Článek
V pátek večer jsem byl u přítelkyně doma, protože jsme se po pár týdnech různých drobných konfliktů chtěli zase normálně vidět. Oba jsme byli poslední dobou podráždění z práce a stačilo málo, aby mezi námi vzniklo dusno. Právě proto jsem tam šel s tím, že nechci nic řešit, nic otevírat a už vůbec se nechci chytit kvůli další hlouposti. Dali jsme si jídlo, chvíli seděli u televize a bavili se docela normálně. Nebylo to úplně bez napětí, ale proti posledním dnům to působilo klidněji. Když jsme pak šli do ložnice, bral jsem to jako obyčejný pokus být spolu zase normálně a vrátit se k tomu, co mezi námi dřív fungovalo bez zbytečného přemýšlení.
Jedna věta a bylo po všem
V posteli jsem sáhl do šuplíku pro kondom a v tu chvíli ona jen tak prohodila: „Můj ex kondom nikdy nechtěl.“ Na pár vteřin jsem se zarazil, protože jsem si skoro říkal, jestli jsem ji vůbec slyšel správně. Přišlo mi to tak mimo, že jsem to nejdřív ani neuměl zařadit. V hlavě mi okamžitě naskočilo hlavně to, proč v takové chvíli vůbec tahá do postele bývalého partnera. Nešlo ani o nějakou žárlivost v prvním momentu, spíš o čistý šok z toho, že něco takového padlo zrovna tehdy. Hned jsem se zastavil a zeptal se jí, co tím myslí. Tím se ta chvíle úplně přerušila a bylo jasné, že už se jen tak nevrátí.
Ona jen pokrčila rameny a řekla, že z toho dělám vědu a že s ním to bylo prý uvolněnější. A mně v tu chvíli došlo, že mě nezasáhlo ani tak samotné téma kondomu, ale to srovnání. Najednou jsem tam neseděl jako její partner, se kterým je v té chvíli, ale jako někdo, koho lze poměřovat podle nějakého bývalého. To mi bylo strašně nepříjemné. Řekl jsem jí, že nejsem on a že mě tohle v posteli fakt shazuje. Neměl jsem potřebu z toho dělat drama, jen jsem potřeboval říct, že tohle je pro mě za hranou. Jenže tím to neskončilo a ona se hned začala bránit.
Když už nešlo o kondom
Řekla mi, že jsem hrozně přecitlivělý a že to myslela jen jako poznámku. Já jsem jí na to odpověděl, že i „jen poznámka“ může být přes čáru, zvlášť v tak intimní chvíli. Snažil jsem se mluvit klidně, protože jsem opravdu nechtěl, aby z toho byla zbytečná scéna. Spíš jsem čekal, že když jí řeknu, jak to na mě působí, pochopí to a posuneme se dál. Místo toho mi řekla, že ji poučuju, a zvýšila hlas. V tu chvíli jsem začal cítit, jak se to celé láme do hádky, i když jsem přesně tomu chtěl zabránit. A o to víc mě štvalo, že to celé vzniklo kvůli něčemu, co vůbec nemuselo zaznít.
Pak začala říkat, že se mnou je všechno moc opatrné a že s bývalým to bylo jednodušší. A tam se to pro mě definitivně přestalo točit kolem kondomu. Najednou šlo o něco jiného, mnohem horšího. Měl jsem pocit, že mě nemá před sebou jako konkrétního člověka, ale že si v hlavě porovnává dva chlapy a nahlas mi říká, kdo z toho vychází hůř. To je přesně ten typ věci, který se podle mě ve vztahu dost těžko přechází. Řekl jsem jí, že když mě s ním takhle srovnává, působí to na mě, jako by z toho vztahu ještě nebyla venku. Jakmile tohle padlo, hádka se rozjela naplno. Už jsme se neposouvali nikam, jen jsme stáli proti sobě a bylo jasné, že ten večer už se nespraví.
Nakonec jsem se oblékl a vzal si věci, protože mi přišlo lepší odejít, než tam dál stát a hádat se. Neviděl jsem v tu chvíli nic, co by vedlo ke uklidnění. Ještě za mnou volala, že to přeháním, ale já už jsem na to neměl sílu. Nechtěl jsem se dál obhajovat kvůli tomu, že mi vadí srovnávání s jejím ex v posteli. Na chodbě jsem nebyl ani tak naštvaný jako spíš zraněný. Měl jsem pocit, že se v té situaci necítím jako partner, ale jako náhrada za někoho jiného. A s tím se odchází dost těžko. Když jsem pak šel pryč, bylo mi jasné hlavně to, že pro mě ta hádka vlastně nebyla o sexu. Byla o tom, jestli mezi námi ještě je základní respekt, nebo už se někam vytratil.
