveň může vylovit ryby – tedy požívá jeho přirozené plody.
Shrnutí: Pacht = užívání + požívání plodů věci.
Proč na rozdílu záleží?
Právní následky jsou významné:
- Jistota výnosů
U nájmu výnosy nejsou součástí užívání věci. U pachtu ano – proto je pacht spojován s podnikáním. Nejen v zemědělství, ale tam je dost častý. - Povinnosti pachtýře
Pachtýř se stará o věc „s péčí řádného hospodáře“.
Nájemník má jen vrátit věc v přiměřeném stavu. - Způsob ukončení a vypořádání
U pachtu často dochází k vypořádání užitků, investic a výnosů, u nájmu nikoli.
Krátké zrcadlo na závěr
Kdybych to měl shrnout jazykem soudů, řekl bych:
**Nájem je institut zaměřený na užívání; pacht na užívání a výnosy. Zatímco nájemník užívá hodnotu věci, pachtýř ji rozmnožuje.“
A kdybych to měl shrnout jazykem mého skvělého „medvědího“ blogu:
Když si pronajmete auto, neplodí vám benzín. Když si propachtujete pole, plodí vám pšenici.
Oba instituty jsou si podobné, ale jen jeden z nich vám zajistí, že na jaře budete stát u zralého obilí se spokojeným pocitem, že vám zákon dává právo odnést si celou úrodu.
A to je rozdíl, který se vyplatí znát – nejen v soudní síni, ale i v běžném životě, třeba i v AZ kvízu.
https://www.youtube.com/watch?v=_tmS_KLHIc8&list=RD_tmS_KLHIc8&start_radio=1
Prameny:
- § 2201–2234 občanského zákoníku (NOZ) – právní úprava nájmu
(zejména § 2201 vymezující nájem jako přenechání věci k užívání) - § 2332–2357 občanského zákoníku (NOZ) – právní úprava pachtu
(zejména § 2332 definující pacht jako přenechání věci k užívání a požívání plodů a užitků) - Důvodová zpráva k občanskému zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) – komentář k rozdílům mezi nájemním a pachtovním typem obligací a proč je rekodifikace oddělila jako dva samostatné smluvní typy.
- Melzer, F., Tégl, P. a kol.: Občanský zákoník – Velký komentář., 2021, C.H.Beck , Praha, 2021
- Petrov J. , Výtisk M. a kol.: Občanský zákoník. Komentář, 2. vydání, C.H.Beck , Praha, 2019
