Článek
Nejzápadnější cíp Anglie máme nejspíše spojený s bezútěšně nehostinným počasím, děsivě burácejícím mořem a až hororově ponurou atmosférou legendárních románů Daphne du Maurier. Akorát že vůbec… Ani jsme se nemuseli inspirovat dojemným „walker“ movie Stezka života, v kterém exceluje dokonale stoická Gillian Anderson…abychom pochopili, že pro dva poutníky, kteří se nebojí vyrazit s ultra light stanem, spacákem a nezbytným dalekohledem, to bude přírodní ráj.
Nekončící nádhera jihozápadní pobřežní stezky
„Každý další krok je odměnou“, znělo nám v uších během osmidenního treku po tzv. South West Coast Path. A opravdu cesta, značená symbolem žaludu, kterou jsme měli téměř jen pro sebe, se skoro nevzdaluje od dramaticky skalnatého a nebývale rozmanitého pobřeží. Každá další zátoka, tedy „cove“, se svou svébytnou scenérií, skutečně odměňuje jedním úchvatným výhledem za druhým.
Barvy a tvary útesů přitom přecházejí od našedivělých žulových stavebnic obrů až po hadcové typicky načervenalé kamenné „hradby“. Devadesát odstínů modři se pak střídá ve vlnách, které odrážejí mimořádně fotogenickou hru slunce s oblaky. Ostatně také moře jsme měli téměř pro sebe, když jsme se o něj museli dělit jen s několika čluny místních rybářů a s tuleni (fakt!) zvědavě vyhlížejícími z vln.
Kniha příběhů psaných Atlantikem
Cornwallská krajina není jen dechberoucí přírodní destinací, ale také kronikou, do níž jsou vepsány stovky příběhů. Psali je majetní podnikatelé, když budovali přímo na pobřeží tropické zahrady ponořené v bujné zeleni a vůni exotických květů. Psaly je zuřivé zimní bouře, když hnaly bezbranné lodě proti nemilosrdným útesům, z kterých už nebylo pro námořníky záchrany. Psali je bratři benediktini, když založili normanský klášter na ostrově Saint Michael´s Mount - který svou siluetou i jménem ne náhodou připomíná proslulý Mont Saint Michel. A psala je samozřejmě už zmíněná Daphne du Maurier, podle jejíchž předloh točil Alfred Hitchcock, když své temné romány (např. Hospoda Jamaika či Rebecca) zasadila do temných cornwallských zákoutí. A psali jsme ji my, když jsme procházeli kolem nesčetných pomníčků obětem námořních katastrof, původních základen pobřežní záchranné služby, cihlových věží nad dávnými důlními šachtami i ponurým bezčasím mysu Land´s End. Pobřežní stezka prochází okolo všech těchto míst.
Benediktinský klášter na St Michael´s Mount
Praktické informace
Tento úsek South West Coast Path jsme prošli za osm dní po trase Helford - Lizard - Porthleven - Penzance - St Ives. Na cestě - typicky pro Británii - není možné kempovat jinde než na oficiálních místech, což jsou často jen provizorní louky se základní infrastrukturou. Stezka však prochází řadou vesniček a městeček s kavárničkami, kde je možné na chvíli spočinout, doplnit energii případně přečkat drobnou přeháňku. V řadě z nich je také možnost přespání od ubytování v soukromí až po stylové hotýlky. Srpnové počasí bylo až nečekaně slunečné a stabilní a vystačili jsme si se základní třívrstvou výbavou.
Ideální začátek putování je městečko Falmouth, do kterého se dostanete autobusem z Bristolu, do něhož létá přímá linka z Prahy.
Barvy Cornwallu v okolí městečka St Ives
