Článek
Alexander Crichlow Barker Jr. nezačínal život v chudobě. Narodil se 8. května 1919 v Rye ve státě New York do velmi bohaté rodiny. Otec byl stavební podnikatel a později burzovní makléř, v rodokmenu figuroval Roger Williams, jeden ze zakladatelů kolonie Rhode Island, i někdejší barbadoský guvernér Sir William Henry Crichlow. Cesta byla nalajnovaná: prestižní univerzita v Princetonu, rodinný byznys a správná společenská partie.
Místo toho se téměř dvoumetrový blonďák sebral a utekl k divadlu. Reakce rodiny byla tvrdá: podle jeho životopisců ho kvůli rozhodnutí stát se hercem prakticky zavrhli a Barker se musel začít živit sám.
Pak přišla válka. Barker vstoupil do americké armády už v únoru 1941, bojoval v severní Africe a na Sicílii a nakonec dosáhl hodnosti majora. A taky utrpěl těžká zranění. Byl raněn do hlavy a později do nohy, za službu obdržel dvě Purpurové srdce. Zranění hlavy bylo natolik vážné, že mu lékaři implantovali stříbrnou destičku do oblasti spánku.
Po demobilizaci zamířil rovnou do Hollywoodu. V roce 1949 vystřídal Johnnyho Weissmullera a oblékl bederní roušku. Natočil film Tarzan a stal se hvězdou. Ženské šílely, oženil se se slavnou hollywoodskou sexbombou Lanou Turnerovou, ale po odchodu od Tarzana už jeho kariéra nebyla tak zářivá.
Ještě hrál hlavní role ve westernech a dobrodružných filmech, jenže koncem padesátých let začala hollywoodská studia omezovat produkci béčkových snímků. Barker proto obrátil pozornost k Evropě.
Statisíce marek a německé šílenství
V roce 1957 sbalil kufry a odjel do Evropy. V Itálii zrovna zuřila éra mezinárodních koprodukcí. Federico Fellini ho v roce 1960 obsadil do Sladkého života (La Dolce Vita), kde Barker hrál Robertа, snoubence filmové hvězdy Sylvie v podání Anity Ekbergové, a v jedné ze scén udeřil postavu Marcella Mastroianniho.
V Německu už mezitím točil další filmy a producent Horst Wendlandt si na vysokého Američana vzpomněl při přípravě adaptace knihy od Karla Maye. Potřeboval aristokraticky vyhlížejícího Američana pro roli Old Shatterhanda.
V roce 1962 měl premiéru Poklad na Stříbrném jezeře a v kinech začala hysterie, jakou poválečné Německo dlouho nepamatovalo.
Spolu s Pierrem Bricem vytvořil tandem, který pobláznil Evropu. Kina byla vyprodaná, premiéry provázely davy fanoušků a mayovky získávaly Zlatá plátna za milionové návštěvnosti. Barkerův honorář se podle životopisných pramenů v době největší slávy vyšplhal až na 250 tisíc západoněmeckých marek za film.
V lednu 1967 převzal za rok 1966 stříbrného Bambiho jako druhý nejoblíbenější zahraniční herec. Mluvil francouzsky, italsky a španělsky a ovládal také němčinu, i když v německých filmech ho zpravidla daboval Gert Günther Hoffmann.
Jenže tenhle kolotoč nemohl vydržet věčně. Ve druhé polovině šedesátých let zájem o mayovky postupně opadal. Publiku začaly naivní příběhy z jugoslávských skal připadat stále zastaralejší. Barker se jako Old Shatterhand objevil naposledy ve filmu Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti z roku 1968. Zlatý důl definitivně vyschl.
Pět manželek a život na hraně
V soukromí to byl totální rozklad. Žádné z pěti manželství mu nevydrželo celý život. Vystřídal jich pět: Constance Thurlowovou, Arlene Dahlovou, Lanu Turnerovou, Irene Labhardtovou a nakonec španělskou královnu krásy Carmen „Titu“ Cerverovou.
Lana Turner
Manželství s Lanou Turnerovou skončilo nechutným skandálem, který vyšel naplno na veřejnost až mnoho let po Barkerově smrti. Její dcera Cheryl Craneová ve své autobiografii z roku 1988 obvinila Barkera, že ji v době, kdy byla nezletilá, opakovaně sexuálně zneužíval a znásilňoval. Trestní obvinění tehdy vzneseno nebylo a Barker se k tvrzení, zveřejněnému patnáct let po jeho smrti, nemohl vyjádřit.
