Článek
Setkání Hanáků je barevná a oblíbená událost, z nejvýznamnějších národopisných akcí Olomouckého kraje. U diváků vyhledávaný festival nabízí zdarma pestrý program pódiových vystoupení folklorních souborů, cimbálových muzik a dechových hudeb z Hané, požehnání na slavnostní mši v kostele, stánky s tradičními řemesly, krojovou poradnu a bohatý průvod stovek krojovaných
Na podiu se něco chystá. Přinesli cimbál, mikrofony, květiny a výzdobu. Vše je připraveno na zahájení a bohatý program 17. Setkání Hanáků v Zábřehu.
Oblast Haná se nachází na střední Moravě zhruba mezi Vyškovem, Holešovem a Litovlí. Její centra se nachází v nížinách okolo řek Moravy, Bečvy a Hané.
Haná je největší z etnografických regionů na Moravě. Je to velmi úrodná zemědělská oblast známá typickými kroji a lidovými zvyky. Haná dala název také nářečí. Na zámku v Prostějově najdeme báseň v hanáckém nářečí: Hanák tade bode do skonáni světa - tento staré zámek dyl o štere leta!
Paní nám ochotně ukázala a vysvětlila tuto podle mě náročnou techniku paličkování. Paní přijela z Přerova a během rozhovoru vyšlo najevo, že tam iniciovala všeobecně oblíbenou událost vynášení smrtky do řeky Bečvy, což je moje oblíbená událost k focení.
Víte, že základem paličkování jsou jen dva pohyby. Máte čtyři základní paličky, ty dvě uprostřed překřížíte vlevo a následně krajní páry překřížíte vpravo, toť vše, tak je to podle paní jednoduché.
První Setkání Hanáků v roce 2010 se odehrálo ve Velké Bystřici tehdy v novém amfiteátru nedaleko zámku, dorazilo přes 500 osob v krojích. Další setkání bylo součástí tradiční Jízdy králů v Doloplazech u Olomouce. Další setkání spojené s tradičními Svatováclavskými hody proběhlo v Tovačově, kde se zúčastnilo 30 hanáckých spolků a nejméně 700 jejich členů. Součástí programu byla také hanácká rocková kapela Stracené ráj. Další rok proběhlo setkání v Prostějově kvůli nepříznivému počasí v Kulturním domě. Účastníci tehdy vytvořili český rekord v počtu krojovaných Hanáků shromážděných na jednom místě v jedné chvíli si připíjejících kořalkou.
Poprvé se setkání konalo v Zábřehu v roce 2014 s 735 lidmi v krojích. Tehdy proběhla na náměstí rekonstrukce hanácké svatby.
Bylo domluveno, že menší varianta setkání proběhne vždy v lichých letech, poprvé se tak stalo v Olomouci. Následující setkání v Olomouci nabídlo farmářský trh a komentované prohlídky expozice o Hané ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Speciálním hostem byla Marie Terezie v podání herečky Evy Vejmělkové.
Tak mi ukažte obě ty tabule, ať si je můžu vyfotit, poprosím paní řadící své svěřence do průvodu.
No, my jsme spolu oba soubory, a zatím se připravujeme, odpoví paní a obě tabule mi ukáže.
V Čechách pod Kosířem v roce 2017 nechyběli mladí hanáčtí zpěváčci. Zde v následujícím roce za zpěvu Hanáckého mužského sboru Rovina z Olomouce přijeli zakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik. Tak si účastníci společně připomněli sté výročí vzniku republiky.
První setkání v Přerově proběhlo v roce 2019, v následujícím roce se kvůli covidu setkání neuskutečnilo. Přerov je velmi aktivní město folkloru. Na jaře jsem měla již několikrát možnost zde fotit slavnost vynášení smrtky s jejím následným vhozením do řeky Bečvy.
Tradiční hanácký tanec je třídobý, výjimečně dvoudobý, známý jako tzv. cófavá. Tu se mi podařilo natočit během masopustního průvodu v Cholině. Jedná se o kráčivý tanec volného tempa pojmenovaný podle základního kroku. Vykročení vpřed následuje několik kratších kroků zpátky. Tanec připomínající polonézu pochází již z počátku 18. století. Cófavá se tančí při masopustních zábavách, hodech, svatbách, s náboženskými texty dříve též v kostele.
V Tovačově se v roce 2021 sešlo 530 krojovaných osob z 30 spolků. Průvod končil v tamním hojně navštěvovaném zámku. Proběhly křest knihy Hanácký lidový kroj, přehlídka hanáckých krojů, nácvik tanců a jarmark.
V průvodu i v programu se objevily také seniorky ze šumperského souboru Andante.
Hanácký kroj je charakteristickým projevem tradic lidové kultury regionu. Po zrušení poddanství v roce 1848 přestal být kvůli hospodářským a společenským změnám každodenním oděvem.
Výraznému límci okolo ženského krku se říká krézl, obojek nebo placák. Límec i límečky z rukávů jsou odnímatelné, nosí se hlavně při slavnostních příležitostech. Široké okruží je pevně škrobené a lemované vambereckou paličkovanou krajkou.
Součástí průvodu byla také Jízda králů, na závěr nám chasníci předvedli vyvolávky královské družiny.
Kluci z dětského souboru Olešnica z Doloplaz nám také zatančili na podiu.
K paličkování krajky nejen na límce hanáckého kroje se používaly bavlněné, lněné a také kopřivové příze. Vamberecká krajka se využívá dodnes pro oděvní a bytové doplňky, lemovky ke krojům, dekorační předměty, jako součást luxusních oděvů atd.
První zmínka o paličkované krajce na Vamberecku pochází z roku 1642, o zdejší výrobu krajek se zasloužila hraběnka Grambová podle belgických vzorů. Tyto krajky se vyráběly po domácku a dodávaly se do celého Rakouska-Uherska. Koncem 19. století přišla konkurence strojní výroby krajek.
Soubor Rychtářovská chasa přijel překvapivě z Rychtářova.
Původní hanácká muzika se tradičně hrála s převahou smyčcových nástrojů, to se mi potvrdilo například během masopustního veselí v Hanáckém muzeu v přírodě v Příkazech. Hudebníci hrávali na housle, basu, případně cimbál (čekající v Zábřehu na podiu), ty později doprovázely také klarinety a flétny. Od 19. století nastupují dechové nástroje a tím zakládání dechovek, viz fotografie.
Doprovod krále se zastavil a vyvolával tradiční povídačky. Chasníci byli pohoštěni a nechyběl ani přípitek pálenkou.
Jízda králů je nejen hanácký obyčej spojený většinou s křesťanským svátkem letnic a dříve rozšířený po celém Česku. Od roku 2011 je zapsána organizací UNESCO do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva.
Zdroje:
Informace v programu a od jednotlivých souborů a účastníků
https://cs.wikipedia.org/wiki/Han%C3%A1
