Článek
Opravdu takovým proklamacím věříte? Zcela jste propadli náboženství Umělé inteligence, klaníte se tomuto novodobému Bohu a přinášíte mu oběti? Kupujete si kryptoodpustky a modlíte se od rána do večera s chatem GPT, Gemini a jinými polobohy dnešní doby?
Představte si mapu 1:1. Má taková mapa vůbec smysl? Samozřejmě je to nesmysl. Mapu terénu děláte proto, abyste se v něm uměli orientovat. Představte si virtuální realitu, která odpovídá té vaší 1:1. Pak vaše realita zcela zanikne a splyne s tou virtuální. Vzhledem k tomu, že nemáte tělo složené z bitů a kilobytů, megabajtů a můžeme pokračovat ad infinitum, vypaříte se jednoduše z existence vy sami.
Představa, že zmizí ti, co zboží vyrábí a poskytují služby a budou nahrazeni roboty a chatboty, jde ruku v ruce s tím, že zmizí i její konzumenti. Jedno totiž bez druhého nelze. Jenom člověk je tak podivný živočišný druh, že je ochoten dobrovolně páchat sebevraždu. Takový pes se nikdy nezamýšlí v depresi nad svým mrzkým životem natolik zle, že by se sám zabil. Člověk tak činí i v záchvatu euforie. Může snadno zajít na své hloupé nápady. A jeden z těch nejhloupějších nápadů, na který lidé kdy přišli je: nahrazení člověka umělou inteligencí.
Překvapivě právě největší propagátoři umělé inteligence jakožto zcela kompatibilního nástroje, který nahrazuje lidskou mysl a emoční aparát, jsou právě těmi, kteří nejvíce závisí na emočním aparátu těch druhých. Jsou to zpravidla lidé, kteří potřebují lidský kontakt nejvíce, ale sami ho neumí opětovat. Diví se potom, že jejich rodina či blízcí přátelé mají takové ty zvláštní problémy jako jsou různá depresivní onemocnění či rakoviny. Není na tom nic překvapivého, člověk není deux in machina, není to stroj, tedy rozhodně ne člověk v pravém slova smyslu.
A zde je třeba jasně prohlásit, ten, kdo by chtěl po geografovi, aby vytvořil mapu 1:1, je pouhým bláznem a tvorem, který se snaží znásilnit realitu. Tu si však nelze přizpůsobit sobě samému, jisté konstanty se nemění. Jako například ta, že člověk potřebuje člověka.
Umělá inteligence je skvělý nástroj, spíše jako taková diagnostická pomůcka, jako lakmusový papírek společnosti. Ukazuje, jak na tom lidé opravdu jsou. Už nedokážou skrýt, že spolu neumí jednat, že spolu neumí mluvit a žít pospolu tak, aby se neotravovali a cítili se spolu dobře. Obrací se proto na umělé prostředky komunikace, asi jako byste jedli ty amarouny z Návštěvníků. Jsou to sice dočasně poživatelné potraviny, ale život vám to nezpestří.
Pokud máte rádi plastový statický život, budiž, plánujte si ho, ale mě z toho vynechte. Já preferuji živý syrový mezilidský kontakt.
Vůně, dotek, slovo, agresi, něhu, spontánnost, žádný mechanický algoritmus. Pokud toto všechno zemře s vámi, nevadí. Příroda dá jistě povstat novému druhu, člověku 2.0, 3.0., rád si na to v hybernovaném stavu počkám.
Příroda je totiž mocná čarodějka.
