Článek
A k tomu přidává ještě jeden požadavek – chce i úroky.
A teď pozor – má na to nárok. A to i v případě, že jste si ve smlouvě o úrocích vůbec nic nedohodli.
Podle ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku má pronajímatel po skončení nájmu povinnost vrátit jistotu (kauci) nájemci. A nejen to – spolu s ní musí připočítat také úroky, a to nejméně ve výši zákonné sazby. Toto pravidlo platí bez ohledu na to, zda ve smlouvě stojí o úročení byť jediné slovo.
Co se ale skrývá za pojmem „zákonná sazba“?
Není to pevně stanovené procento. Občanský zákoník se v § 1802 odkazuje na výši sazby, kterou v daném místě obvykle požadují banky za úvěry. Prakticky to znamená, že se vychází z úrokových sazeb běžných bankovních půjček, a to podle místa bydliště nebo sídla pronajímatele (ten je v této situaci dlužníkem).
Pro pronajímatele to znamená, že při vracení kauce musí vedle samotné částky vypočítat i úroky podle aktuálních bankovních sazeb. A pro nájemce je to naopak příjemná tečka – k vrácené jistotě dostane ještě malý „bonus“, který mu zákon zaručuje.
Důležité je i to, že úroky se počítají od okamžiku složení kauce až do jejího vrácení. Pokud tedy pronajímatel s vrácením otálí, částka úroků se může nasčítat.
Závěrem
Takže – pokud jste někdy skládali kauci, zkontrolujte si nejen to, zda vám byla vrácena celá, ale také jestli k ní pronajímatel připočítal i zákonné úroky. Je to vaše právo, a jak vidno, české právo a občanský zákoník na něj myslí.
Sečteno - nájemce právo dostat zpět nejen jistotu samotnou, ale i úroky, které by v za takovou půjčku běžně dostal.
Nezapomínejme na to, dámy a pánové!
PS - samozřejmě, pokud nájemník v bytu něco zničil (nebo dluží za plyn či vodu), může mu to být relevantně odečteno, ale to je námět zase na jiný článek.
