Článek
Přitom právě grónští spisovatelé dokázali vytvořit pozoruhodnou literární tradici, která spojuje starobylé inuitské příběhy s moderními tématy.
Vážené a milé čtenářstvo, přinášíme tři zajímavosti o grónské literatuře, které vás možná překvapí.
1. Grónská literatura vznikla nejprve ústně
Dlouhá staletí se příběhy na Grónsku nepředávaly prostřednictvím knih, ale vyprávěním. Inuité uchovávali historii, legendy, mýty i zkušenosti z lovu prostřednictvím ústní tradice. Významnou roli hráli vypravěči, kteří předávali příběhy z generace na generaci.
Mnohé z těchto příběhů byly spojeny s duchovním světem, přírodními silami či nadpřirozenými bytostmi. Teprve po příchodu evropských misionářů v 18. století začalo docházet k zapisování grónských textů. Řada původních legend se tak zachovala dodnes.
Je zajímavé, že některé staré inuitské příběhy jsou dodnes součástí školní výuky a představují důležitou součást kulturní identity Gróňanů.
2. Za otce grónské literatury je považován Mathias Storch
Pokud bychom hledali osobnost, která stála u zrodu moderní grónské literatury, byl by to bezpochyby Mathias Storch (nar.1883).
Jeho román Sinnattugaq z roku 1914 bývá označován za první grónský román. Autor v něm popisuje budoucnost své země a zamýšlí se nad tím, jak by se Grónsko mohlo rozvíjet v moderním světě.
Storch nechtěl pouze vyprávět příběh. Jeho dílo bylo zároveň výzvou k vzdělávání, hospodářskému rozvoji a větší aktivitě grónské společnosti. Z dnešního pohledu bychom řekli, že šlo o kombinaci beletrie a společenské vize.
Právě proto je dodnes považován za jednu z nejvýznamnějších osobností grónské kultury.
3. Současní autoři řeší identitu mezi Arktidou a Evropou
Moderní grónská literatura se často zabývá otázkou identity. Grónsko je sice geograficky součástí Severní Ameriky, politicky však zůstává spojeno s Dánsko. Mnoho autorů proto zkoumá vztah mezi tradiční inuitskou kulturou a evropským vlivem.
Mezi známé současné autory patří například Niviaq Korneliussen, jejíž romány získaly pozornost i mimo Grónsko. Ve svých dílech se věnuje tématům mladé generace, mezilidských vztahů, sexuality i hledání vlastní identity v rychle se měnící společnosti.
Inuitská spisovatelka Niviaq Korneliussen(ová) se poprvé narodila v grónském hlavním městě Nuuku, ale vyrůstala v Nanortaliku v jižním Grónsku. Studovala sociologii a psychologii na univerzitách v Nuuku a v dánském Aarhusu. Aktuálně pracuje a žije se svou přítelkyní v Nuuku. Literární kariéra této velmi nadějné autorky začala roku 2012, kdy zvítězila s povídkou San Francisco v soutěži pro začínající grónské prozaiky. O dva roky později vyšel její první román o hledání identity Homo sapienne, který byl nominován na Literární cenu novin Politiken a Literární cenu Severské rady.
Závěrem
Pro pět ran do polárnické čepice, současná grónská literatura tak není jen exotickou kuriozitou ze severu. Naopak otevírá témata, která jsou blízká lidem po celém světě – otázky domova, tradic, modernity, zdravé stravy a životního stylu, lásky a osobní svobody.
Grónská literatura je důkazem, že i v zemi s necelými šedesáti tisíci obyvateli může vzniknout pozoruhodná kulturní tradice. Od starých inuitských legend přes první romány až po moderní autory reflektující život v globalizovaném světě nabízí pohled na společnost, která se nachází mezi ledovou Arktidou a evropskou civilizací. A právě tato jedinečná kombinace činí grónskou literaturu tak zajímavou.
Více (možná i nejvíce) se o grónské literatuře dozvíte v Brně (ale i Ostravě) na festivalu Měsíc autorského čtení (organizuje legendární nakladatelské duo Petr Minařík a Pavel Řehořík - Větrné mlýny ) po celý měsíc červenec 2026.
Blíže o akci MAČ na https://www.autorskecteni.cz/
