Článek
Z Moravské Třebové pochází cyklisté Leopold König (* 1987), účastník OH 2016 a Roman Kreuziger (* 1986), účastník OH 2008 a OH 2012. Také Rudolf von Eichthal (1877–1974), účastník výtvarných soutěží a literatury na OH 1936.
Významné místní osobnosti jsou Magda B. Arnold (1903–2002), kanadská psycholožka, Marcel Kolaja (* 1980), programátor a politik, Zdeněk Mahdal (* 1960), herec a moderátor, Taťána Malá (* 1981), politička, právnička a vysokoškolská pedagožka, Jaroslava Maxová (* 1957), operní pěvkyně a Pavel Trávníček (* 1950), herec, moderátor a divadelní režisér.
Nádraží Moravská Třebová leží na neelektrizované jednokolejné železniční trati Prostějov–Chornice. Nádraží bylo vystavěno dle typizovaného stavebního vzoru, pravidelný provoz na trati mezi Prostějovem a Třebovicí byl zahájen v roce 1889. V roce 2018 prošla stanice rekonstrukcí.
Z České Třebové přijedete do Moravské Třebové tímto moderním motoráčkem v barvách Pardubického kraje.
Na fotografii to vypadá neuvěřitelně, ale návštěvníci českého pavilonu na EXPO 2025 v Ósace si pochutnávali na tradičních českých jídlech s příbory firmy s více než 140 letou řemeslnou tradicí a precizní prací z nerezové oceli. Model Classic Prestige hosté našeho pavilonu používali nejen v jeho veřejné části, ale také v prestižním CTP Lounge, ten hostil zahraniční partnery, investory a politiky z celého světa.
Příbory značky TONER se vyrábějí v Moravské Třebové ve společnosti ABNER a.s. Její odborníci kombinují moderní technologii s poctivým řemeslem. Model Classic Prestige je nadčasový, elegantní, lesklý, vyvážený. Skvěle padne do ruky a působí reprezentativně, proto byl vybrán pro tak významnou událost, jakou je světová výstava EXPO.
TONER je český výrobce jídelních příborů, servírovacího náčiní a doplňků stolování s tradicí od roku 1883 v Moravské Třebové. Zákazníci v celé Evropě tyto příbory znají také pod historickými značkami Bibus, Sandrik a Rostex. Název TONER® je zkratka výrazu továrna nerezu, tedy veškeré ve firmě zpracovávané materiály jsou ušlechtilé.
Franz Bibus (1860 – 1944) si otevřel v Moravské Třebové stříbrnickou dílnu v roce 1883. Z roku 1892 jsou záznamy o výrobě svícnů, řetízků, pudřenek, jehlic, kazet, šperkovnic, tabatěrek či zapalovačů i první pokusy o výrobu kovových příborů. Klientela si již v roce 1896 mohla u firmy zakoupit velmi populární stříbrné mocca a čajové servisy, likérové soupravy či kompotové mísy. V roce 1913 jsou na trh uvedeny předměty z postříbřené alpaky a galvanicky pokovené, v roce následujícím firma Franz Bibus zaměstnává téměř 200 osob. V roce 1917 se Franzův syn Carl Alois Franz Bibus stává spolumajitelem, firma mění název na Franz Bibus & Sohn. Po roce 1918 rodinný podnik roste a konkuruje zahraničním výrobcům, v té době je největším producenta postříbřeného alpakového zboží v Československu. Dodnes lze na aukcích či na internetu objevit nabídku zboží této firmy.
Vila Carla Bibuse taktéž patří firmě Abner. Otec Carla, Franz Bibus, pocházel z Lanškrouna a založil v Moravské Třebové úspěšný podnik. Franz si také na přelomu 19. a 20. století nechal v dnešní Lanškrounské ulici postavit rodinné sídlo ve stylu neorenesance dnes zachované jen na fotografiích.
V roce 1939 je stříbrnická výroba zrušena, Franz Bibus je nucen podnik prodat a prostory následně využívá Metalbau GmbH pro válečnou výrobu. Pod národní správou v květnu 1945 jsou dílny sloučeny a stříbrnická výroba je obnovena, zavádí zde také výrobu nerezového zboží. Následně je podnik znárodněn a sloučen s národním podnikem Sandrik.
V roce 1968 se rekonstruují již značně zanedbané výrobní prostory, tehdy je vypsána soutěž na nový název podniku, vybrán je název TONER navržený zaměstnanci s logem - tři lipové lístky v kruhu. V roce 1973 je továrna začleněna do n.p. Rostex. Po roce 1989 dochází k privatizaci opět s názvem TONER. V roce 2019 je firma dcerou společnosti Abner a.s.
