Článek
Princezna Pořádnice a královská patálie
Bylo nebylo, v království Uklizeném žila princezna, která se jmenovala Pořádnice.
Od malička měla jednu velikou vášeň – uklízení. Ano, zatímco jiné princezny se učily tančit, vyšívat nebo koketně se usmívat na prince.
Pořádnice nejraději leštila trůn, srovnávala knihy v královské knihovně podle abecedy a utírala prach i tam, kam komorné nikdy ani nenapadlo kouknout.
„Holčičko moje zlatá, proč si nehraješ s panenkami?“ ptávala se královna.
„Ale maminko, raději jim vyperu šatičky, přece nemohou chodit špinavé!“ odpovídala s úsměvem Pořádnice a už běžela drhnout panenkovské oblečky.
Král, její otec, z toho měl těžkou hlavu. Ne že by mu vadilo, že má palác jako klícku, ale v celém království se už začínalo šuškat: „Co když přijedou ježibaby pardon feministky a řeknou, že je to u nás ideově zaostalé?!“
Aby se vyhnul nepříjemnostem, rozhodl se král bez zbytečného odkladu najít prince, který by Pořádnici odvedl na myšlenky.
Pořádal turnaje, plesy i seznamovací pikniky, ale princezna si o žádného nápadníka ani koště neopřela. „Jsou to lenoši! Jak může budoucí král nevědět, jak správně složit ubrus do rovnostranného trojúhelníku?“ rozčilovala se.
Mezitím se ale v království objevil jistý princ Uklidimír z daleké země Pořádkova. Měl s sebou vlastní sadu hadříků z mikrovlákna, věděl, jak nejlépe vyprat královské pláště, a dokonce měl speciální patent na leštění brnění. Princezna Pořádnice se do něj hned zakoukala.
„Tatínku, chci si vzít prince Uklidimíra!“ vyslala jasný signál panu králi.
Král byl sice rád, že dcera našla spřízněnou duši, ale pořád měl obavy. Co když feministky zakážou takové království, kde si princezna a princ dobrovolně a s radostí uklízejí?!
V tom se ale rozrazily brány a do sálu vešly delegátky z Mezinárodní unie pro rovnost princezen.
Král si rychle utřel čelo kapesníkem. Ale delegátky se místo pohoršení usmály.
„Vaše Veličenstvo, doneslo se k nám, že vaše dcera a její nastávající sdílejí stejnou vášeň. To je přece úžasné! Rovnost neznamená, že se uklízení nesmí líbit ženám – ale že si mohou svobodně dělat, co chtějí. A pokud je to leštění svícnů, tak budiž!“
Král si oddechl a v království Uklizeném se konala svatba století, kterou jako obvykle zaplatili, milé děti, vaši rodiče a prarodiče- daňoví poplatníci.
Princ s princeznou si žili šťastně až do smrti a jejich palác byl tak dokonale uklizený, že z něj pavouci utíkali, protože tam neměli kde plést pavučiny.
A pokud neumřeli, tak tam uklízejí dodnes.
Zazavonil medvědí zvonec, a moderní pohádky je KONEC
------------------------
Doufám, že pohádka pobavila! Případné náměty na další vylepšení pište, milé čtenářky do komentářů pod článkem.
