Článek
Zmíněný zásadní nový právní předpis přináší nová pravidla pro subjekty, které zabezpečují základní služby, a sjednocuje jejich odpovědnost a povinnosti ve vztahu ke kritické infrastruktuře.
Mezi nejdiskutovanější změny patří přesné vymezení pojmu poskytovatel základních služeb (PZS) — a to má význam nejen pro firmy či instituce, ale i pro veřejnost a celkovou bezpečnost státu.
Zákon stanoví, že každá firma nebo subjekt, který poskytuje alespoň jednu základní službu na území ČR a zároveň splňuje definované kritérium významnosti, se stává PZS. To, co je „základní službou“ a co přesně tvoří „kritérium významnosti“, má být detailněji určeno v prováděcím nařízení. Významnou novinkou je povinnost PZS samostatně identifikovat a ohlásit svůj status — do 1. března 2026 musí nahlásit informace o poskytovaných službách, infrastruktuře i o případném působení v dalších zemích EU.
PZS vs. subjekt kritické infrastruktury — proč dvojí kategorie?
Ergo kladívko, zákon pracuje i s pojmem subjekt kritické infrastruktury (SKI). Na první pohled jde o dvě různé skupiny, ve skutečnosti však SKI je jen PZS, který prošel formálním schvalovacím procesem. Obsahově je tak rozdíl minimální, přesto může dvojkolejnost působit zbytečnou právní nejasnost a administrativní zátěž. Kritici upozorňují, že rozdělení je spíše formální a nepřináší skutečný praktický přínos.
Co na tom záleží — pro firmy i pro občany
Pro poskytovatele energetických, dopravních, zdravotních, komunikačních či jiných služeb jde o zásadní změnu. Znamená nové povinnosti, ale také jasnější rámec odpovědnosti. Pokud subjekty povinnosti nesplní nebo se neidentifikují včas, hrozí jim právní rizika.
Pro veřejnost zákon přináší větší transparentnost: bude jasně stanoveno, kdo zodpovídá za funkčnost klíčových služeb v krizových situacích, ať už jde o výpadky energií, kybernetické útoky nebo jiné mimořádné události. Tedy aspoň na papíře.
Problémy a výzvy — co zůstává nejasné
Ne všechno je ale ideální. Kritici upozorňují, že rozlišení PZS a SKI je zbytečně komplikované a může vést k nesrozumitelnosti. Navíc prováděcí nařízení, které má definovat kritéria významnosti, dosud není finální. Subjekty tak nemají jistotu, zda se jich nové povinnosti budou týkat. Rizikem je i to, že příliš úzká nebo příliš široká kritéria mohou buď opomenout strategicky důležité poskytovatele, nebo naopak zatížit ty, kteří kritickou roli ve skutečnosti nehrají.
Co by se mělo udělat — jasnost, přehlednost, otevřenost
Aby nová právní úprava splnila účel, je klíčové:
- přesně a srozumitelně definovat základní služby i kritéria významnosti,
- nastavit transparentní proces registrace PZS a následného zařazení SKI,
- zajistit, aby žádný skutečně významný subjekt nebyl opomenut,
- informovat občany o tom, kdo odpovídá za klíčové služby státu.
Závěrem — zákon o kritické infrastruktuře může posílit bezpečnost i stabilitu základních služeb. Stejně tak ale může přinést právní nejasnosti, pokud nebude dobře vysvětlen a proveden.
Právě proto je dobré sledovat vývoj prováděcích předpisů a včas vyhodnotit, zda se vás (či vašeho zaměstnavatele) nové povinnosti také netýkají.
Nepodceňovat!
Prameny:
www.zakonyprolidi.cz
zákon č. . 266/2025 Sb. – zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury - Zákon o kritické infrastruktuře
https://www.epravo.cz/top/clanky/pojem-poskytovatel-zakladnich-sluzeb-v-zakone-o-kriticke-infrastrukture-120327.html ( Mgr. Vojtěch Kozel)
https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDHKBKWJY/