V roce 2006 se na radnici v Moravské Třebové setkal starosta města se zástupci rodiny Bibusů. Jejich předek Franz Bibus založil v roce 1883 v Moravské Třebové dílnu, později továrnu na výrobu předmětů ze skla a stříbra, také alpaky. Jeho firma působila ve městě do roku 1938. Po 2. světové válce navázala firma na výrobku příborů, nynější TONER. Členové rodiny Bibusů dnes působí v Rakousku a Švýcarsku, přesto stále uchovávají vzpomínky na Moravskou Třebovou.
Dům na fotografii byl postaven na přelomu 19. a 20. století. Do druhé světové války patřil firmě Mayerhofer & Vrtal, slévárně žlutých kovů, ta byla známá hlavně výrobou hmoždířů. Přízemní budova s podkrovním polopatrem má bohatou neorenesanční fasádu. Na atice stojí tři antičtí bohové, patroni podnikatelů a řemeslníků.
Tento řadový dům v Lanškrounské ulici je jedním z nemnoha zástupců funkcionalistické architektury v Moravské Třebové. Má plochou střechu, pásová okna, zaoblený střední arkýř/balkon, kruhová okénka a střídmou dekoraci, což jsou typické prvky pozdního funkcionalismu či stylu mezi funkcionalismem a art decem z meziválečného období, tedy ve 20.–30. letech 20. století.
Tento komplex postavený na přelomu 80. a 90. let 20. století viditelně čeká na rekonstrukci. Je pravda, že dnešní nejen nákupní centra se staví v úplně jiném stylu.
Zdejší purkmistr a bohatý obchodník se suknem odkázal roku 1762 částku 30 000 zl. na zřízení piaristického gymnázia. Výstavba školy začala v roce 1769 a byla dokončena roku 1773, areál školy a koleje měl hodinovou věž v hlavním průčelí. V 1804 byla škola povýšena na gymnázium. Kvůli potížím s vyučováním a nedostatkem kněžstva schopného učit bylo piaristické gymnázium v roce 1874 zrušeno. Dnes zde sídlí Městský úřad.
Pietní místo nazvané Piaristické nároží odhalilo město v roce 2024 k výročí sametové revoluce a připomenutí konce éry komunistického režimu. Toto místo je důstojným završením mnohasetleté historie zaniklého kostela Sv. Josefa Kalasanského, zakladatele řádu piaristů. Je němou připomínkou kostela, známého také jako špitální, gymnaziální nebo piaristický, zbořeného v roce 1977.
Na fotografii vlevo stojí na náměstí nová goticko-renesanční radnice s hodinovou věží postavená po požáru města v roce 1509, věž nemá základy. Její oprava po dalším požáru byla dokončena v rozvinutém renesančním slohu roku 1560. V 50. letech 20. století bylo provedeno zejména statické zajištění objektu za vydatného použití železobetonových konstrukcí, ty jsou decentně ukryté v historickém zdivu.
V roce 1715 postihl Moravskou Třebovou mor, ten během půl roku zahubil třetinu obyvatel města. Již během epidemie se měšťané rozhodli postavit na náměstí mariánský sloup. Kníže Antonín Florián z Liechtenseina ke stavbě poskytl potřebný kámen a 300 zl. Realizace sloupu se ujal olomoucký sochař Jan Sturmer, byl dokončen v roce 1720, na fotografii je vpravo.
Tento měšťanský dům na náměstí T. G. Masaryka v Moravské Třebové je historická stavba s průchodem uprostřed, je památkově to chráněný dům v historickém jádru města. Dům má typický průchozí arkádový průchod mezi dvěma částmi domu spojený v přední části krokví. Jedná se o dvoupatrový dům v jižní části náměstí s dochovanými goticko-renesančními částmi. Průchod uprostřed je historická urbanistická součást domu.
Na fotografii je jeden z průchodů z náměstí k zámku.
Na fotografii je věž kostela Nanebevzetí Panny Marie nedaleko náměstí T.G.Masaryka je zmiňován již roku 1270, po požáru v roce 1541 byl znovu postaven s vedlejší farou v renesančním stylu. Majitel panství kníže Josef Adam z Lichtenštejna dal kostel po požáru v roce 1726 přestavět v tehdy módním baroku, tehdy přibyla věž. Původní tři zvony jako téměř všude byly během první a druhé světové války zrekvirovány a obnoveny až v roce 1994.
Tato Brána času na fotografii, lidově zvaná radiátor, je moderní architektonické dílo tvořené jedenácti vrstvami zdí s oblouky. V tomto průchozím tunelu jsou na vnitřních obloucích umístěny tabulky s významnými daty z historie Moravské Třebové. Brána byla dokončena v roce 2013, její autorkou je Markéta Veselá. Brána času je symbolickým startem turistické stezky s názvem Cesta od renesance k baroku.
Město bylo dříve opevněné, kamenné hradby se začaly stavět po požáru města v roce 1509. Mezi vnější a vnitřní linii opevnění vznikl dnes upravený a hojně navštěvovaný parkán.
