Článek
Když se 20. srpna 1982 po úspěšném spojení Sojuzu T-7 se Saljutem 7 otevřel průlez, vstoupila na stanici druhá žena v dějinách kosmonautiky. Od letu Valentiny Těreškovové uplynulo devatenáct let. Savická přiletěla s velitelem Leonidem Popovem a Alexandrem Serebrovem za dlouhodobou posádkou Anatolijem Berezovým a Valentinem Lebeděvem.
Domácí kosmonauti jí předali květiny vypěstované na stanici, ale Valentin Lebeděv přidal také kuchyňskou zástěru. Dobový americký tisk citoval jeho poznámku: „Máme pro tebe zástěru, Sveto.“ Ukázal přitom směrem k části stanice s kuchyní.
Na palubě ostatně nebyl čas na dlouhé hádky. Savická pracovala jako kosmonautka-výzkumnice a spolu s ostatními prováděla technické, astrofyzikální a lékařsko-biologické experimenty. Po sedmi dnech společné práce se její posádka 27. srpna vrátila na Zemi v lodi Sojuz T-5. První kosmický let trval 7 dní, 21 hodin a 52 minut.
Královna akrobacie a žena za kniplem MiGu-25
Světlana Jevgeňjevna Savická se narodila 8. srpna 1948 v Moskvě. Jejím otcem byl Jevgenij Jakovlevič Savickij, stíhací eso druhé světové války, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu a pozdější maršál letectva. Už samotné rodinné prostředí tak bylo s vojenským letectvím spojeno mnohem těsněji než u běžného sovětského dítěte.
Savická však později sama ukázala, že otcovo jméno zdaleka nebylo jedinou věcí, kterou mohla nabídnout. Už na střední škole začala intenzivně sportovat a v šestnácti letech vstoupila do parašutistického oddílu DOSAAF. První seskok absolvovala v únoru 1965.
Během pouhých několika let se dostala mezi nejlepší sovětské parašutistky. Roku 1966 získala titul mistryně sportu a podílela se na třech světových rekordech v hromadných seskocích ze stratosféry.
Jeden z rekordních seskoků se odehrál 23. září 1965. Devítičlenná sovětská ženská skupina vyskočila ve výšce přes 13,7 kilometru a vytvořila světový rekord v délce volného pádu. Savické bylo teprve sedmnáct let. Tady už nešlo o privilegované dítě slavného otce. Ve stratosféře vám rodokmen padák neotevře.
Padáky ale byly jen začátek. Po ukončení školy nastoupila Savická roku 1966 na Moskevský letecký institut. Současně pokračovala v létání a roku 1971 získala kvalifikaci letecké instruktorky. Institut dokončila v roce 1972.
V letecké akrobacii se mezitím propracovala na úplnou špičku. V roce 1970 na mistrovství světa v britském Hullavingtonu získala titul mistryně světa v ženské kategorii a Sovětský svaz vyhrál také ženskou týmovou soutěž. Savická létala na Jaku-18.
Její ambice však sahaly dál než ke sportovní akrobacii. Po absolvování školy zkušebních pilotů v roce 1976 pracovala jako profesionální zkušební pilotka a postupně ovládla více než dvacet typů letadel – od MiGů a Suchojů až po velké proudové stroje. Nalétala přes 1 500 hodin.
Právě na letounu MiG-25 vytvořila jeden ze svých nejslavnějších rekordů. Dne 2. června 1975 dosáhla na měřeném úseku rychlosti 2 683,45 kilometru za hodinu. Rekord oficiálně ratifikovala Mezinárodní letecká federace FAI.
Celkem Savická vytvořila osmnáct světových rekordů v motorovém létání a tři další při parašutistických seskocích ze stratosféry. Když se tedy později ucházela o místo v kosmickém programu, nebyla jen „dcerou maršála“. Přicházela s životopisem, který byl mimořádný i mezi profesionálními piloty.
Závody s Amerikou a návrat ženy do kosmu
Na konci sedmdesátých let se ženská otázka v kosmonautice vrátila i z čistě prestižních důvodů. NASA v roce 1978 přijala do astronautického sboru šest žen a bylo zřejmé, že Spojené státy brzy vyšlou některou z nich na oběžnou dráhu.
Sovětský svaz měl sice prvenství Valentiny Těreškovové z roku 1963, ale dalších devatenáct let žádná sovětská žena do vesmíru neletěla. NASA ve své vlastní historické studii otevřeně uvádí, že Sověti po americkém náboru žen začali připravovat Savickou a chtěli zajistit, aby také druhá žena ve vesmíru byla sovětská.
Savická vstoupila do výběru na konci sedmdesátých let a 30. července 1980 byla oficiálně zařazena do kosmonautického oddílu. Následoval výcvik pro lodě Sojuz T a stanice typu Saljut.
Sovětský tah vyšel. Savická odstartovala 19. srpna 1982 v Sojuzu T-7 a stala se druhou ženou v kosmu. Sally Rideová se jako první Američanka dostala na oběžnou dráhu až 18. června 1983. Jenže další prvenství už se rýsovalo na opačné straně Atlantiku.