Jeho čtvrtá žena, švýcarská herečka Irene Labhardtová, onemocněla leukémií. V říjnu 1962 ve věku pouhých pětadvaceti let zemřela. Pro Barkera to byla obrovská rána a jejich syn Christopher pak vyrůstal převážně u prarodičů ve Švýcarsku.
Válečné zranění, ubývající pracovní nabídky a bouřlivý soukromý život na něm postupně zanechávaly stopy. V pozdějších letech se v tisku často psalo také o Barkerově pití a nezdravém životním stylu. Přesto zůstával aktivní, sportoval a až do vysokého věku vášnivě hrál tenis.
Páté manželství se španělskou miss Carmen Cerverovou se rozpadlo v roce 1972. Rozvodové řízení ale nebylo právně dokončeno, takže v okamžiku Barkerovy smrti zůstávala Cerverová formálně jeho manželkou. Barker však nezůstal sám. Poslední měsíce života strávil po boku herečky Karen Kondazianové, se kterou plánoval společnou budoucnost.
Ještě předtím začal chtít zpátky domů. Po letech evropské slávy toužil znovu pracovat ve Spojených státech. Myslel si, že zkušenosti a jméno, které si vybudoval v Evropě, mu pomohou znovu otevřít dveře v Hollywoodu. Jenže narazil do betonové zdi.
Přelom šedesátých a sedmdesátých let v Americe znamenal nástup úplně jiné kinematografie. Vládl Nový Hollywood, točily se filmy jako Bezstarostná jízda nebo Kmotr. O Old Shatterhandovi a německých adaptacích spisovatele Karla Maye vědělo americké publikum jen málo. Barker byl doma stále především někdejší Tarzan.
Návrat byl mnohem těžší, než čekal. Dostal několik hostujících rolí v televizních seriálech jako The F.B.I., It Takes a Thief nebo Night Gallery, ale na další velkou hollywoodskou roli čekal marně. Filmových nabídek ubývalo a Barker se v této době živil mimo jiné také tenisovými exhibicemi. Přesto se své americké comebackové ambice nevzdával.
Kolaps na Lexington Avenue
V květnu 1973 se zdálo, že se karta možná obrátí. Byly mu čerstvě čtyřiapadesát. Byl zamilovaný do herečky Karen Kondazianové a v Hollywoodu se podle jeho životopisců připravoval televizní projekt s Barkerem v hlavní roli i další možné filmy.
V pátek 11. května ráno vyrazil z bytu přátel na Park Avenue. Karen řekl, že jde za svými agenty a později se s ní a dalšími přáteli setká na obědě. Když procházel po Lexington Avenue poblíž 61. ulice na Manhattanu, náhle se zhroutil.
Masivní infarkt. Žádné varování, žádná šance. Podle pozdějšího vyprávění Karen Kondazianové zemřel prakticky okamžitě.
s Karen
Když se Barker nedostavil na domluvený oběd, Karen a přátelé znervózněli. Začali obvolávat nemocnice a chodit po policejních služebnách. Až na jedné z nich se dozvěděli, že Alexander Crichlow Barker byl po náhlém úmrtí na Lexington Avenue odvezen do márnice.
V západním Německu byla jeho smrt zprávou o odchodu jedné z největších hvězd éry mayovek. V Americe však Barker stále zůstával především mužem, který kdysi nosil bederní roušku Tarzana. The New York Times oznámily jeho smrt titulkem Lex Barker Dies; Tarzan of Movies a připomněly především jeho hollywoodskou minulost. Obrovská sláva, kterou zažil jako Old Shatterhand v německy mluvící Evropě, měla za Atlantikem úplně jinou váhu.
Po smutečním obřadu v New Yorku bylo Barkerovo tělo zpopelněno. Urnu s popelem převzala jeho stále ještě právoplatná manželka Carmen „Tita“ Cerverová a odvezla ji do Španělska.
https://www.fandango.com/people/lex-barker-42191/biography
https://www.tvinsider.com/people/lex-barker/
https://www.rottentomatoes.com/celebrity/lex_barker
https://www.nytimes.com/1973/05/12/archives/lex-barker-dies-tarzan-of-movies-was-10th-to-play-the-role.html
https://amp.dw.com/en/the-characters-in-karl-mays-famous-winnetou-series/a-36859348
https://amp.dw.com/en/winnetou-why-so-many-germans-fell-in-love-with-the-unrealistic-indian/a-36861258
https://www.goodreads.com/author/show/477082.Karen_Kondazian/blog?page=13
https://en.wikipedia.org/wiki/Lex_Barker
