MiCA v ČR po šesti měsících: Proč ČNB ještě neudělila ani jednu licenci?

18. 12. 2025 ČNB na svých stránkách vyvěsila odpověď na „stošestkovou“ žádost o informace týkající se počtu (ne)odlicencovaných subjektů v kryptu. Informace jsou platné k poslednímu říjnu 2025: viz zde.

Když se podíváte dnes, tedy 8. 1. 2026, do registru ČNB (JERRS), tak uvidíte to, co přikládám:

Tedy velkou nulu. K dnešnímu dny se počty přijatých žádostí určitě mírně zvýšily, tedy jsme na cca 250 žádostech. Když se chceme zamyslet nad pravděpodobným scénářem v ČR, tak jsou důležitá tato fakta (k 31. 10. 2025):

Údaj o přerušení řízení alespoň jednou je zavádějící, protože řízení se přerušuje třeba jen z důvodu výzvy k zaplacení správního poplatku. Je tedy škoda, že zatím nevíme, v kolika případech došlo k opakovanému přerušení, resp. přerušení z jiného důvodu. I tak ale lze očekávat, že v drtivé většině případů ČNB řekne „ne“. Už ke konci října to stihla říci 94 žadatelům (81 případů zastaveno + 13 případů nedodržení formy), což k uvedenému datu znamenalo, že u ČNB neprošlo již cca 41 % všech žádostí.

Čím to je? Musíme si uvědomit, že zde máme takovou procesní premiéru. ČNB se totiž tentokrát musí řídit jasnými procesními pravidly pro lhůty. U jiných typů licenčních řízení není s podivem, že licenční řízení trvá i roky, tedy probíhá opakovaná oboustranná komunikace, kdy žadatel může v koordinaci s ČNB např. doplnit nové podklady nebo opravit již dodané podklady. To se tentokrát zjevně neděje. ČNB má podle nařízení MiCA krátké lhůty pro posouzení žádostí: 25 pracovních dní na kontrolu úplnosti a dalších 40 pracovních dní na vydání rozhodnutí (celkem přibližně 3 měsíce). To je výrazně kratší lhůta než u jiných finančních institucí. V praxi však regulátor prakticky vždy požaduje další objasnění a důkazy. Ovšem jak s požadavkem na objasnění a další důkazy ČNB nakládá u žádostí dle MiCA? Tak, že se jedná buď o neúplnost nebo nesprávnost, tedy tak, že dojde vzhledem k jasně stanoveným procesním lhůtám dle MiCA k zastavení řízení? Podotýkám, že zastavení řízení není totéž, co rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Řízení se zastavuje např. tehdy, pokud žadatel neodstranil nedostatky na výzvu (tu tedy postačí zaslat jednou). Výsledek pro žadatele je ale fakticky stejný. Jak je zřejmé, ČNB volí cestu zastavení řízení a lze se oprávněně domnívat, že právě s odkazem na shora uvedená procesní pravidla MiCA.

Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje (ano, použila jsem AI):

Pesimistický scénář: Z 236 žádostí získá licenci pouze 30-50 subjektů (13-21%) do 1. 7. 2026. Většina žadatelů nebude schopna doplnit požadovanou dokumentaci včas nebo nesplní kapitálové a compliance požadavky. Mnoho menších poskytovatelů ukončí činnost.

Optimistický scénář: ČNB zrychlí zpracování během prvního pololetí 2026 a vydá 80-120 licencí (34-51%) do konce přechodného období. Část žadatelů, kteří mají řízení přerušená, úspěšně doplní dokumentaci.

Realistický scénář: K 1. 7. 2026 bude mít licenci přibližně 50-80 českých CASPs (21-34%), zbylých 40-60 zahraničních poskytovatelů bude operovat v ČR prostřednictvím passportingu.

Co na to říkám já? Jelikož ČNB má vždy velké množství požadavků, musíme se držet spodní hranice toho nejpesimističtějšího scénáře. Tedy max. 13 % všech žádostí, což z celkového počtu max. 250 žádostí může znamenat třeba jen něco kolem 30 subjektů. V každém případě mám za to, že AI odhad dopadl až moc optimisticky a nedivme se, pokud výsledek bude ještě daleko horší.

