Opilý Čech zavinil zpoždění letadla, zasahovala civilní garda

Dne 9. června 2026 jsem se vracel z dovolené, kterou jsem strávil ve španělské Malaze. Čekal nás poměrně krátký tříhodinový let z Malagy do Prahy. Konkrétně se jednalo o let QS1153. Cestující převážně české národnosti se měli rozdělit do tří front podle písmen A, B a C. Bylo zajímavé, že ačkoliv se na první pohled jednalo o triviální rozdělení, stále se cestující předbíhali. Sám jsem stál ve skupině B a čekal, až „áčkaři“ předloží své letenky a zmizí v útrobách letadla.

Na konci fronty A stála dvojice mužů. Jeden ve středním věku a druhý v důchodovém. Osobně bych tipoval, že se jednalo o otce a syna. Mladší z nich předložil letenku i příslušné doklady a následně byl vpuštěn do letadla. U staršího z nich však nastal problém.

Španělská pracovnice letiště po muži požadovala letenku. On jí však stále „cpal“ pouze své osobní doklady. Muž vypadal velmi zmateně, a tak mu mladší z nich neustále přicházel na pomoc, i když už byl pracovníky letiště několikrát vyzván, aby vstoupil do nástupního tunelu vedoucího k letadlu.

Ve chvíli, kdy se zmatený cestující začal naštvaně prohledávat, nás „béčkaře“ nechali nastoupit. Nakonec nastoupili i oba zmínění pánové.

Boarding byl tedy kompletní a vypadalo to, že můžeme vyrazit směrem domů. Náhle však začala posádka zběsile pobíhat ze strany na stranu.

„Já nevím, teď už jsou v klidu…“ říká jedna z letušek.

„Počkáme na policii, už jedou…“ odpovídá druhá z nich.

Na palubě pochopitelně začala mezi cestujícími „šuškanda“ o tom, kdo co provedl. Vzápětí přichází na palubu pracovník letiště v reflexní vestě a prochází dozadu, kde sedí oba výtečníci. Něco jim dlouze vysvětluje.

Při pohledu směrem ke kabině pilotů jsou vidět muži v zelených uniformách, kteří si nasazují černé rukavice. Jedná se o příslušníky španělské Guardia Civil, vojenské složky zajišťující ve Španělsku bezpečnost, zejména na venkově, v přístavech a na letištích.

V této chvíli je zjevné, že někdo s námi do Česka nepoletí.

Nejprve rezignuje mladší z mužů a se svým malým příručním kufrem zamíří k východu. Starší z nich však stále sedí na svém místě, a tak se jeden z příslušníků Guardia Civil vydává pracovníkovi letiště na pomoc. Dostává však pokyn, že jeho zásah nebude potřeba a že problémový cestující opustí letadlo nakonec sám.

Důchodce prochází „uličkou hanby“, doprovázen posádkou a pracovníkem letiště. Ve vzduchu je cítit silný odér alkoholu.

„Ona za to může, že mi nedovolí si to dát pod nohy! Prej si to mám dát sem! To ona, ona, ona!“ křičí zjevně opilý cestující na celé letadlo.

Cestou několikrát udeří do horních schránek určených pro přepravu příručních zavazadel.

Mohu jen spekulovat, co konflikt vyvolalo, ale podle jeho výkřiků mu bylo nejspíše znemožněno umístit si příruční zavazadlo pod nohy. Seděl totiž u nouzového východu, který sice nabízí více prostoru na nohy, ale naopak zakazuje mít během vzletu a přistání příruční zavazadlo pod sedadlem.

Je tedy možné, že ho napomenutí od posádky rozčílilo natolik, že jednu z letušek slovně napadl a byl následně vyloučen z přepravy. Vystoupit však zřejmě nechtěl, a nechal situaci zajít tak daleko, že musela přijet Guardia Civil.

Hříšníci tedy byli vyvedeni a po vyřešení administrativy jsme vyrazili směrem domů. Co hrozí dvěma mužům za zpoždění letadla? Zeptal jsem se ChatGPT, která odpověděla obecnou odpovědí následovně:

„Pokud cestující odmítl opustit letadlo a musela zasahovat španělská Guardia Civil, je situace podstatně vážnější než běžná opilost. V takovém případě může čelit pokutě od španělských úřadů, která může dosahovat od několika set až po několik tisíc eur, zákazu přepravy u letecké společnosti nebo požadavku na náhradu škody ze strany dopravce, pokud kvůli jeho jednání vznikly prokazatelné náklady.“

Při příletu jsme si na zavazadlovém pásu rozebrali svá odbavená zavazadla. Na pásu však zůstaly dva osamocené kufry. Jejich majitelé zůstali ve Španělsku.