Jak se vyvíjí světová extrémní chudoba?

Začněme drobnou anketou. Odpověď se vyjeví níže v textu. :-)

Nejdříve si řekněme, jak vypadá život v extrémní chudobě. Za hranici extrémní chudoby se v současnosti považují 3 americké dolary na osobu a den (přepočtené na lokální cenovou hladinu). Jde o naprosté minimum nutné k fyzickému přežití – tj. k získání dostatku kalorií, aby člověk nezemřel hlady, a k zajištění nejprimitivnějšího přístřeší. Ale taková obecná formulace nám moc neřekne. Hans Rosling, který měl spoustu zkušeností z oblastí zasažených chudobou, psal ve Faktomluvě, jak reálně vypadá život v extrémní chudobě, pokud žijete s jedním dolarem na osobu a den. Vašich 5 bosých dětí se musí trmácet celé hodiny s jediným plastovým kyblíkem tam a zpět, aby nanosili vodu z blátivé díry v zemi vzdálené hodinu chůze. Na cestě domů sbírají dříví na podpal a vy vaříte každý den stejnou šedou kaši, kterou máte na každý chod každý den po celý svůj život– s výjimkou měsíců, kdy mizerná půda nedá žádnou úrodu a všichni chodíte spát o hladu. Jednoho dne vaši nejmladší dceru postihne dusivý kašel. Kouř vnitřního ohniště jí poškodil plíce. Nemůžete si dovolit antibiotika a ona měsíc později umírá.

Na fotografie toho, jak konkrétně vypadá život lidí různě po světě (a to včetně extrémní chudoby) se můžete podívat tady - : https://www.gapminder.org/dollar-street?topic=stoves&media=all

Jaký je historický vývoj extrémní chudoby? Do počátku 19. století životní úroveň lidstva stagnovala. A na začátku tohoto století žilo v podmínkách extrémní chudoby více než 80 % lidstva. Se změnami směrem ke svobodné společnosti a kapitalismu tyto procenta v následujících dekádách klesaly. Na následujícím grafu je vidět vývoj procenta obyvatel v extrémní chudobě na území dnešního Česka a v Německu (historická data jsou přepočtena na současnou kupní sílu). Vidíme, že dle odhadu na začátku 19. století žilo více jak 75% Čechů v situaci extrémní chudoby. V Německu bylo toto procento výrazně nižší. A pokud bychom měli v grafu i Velkou Británii - hvězdnou ekonomiku v tomto období - tak tam by byl podíl extrémně chudých ještě nižší. Někdy od roku 1960 žije v Česku v podmínkách extrémní chudoby jen promile obyvatel.

Ve vyspělém světě je tedy problém extrémní chudoby minimální, ale jaká je odpověď na anketní otázku? Dlouhodobý trend je pozitivní a se zlepšující se celosvětovou hospodářskou situací klesá i počet lidí živořících v extrémních podmínkách. Správná odpověď tedy byla c - extrémní chudoba poklesla na polovinu, jak je vidět i v následujícím grafu, který zachycuje procento obyvatel žijících ve světové chudobě.

Pokud se podíváme na absolutní čísla, tak od počátku 90. let se podařilo z extrémní chudoby dostat asi 1,3 miliardě lidí. Ale stále v ní žije asi 750 milionů lidí.

Za tímto pozitivním vývoje je zlepšení v zemích jako Čína, Indonésie, Vietnam nebo Indie, kde extrémní chudoba prudce poklesla, jak můžeme vidět na následujícím grafu. Čína dokonce tvrdí, že extrémní chudobu zcela eliminovala. Bez ohledu na dosažení nebo nedosažení této mety se jedná nepochybně o velmi úspěšný vývoj.

I přes tento trend situace není zase tak pozitivní. Zaprvé extrémní chudoba je opravdu extrémní - jde o holé přežití. Hans Rosling například uváděl, jak se žije lidem, pokud se jejich příjem ze čtyřnásobí - a z 1 USD mají příjem 4 USD na osobu a den, tedy již opustí situaci extrémní chudoby. Ve Faktomluvě psal: Co se všemi těmi penězi uděláte? Můžete si koupit potraviny, které jste sami nevypěstovali, můžete si dovolit kuřata, což znamená vejce. Ušetříte nějaké peníze a koupíte dětem sandály a kolo a taky víc plastových kyblíků. Teď už to trvá jen půl hodiny navozit vodu potřebnou pro domácnost. Koupíte si plynový vařič, takže děti nemusejí sbírat dřevo a mohou chodit do školy. Máte-li doma elektřinu, mohou si domácí úkoly dělat při světle žárovky. Ale na lednici je elektrický proud nestabilní. Ušetřili jste na matrace, takže nemusíte spát na hliněné zemi. Život je teď mnohem lepší, ale pořád je dost nejistý. Stačí jediná nemoc a budete muset většinu svého majetku prodat, abyste mohli koupit léky. To by vás posunulo zpět do extrémní chudoby. Další $3 denně by pomohly, ale abyste opravdu zásadně svůj život zlepšili, museli byste svůj příjem opět ze čtyřnásobit. Podaří se vám získat zaměstnání v místě oděvní firmě, budete prvním členem rodiny přinášející v domů stálý plat. V tomto druhém stupni a v těchto podmínkách žijí asi 3 miliardy lidí. Na třetím stupni je to podobně a tady si už lidé mohou dovolit třeba půldenní dovolenou, kdy se jedou celá rodina vykoupat. A čtvrtý stupeň dobře znáte, protože na této úrovni žije velká většina obyvatel ČR. Mimochodem, česká humanitární pomoc je velmi malá a současná vláda ji chce navíc zásadním způsobem omezit.

Druhá skutečnost je, že tento dlouhodobý pokles se v tuto chvíli dost možná zastaví nebo zbrzdí, protože v současnosti žije čím dál větší procento extrémně chudých v oblastech zasažených konflikty - jako je například Súdán nebo Jemen. A v době konfliktu je velmi obtížné snižovat chudobu nebo doručovat do takových regionů pomoc.

Suma sumárum, dobrá zpráva je, že zlepšující se hospodářská situace na planetě - (viz https://medium.seznam.cz/clanek/libor-zidek-tak-jak-spatne-na-tom-vlastne-jsme-231107) vede k tomu, že počet lidí žijící v extrémní chudobě se v posledních dekádách zásadně snižoval. Jde však jen o první krok, protože životní podmínky i v situaci, kdy jste blízko hranice extrémní chudoby jsou velmi tristní. A v tuto chvíli již možná snižování narazilo na hranice „jednoduchého“ snižování, protože by nejdříve musely ustat konflikty, které extrémní chudobu vyživují.

PS.: velké poděkováni Hansi Roslingovi, který viděl svět podobně jako já. :-)