ESMA vydala v červenci 2025 peer review zprávu s doporučeními pro všechny národní regulátory, aby věnovaly zvláštní pozornost oblastem jako business growth, střet zájmů, governance a vnitroskupinová uspořádání při posuzování žádostí. To naznačuje, že standardy budou přísné napříč celou EU (viz zde).

Jaká je ale realita srovnání českého regulátora s ostatními? Ta odráží obrovskou přísnost ČNB:

První (původně) česká společnost, která již získala licenci MiCA, se raději obrátila na jiného regulátora. Společnost Confirmo (založená v roce 2014 v České republice) získala licenci od Centrální banky Irska v prosinci 2025 (viz zde). Tento případ ilustruje strategii některých českých společností, které raději volí licencování v zahraničí (tzv. „regulatory shopping“) než čekání na náročný proces u ČNB.

To vysvětluje, proč v českém registru JERRS figuruje 61 zahraničních poskytovatelů. Nicméně poskytování cross-border služeb během přechodného období je komplikované. ESMA ve svém prohlášení ze 17. 12. 2024 upozornila, že by měla být vzata v úvahu různá přechodná období (viz zde). V podstatě to znamená, že kratší přechodné období má přednost – a zrovna ČR patří ke státům s tím nejdelším přechodným obdobím (18 měsíců)! Takže pokud český CASP (s přechodným obdobím do 1. 7. 2026) chce poskytovat služby v Nizozemsku (kde období skončilo 30. 6. 2025), musel by mít buď nizozemskou licenci nebo plnou MiCA licenci.

Možná jste si všimli, že Česká kryptoměnová asociace nedávno blahopřála svému prvnímu členovi k získání licence. Jedná se o Bitcoinmat.org, bohužel ČNB si ani tento první úspěch připsat nemůže, licenci udělil slovenský regulátor.

Jak si ale ČNB stojí ve srovnání s ostatními regulátory? České výsledky významně zaostávají. Podle oficiálního registru ESMA bylo k prosinci 2025 v Evropské unii autorizováno celkem 139 poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASPs) napříč 17 jurisdikcemi (viz zde):

Dovolím si i poznamenat, že Irsko, Německo a Francie poskytují rozsáhlé guidance materiály, FAQ, vzorové formuláře a pre-application consultations pro žadatele. Sama jsem na stránkách německého regulátora našla takové praktické návody, které jsem jinde nenašla. Irská centrální banka například publikovala detailní CASP Application Form a Anti-Money Laundering Pre-Authorisation Risk Evaluation Questionnaire. To určitě významně zlepšuje kvalitu podávaných žádostí.

K situaci v ČR to mohu uzavřít jen tak, že s nula udělenými licencemi k 8. 1. 2026 a pouhými 6 měsíci do konce přechodného období je situace nepříznivá. Zatímco vedoucí jurisdikce jako Německo (40 licencí), Nizozemsko (21 licencí) a Irsko (11 licencí) již vybudovaly funkční licenční systémy a přilákaly mezinárodní hráče, v ČR to vypadá na kombinaci nedostatečně připravených žadatelů, možná i limitované regulatorní kapacity a právě ten zmíněný fakt, že ČNB může přistupovat i k sebemenším požadavkům formalisticky – tedy v režimu MiCA prostým zastavením řízení (na základě jediné odeslané výzvy?) místo další kooperací s žadatelem. Pro plnou objektivitu doplňuji, že je zjevné, že v ČR hodně žadatelů chtělo hlavně podat žádost do 31. 7. 2025, aby mohli využít přechodného období. To se však zjevně projevilo ve velmi nízké kvalitě žádostí (viz také zde).

Srovnání s ostatními státy EU ukazuje také obrovskou fragmentaci v rychlosti a přístupu k implementaci – od nizozemských 6 měsíců po českých 18 měsíců přechodného období a od německých 40 licencí po českou nebo polskou nulu. Můžeme doufat, že od 1. 7. 2026 se situace výrazně vyjasní, zatím predikuji jen několik velkých hráčů schopných splnit přísné požadavky ČNB.