Článek
Když se řekne buddhismus, většina lidí s ním prostě nemá problém. Zatímco, když se někdo vyzná, že je křesťanem, už už lidem naskočí obraz nějakého fanatika a potoků krve, které za sebou křesťané zanechali v křížových výpravách.
Proč má buddhismus na Západě lepší pověst než křesťanství? Jaké jsou faktory jeho úspěchu?
Války a násilné konflikty
Buddhismus s křesťanstvím nijak nesoupeří. Stejně jako křesťanství se šířil prostřednictvím misionářů, jenomže trochu v jiném kontextu. Většina z nich byli potulní bezdomovečtí mniši s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou a další díl patřil obchodníkům, kteří sice byli bohatí, ale považovali sami buddhismus za cenný artikl.
Křesťané zato neváhali použít násilí při svých misiích a dobyvačných válkách. Nejspíš to v některých regionech ani jinak nešlo. Nicméně, buddhismus svou pasivitou vůči aktivnímu použití síly a násilí je pověstný a vyplatilo se mu to. Dnes má pověst mírumilovného náboženství, i když tomu tak vždy a za všech okolností nebylo. Buddhistický král Ášoka vedl jeden z nejnásilnějších válečných konfliktů v Indii, ale až vyhrál, pověsil takříkajíc flintu na hřebík a jak říká tradice, věnoval se už jen pokojnému šíření buddhismu.
Vnitřní klid a ruch civilizace
Křesťané mají své meditace a formy zklidnění, ale v kontextu dnešního ruchu a tlaku se jejich náboženská praxe ocitá v úzkých. Pokud nejste zrovna mnichem někde v klášteře, moc možnosti ke ztišení mysli nemáte. Můžete sice zajít do kostela, ale zde vás může naopak rozptylovat množství obrazů a také rituálů. Buddhismus ve své základní formě nabízí prostá meditativní cvičení a hlavně základní orientaci na střídmý život, který je spíše postaven na jiných prioritách než křesťanských. Někteří autoři sice píší srovnávací studie a snaží se křesťanství dát s buddhismem dohromady. Ale nic nemůže být dál od pravdy. K ideologické shodě nikdy nemůže dojít.
Buddhismus podobně jako pozdnější forma křesťanství do jisté míry opovrhuje tělem, také hmotným zajištěním, ale zde podobnosti končí. Buddhisté věří v možnost ukončení nekonečných zrození a ve vyhasnutí Já. Nevěří žádné relativně nezničitelné nesmrtelné duši jako katolíci.
Jeho meditativní život sice pomíjí Boha, Ďábla a anděly, ale možná právě tento faktor vede k většímu klidu a čistotě mysli. Veškerou zodpovědnost za život jedince vkládá do jeho rukou. Nikdo nad ním nestojí a neurčuje mu, co má dělat. Ale pokud žije nesprávně, sám sobě to nakonec spočítá. Díky mechanismu karmy, který funguje mimo jeho volní kontrolu.
Buddhismus jako filozofie
Buddhisté zpravidla neprezentují své postoje jako náboženství v tradičním smyslu slova. Tím se také vyhýbají negativnímu cejchu nebo pachuti tohoto slova, které získalo příchuť manipulace a degradace jedince v rámci soukolí velké skupiny, kde ti nahoře určují, co mají dělat ti méně významní dole.
Slovo filozofie má pochopitelně jiný zvuk a řada lidí se s ním rádo identifikuje především proto, že zní tak nějak in. Kdo by nechtěl být chytrý nebo přímo moudrý? Problém spočívá v tom, že když aspirant buddhistické „filozofie“ jde dále, není jeho život příliš vzdálen náboženské úctě či zasvěcení. Buddhisté uctívají Buddhu jako svého Boha případně posvátného učitele a spolu s ním, záleží na jednotlivém buddhistickém směru, i řadu jiných bytostí.
Celkové srovnání buddhismu a křesťanství je v podstatě nemožné, protože křesťanství ovládlo mysl značné části lidské populace, zatímco buddhistická filozofie pouze její fragment. Dá se tedy říci, že buddhismus má sice lepší mediální zvuk, přesto má křesťanství na světě více aktivních příznivců.
Anketa
Zdroje:
Dan Martin. A History of Buddhism in India and Tibet. 2022. Wisdom Publications.
Charles Stanley. Handbook for Christian Living Biblical Answers for a Fulfilling Spiritual Life.2008. Thomas Nelson.