V listopadu 1983 NASA oznámila posádku mise STS-41G, jejíž členkou byla Kathryn Sullivanová. V plánu měla výstup do otevřeného kosmu. Sověti přidělili Savickou ke druhému letu jen několik týdnů poté a bylo zřejmé, že prestižní soupeření obou velmocí hrálo svou roli.
Hlavním úkolem jejího výstupu bylo vyzkoušet v reálném kosmickém vakuu nový univerzální ruční přístroj URI, vyvinutý ve spolupráci s Patonovým institutem elektrického svařování v Kyjevě. Zařízení umožňovalo řezat, pájet, svařovat a nanášet kovové povlaky.
Elektronový nástroj produkoval velké množství tepla a konstruktéři se báli možného poškození skafandru nebo okolních částí stanice. Savická proto s přístrojem před letem intenzivně trénovala ve vakuové komoře i při parabolických letech vytvářejících krátkodobý stav beztíže.
Dne 17. července 1984 odstartoval Sojuz T-12 s velitelem Vladimirem Džanibekovem, palubní inženýrkou Světlanou Savickou a kosmonautem-výzkumníkem Igorem Volkem.
Historický okamžik nadešel 25. července. Savická s Džanibekovem oblékli skafandry Orlan-D a přes přechodovou komoru vystoupili z bezpečného prostředí stanice.
V té chvíli se Světlana Savická stala první ženou v historii lidstva, která uskutečnila výstup do otevřeného kosmu. Pod ní se pohybovala Země rychlostí téměř osm kilometrů za sekundu a mezi ní a vakuem byla jen několikavrstvá konstrukce skafandru.
Na poetické rozjímání ale příliš času nebylo. Výstup měl přesně stanovený pracovní program a jeho hlavním smyslem byl technologický experiment.
Savická převzala URI a pustila se do práce. Mimo jiné provedla šest řezacích experimentů na kovových vzorcích, testovala pájení a nanášení stříbrného povlaku. Potom nástroj vyzkoušel také Džanibekov. Výsledné vzorky se vrátily na Zemi k vyhodnocení.
Nebyla to obyčejná práce. Slunce jí při jedné části experimentu svítilo přímo do hledí, ovládání nástroje v natlakovaných rukavicích bylo fyzicky náročné a její tep během výstupu vystoupal až na 140 úderů za minutu. Přesto byly výsledky pokusu hodnoceny jako úspěšné. Celý výstup trval 3 hodiny a 35 minut.
Triumf i hořkost nenaplněného třetího letu
Návrat na Zemi znamenal pro Savickou další triumf. Stala se první ženou, která letěla do kosmu dvakrát, a první, která vystoupila do volného prostoru. Jako jediná žena v historii Sovětského svazu získala titul Hrdiny Sovětského svazu dvakrát.
Kathryn Sullivanová uskutečnila první americký ženský výstup do kosmu 11. října 1984, necelé tři měsíce po Savické.
Savická přitom měla dostat ještě jednu mimořádnou příležitost. Od prosince 1984 se připravovala jako velitelka čistě ženské posádky společně s Jekatěrinou Ivanovovou a Jelenou Dobrokvašinovou. Měly navštívit Saljut 7.
Plán však narušila série skutečných technických a provozních problémů. V únoru 1985 ztratil Saljut 7 spojení se Zemí a stanici musela v létě dramaticky zachránit posádka Sojuzu T-13. Další dlouhodobá expedice byla na podzim téhož roku předčasně ukončena kvůli vážnému onemocnění velitele Vladimira Vasjutina.
Nakonec z čistě ženského letu sešlo a Savická už potřetí neodstartovala. V listopadu 1986 se jí navíc narodil syn Konstantin, čímž se představa jejího dalšího bezprostředního kosmického letu definitivně vzdálila.
V roce 1993 opustila oddíl kosmonautů a následující rok také NPO Eněrgija. Už od konce osmdesátých let se stále více věnovala politice. Roku 1989 se stala poslankyní sovětského parlamentu a později dlouholetou členkou ruské Státní dumy za Komunistickou stranu Ruské federace. Poslankyní Státní dumy je i nyní, v roce 2026.
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/04/1979-1984.pdf
https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Astronauts/Spacewalks_facts_and_figures
https://www.esa.int/About_Us/50_years_of_ESA/EVA_a_chronology_of_Europeans_walking_in_space
https://www.esa.int/About_Us/50_years_of_ESA/50_years_of_humans_in_space/Timeline
https://www-2025.fai.org/records?f%5B0%5D=field_type_of_record%3A159&f%5B1%5D=field_athlete%253Atitle_field%3ASvetlana+Savitskaya&f%5B2%5D=field_record_sport%3A2020&order=field_subclass&sort=asc
https://www.spacefacts.de/english/e_female_first.htm
https://www.spacefacts.de/english/e_female_tis.htm
https://duma.gov.ru/duma/deputies/5/
https://en.wikipedia.org/wiki/Svetlana_Savitskaya