Na fotografii je hlavní brána starého zámku, tedy renesanční portál v jižní ohradní zdi zámku v Moravské Třebové. Portál byl přenesen do této zdi po požáru v 19. století s datací 1492. Kruhové reliéfy po stranách portálu jsou portrétní medailony Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdaleny z Dubé a Lipé. Právě oni nechali původně gotický hrad přestavět na renesanční zámek.
Portál je jednou z nejstarších renesančních památek na sever od Alp. Latinský nápis na portálu připomíná stavitele a rok 1492. Celý zámek je dnes z nejvýznamnějších renesančních památek ve střední Evropě.
Moravská Třebová zažila rozkvět v období vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína (1486–1622), tehdy byla centrem humanistické vzdělanosti a získala přízvisko Moravské Athény. Na fotografii je hlavní vstupní brána do nádvoří zámku.
Latinská škola hned vedle této brány byla založena za Ladislava z Boskovic, budova je z roku 1566. Nad okny a dveřmi v přízemí je sedm kamenných desek s nápisy díla řeckého básníka Menandera.
Na druhé straně vstupního zámeckého portálu se před námi otevřelo nádvoří zámku s těmito unikátními renesančními arkádami.
V roce 1468 získal panství Ladislav Velen z Boskovic a Černé Hory, ten již vlastnil panství Židlochovice a Boskovice, později Zábřeh s Rudou nad Moravou a Úsov. Za jejich panování se městu velmi dařilo. Rod pánů z Boskovic přebudoval od roku 1485 své sídlo na pohodlný renesanční zámek, ten stále plnil obrannou funkci i opevnění, pokud by nepřítel pronikl do města.
Po požáru provedl Ladislav z Boskovic v roce 1509 přestavbu zámku, jeho hlavního sídla. Vybudoval zde rozsáhlou knihovnu a sbírku uměleckých děl a gobelínů. Jeho potomek Jan z Boskovic zanechal po sobě bosovaný portál na východní vnější zdi zámku. Po vymření Boskoviců roku 1589 dědí zdejší majetky Ladislav Velena ze Žerotína (1589–1622) a stává se také jeho sídlem. Před bitvou na Bílé hoře se Ladislav ze Žerotína stal vedoucím stavovského povstání na Moravě. Proto pobělohorské období krutě dolehlo na tento rod a jeho majetky. Ladislav Velen ze Žerotína po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti.
Poté tento majetek získal v roce 1622 Karel z Lichtenštejna. Zámek se stal jen správním střediskem panství, část sloužila dokonce jako stáje. Ve druhé polovině 20. století zámek přešel do majetku města, to jej nákladně rekonstruovalo. Zámek v Moravské Třebové je z nejvýznamnějších renesančních památek nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Pozoruhodně spojuje nejranější i pozdní renesanci, tím ukazuje vývoj renesanční architektury u nás v období 15. až do počátku 17. století.
Cyklistiké zákoutí v Moravské Třebové.
V roce 1979 bylo založeno středisko pro výzkum a vývoj technických tkanin, ten byl v roce 1991 přeorientován výhradně na technické tkaniny, tehdy bylo zastaveno vzorování tkanin pro módní odívání, dnes je vyrábí úspěšná firma Hedva – Český Brokát v Rýmařově.
V roce 1995 firma ukončila činnost nerentabilních provozů. O dva roky později zde zahájili modernizaci na všech stupních výroby. V roce 2008 byl zdejší sortiment rozšířen o polyakryl. V roce 2011 proběhla restrukturalizace, vznikla nově HEDVA, a.s., a odštěpené HEDVA NITĚ, s.r.o., HEDVA ČESKÝ BROKÁT, s.r.o.; HEDVA PRIMA, a.s.
V roce 2017 byl sortiment rozšířen o zdravotnické prostředky, zpracovávají zde polyesterové, polyamidové, viskózové, bavlněné příze a jejich směsi. Vyrábí tkaniny ultralight na padáky a horkovzdušné balóny, ty musí být velmi pevné, odolné vůči protržení a s nízkou hmotností.
Také zde vyrábí tkaniny pro ultračisté prostory, ty minimalizují uvolňování vláken, jsou odolné, antistatické. Dále vyrábí široký sortiment podšívkových tkanin pro dámskou a pánskou konfekci. Tkaniny Cordura® mají vysokou pevnost a odolnost, jsou využívány pro výrobu outdoorového vybavení. Tkaniny se sníženou hořlavostí TREVIRA® jsou navrženy s ohledem na bezpečnost a ochranu před rychlým šířením ohně. Vyrábí se zde také dekorační tkaniny TEFLON®, žakárská technika tkaní umožňuje vytvořit širokou škálu dezénů dle požadavku zákazníka.
Zdroje:
https://www.moravskatrebova.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A1_T%C5%99ebov%C3%A1_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)
https://hedva.cz/
https://www.e15.cz/byznys/expo-2025/ceskou-gastronomii-v-osace-navstevnici-ochutnaji-s-pribory-jejichz-tradice-saha-do-minuleho-stoleti-1424452
