Článek
Česká republika se umístila na 23. místě ze 165 zemí a teritorií zahrnutých do žebříčku Economic Freedom of the World 2026, který dnes publikuje Institut liberálních studií ve spolupráci s kanadským Fraser Institutem.
V revidovaném žebříčku se loni Česko umístilo na 35. místě se skóre 7,55, letos si tedy polepšilo relativně o dvanáct příček, ale také absolutně o téměř tři desetiny bodu. Zlepšení táhne zejména oblast zdravých peněz (z 8,39 na 9,19), která vychází hlavně z vývoje inflace; k mírnému růstu ekonomické svobody ale přispěly i další kategorie, např. regulace a velikost vlády.
„Zlepšení o tři desetiny bodu je dobrá zpráva, ale neměli bychom se nechat uspat. Největší část zlepšení tvoří zdravé peníze, tedy výsledek nižší inflace, za kterou musíme pochválit Česku národní banku, zatímco velikost vlády zůstává naší nejslabší oblastí: ve srovnání s ostatními zeměmi jsme v této kategorii až na 110. místě,“ komentuje letošní výsledky Martin Pánek, ředitel Institutu liberálních studií.
Z globálního hlediska zpráva Fraser Institutu uvádí, že světová ekonomická svoboda po pandemii prudce klesla a v roce 2024 se začala zotavovat, před pandemickou úroveň z roku 2019 však zatím nedosáhla.
„Nejnovější kompletní údaje jsou z roku 2024, protože náš žebříček zobrazuje situaci vždy s dvouletým zpožděním, abychom měli spolehlivá data, a ne jen dojmy,“ vysvětluje Pánek. „Hongkong vykazuje pokles svobody již patnáct let, od roku 2009 klesl jeho index o 0,68 bodu. V roce 2018 však tento pokles nabral vyšší rychlost v důsledku represí a vměšování ze strany čínské vlády a očekáváme, že bude pokračovat i nadále. Úpadek Hongkongu budeme nadále podrobně monitorovat,“ přislíbil Pánek. „Podle Human Freedom Indexu, který bere v potaz i občanské svobody, se Hongkong propadl z 3. místa v roce 2011 na 53. v roce 2023,“ doplňuje.
Na prvních čtyřech příčkách se z dlouhodobého hlediska nic nemění. Od roku 2006 jsou za prvním Hongkongem vždy Singapur, Švýcarsko a Nový Zéland. Mění se pouze jejich pořadí, letos je druhé Švýcarsko před Singapurem.
Spojené státy (5.), Irsko, Dánsko, Austrálie a Mauricius uzavírají první desítku, o 10. místo se dělí Finsko, Nizozemsko a Velká Británie. Pro Spojené státy zpráva poprvé přináší i předběžný odhad na další rok: skóre by kleslo z 8,21 na 8,09 bodu a země by klesla na 7. místo, a to kvůli větší velikosti vlády, slabší ochraně vlastnických práv a výrazně vyšším clům.
Studie, která byla poprvé vydána v roce 1996, měří ekonomickou svobodu – možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě analýzy velkého množství ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická práva, vládní výdaje a daně. Letošní zpráva vychází z údajů za rok 2024 (nejnovější dostupné údaje). Obsahuje také kapitolu Vincenta Gelosa z George Mason University o tom, jak ekonomická svoboda přispívá k lepšímu životnímu prostředí.
Mezi deset nejhůře hodnocených zemí patří Konžská demokratická republika, Egypt, Malawi, Alžírsko, Írán, Myanmar, Libye, Súdán, Zimbabwe a na posledním místě Venezuela. (Země s totalitními vládami jako Severní Korea nebo Kuba nemohou být zařazeny do žebříčku kvůli nedostatku údajů.)
Na pozici těsně před Českem se umístila Litva (22.), hned za námi se o 24. místo dělí Kypr a Španělsko. Další zajímavé příčky jsou např. Německo (19.), Japonsko (13.), Francie (39.), Itálie (47.). Rakousko je na 31. místě, Slovensko na 43., Maďarsko na 49. a Polsko na 65., Česko je tak po Německu druhou nejsvobodnější ekonomikou ve střední Evropě. Zajímavý je rozdíl mezi svobodným Tchaj-wanem (17.) a despotickou Čínskou lidovou republikou (110.).
Argentina je ekonomicky nesvobodnou zemí, a to chronicky. V údajích za rok 2024, tedy za první rok vlády Javiera Mileie, skončila na 151. místě ze 165 – a v kategorii zdravých peněz je dokonce 163. Efekt reforem bude možné zevrubně posoudit až v dalších vydáních, nicméně už teď vidíme, že Argentina se zlepšila oproti předchozímu roku o celý půlbod a o 10 míst v žebříčku, loni byla čtvrtá od konce. Naopak Kanada spadla z 9. místa na 18.
Na datech je stále vidět i ruská válka na Ukrajině. Rusko je na 143. místě (loni 144.), Ukrajina na 134. (loni 143.), obě země tedy zůstávají mezi nejméně svobodnými ekonomikami světa. Chápeme samozřejmě, že to není nejpalčivější ukrajinský problém v této chvíli, a přejeme si brzké ukrajinské vítězství.
Dle výzkumů v předních peer-reviewed akademických žurnálech si lidé žijící v zemích s vyšší úrovní ekonomické svobody mohou užívat větší prosperitu, více politických a občanských svobod a delší životy. Např. země v první čtvrtině žebříčku ekonomické svobody mají průměrný HDP na hlavu 65 596 dolarů ročně, zatímco země ve spodní čtvrtině pouze 9 552 dolarů, tedy téměř sedmkrát méně.
Také míra chudoby je nižší v ekonomicky svobodných zemích. V ekonomicky nejsvobodnějších zemích (první čtvrtina žebříčku) žijí v chudobě (méně než 4,20 dolarů na den) dvě procenta obyvatel. V zemích ve spodní čtvrtině žebříčku je to 41 % obyvatel. Střední délka dožití je 81 let v ekonomicky nejsvobodnějších zemích, avšak 67 let v těch ekonomicky nejméně svobodných.
„Kde mohou lidé sledovat vlastní štěstí a činit svoje vlastní rozhodnutí, vedou šťastnější a zdravější životy ve větší prosperitě,“ uzavřel Pánek.
Skóre České republiky v klíčových komponentech ekonomické svobody (od 1 do 10, přičemž větší hodnota znamená více ekonomické svobody, data jsou o dva roky pozadu; sloupec 2025 uvádí hodnoty z loňského vydání):
Zpráva Economic Freedom of the World 2026 ke stažení
V interaktivní formátu na FreeTheWorld.com
Zpráva Economic Freedom of the World 2026 ke stažení
V interaktivní formátu na FreeTheWorld.com
