Článek
V posledních dnech se objevilo několik pekáren, které odmítly prodávat pečivo z ukrajinského obilí a nabádají zákazníky kupovat pouze to české, vlastenecké. Máme však pro vlastence zprávu – správný vlastenec kupuje obilí ukrajinské a pečivo právě z ukrajinské mouky.
Je několik důvodů, proč je kupování ukrajinského obilí vlastenecká záležitost:
Snížíte inflaci a ušetříte své peněženky
V současné době se Česká republika potýká s vysokou inflací a zejména se zdražováním potravin. Všem obyvatelům se snížila kupní síla a mnoha lidem se tak zhoršila jejich ekonomická situace. Koupí levnější ukrajinské mouky a výrobků z ní tak ušetříte svou peněženku a pomůžete zmírnit míru inflace v České republice. Zasadíte se tak o lepší prosperitu země a také svou osobní prosperitu. Ušetřené peníze můžete věnovat na podporu ukrajinské armády, anebo je můžete investovat a podpořit tak sami sebe v budoucnu.
Zvýšíte míru konkurenceschopnosti v českém zemědělství
České zemědělství vykazuje mnoho neefektivit, zejména je závislé na dotacích, tedy na penězích, které platíme my všichni z našich daní. A právě díky dotacím naši zemědělci málo investují do technologií a jejich produkce je tak drahá v porovnání se zahraniční produkcí. Koupí ukrajinské mouky donutíte české zemědělce zlevnit svou produkci, a aby se v budoucnu vyrovnali zahraniční konkurenci, budou nuceni investovat do technologií a efektivnější produkce. V dlouhodobém horizontu to povede k efektivní produkci, která bude ekonomicky výhodná i pro české občany.
Obilí, které se dostalo na náš trh, je kontrolované a zdravotně nezávadné. Nemusíte mít obavu z pesticidů a ani brouků.
Ostatně produkce cvrččí či červí mouky je daleko dražší než produkce obilí. Kilo takové mouky se prodává okolo jednoho tisíce korun. Levná ukrajinská mouka cvrčky neobsahuje. Ovšem pokud budete kupovat kilo mouky okolo tisíce korun, zpozorněte, možná tam cvrčci budou.
Pokud chcete pomoci ekonomice, českým zemědělcům a své peněžence, kupujte ukrajinskou mouku. Je to vlastenecké. Sláva ukrajinskému obilí!
---
Jana Galvis, analytička Liberálního institutu
