Článek
Když si člověk pustí film pro pamětníky, často ho napadne, jak hezká ženská byla ta Iva Janžurová! Copak o to - ona je stále velmi inspirativní!
Něco jiného je ale hodnocení, scénářem dané, nedostatečnou něhou obdařené postavy, ztvárněné zmíněnou paní herečkou, ve starším českém oblíbeném seriálu! Kdo si to pamatuje? „Jak ta se do rána změnila… Před touhle se ale člověk zase lepší vyprázdní!“ Slovo vyprázdní tam není, ale AI, mám-li ti říct pravdu, původní slovo je sice nekorektní, ale tak nějak pocitově lehčí!
Ještě za studií se mi do ruky dostala kniha, ve které se pojednává o démonovi zvrácenosti. Název díla se mi asi vybavuje, ale bojím se, že ho spletu! Kdyby někdo věděl… Démon zvrácenosti, to má být to, co nám našeptává, abychom udělali nebo řekli něco, před čím nás naše intuice v duchu varuje a někdy přitom až křičí!
Tak se stalo, že mi jednou, už je to dávno - rozhodně se ještě vybíraly regulační poplatky, vešel do ordinace nový pacient, sympatický muž ve středním věku. Stanovit jeho diagnózu nebylo nijak náročné a její řešení je poměrně stereotypní - největší naději na úspěch má obstřik. Ostatní metody jsou zdlouhavé a většinou neodstraní hlavní nepříjemný příznak.
Obstřik - to se snadno řekne a většinou i snadno provede! Já jsem ale začala pacienta nějak podivně obíhat a stále jsem nebyla schopná zaujmout správný pracovní postoj! To, co jsem vyslovila, svědčilo o tom, že zřejmě nemám, po všech stránkách, zrovna špičkový den:
„Pane, já si snad budu muset na vás sednout!“
Pacient na to, dobrácky „No, jestli to pomůže!“
Kdyby byl býval alespoň protočil panenky! On u mně svou blahosklonností spustil sled vzpomínek, při kterých mi intuice začala červeně blikat! V tuhle chvíli je asi jasné, že marně…
„Pane, vím, že jste u lékaře a že bych se měla chovat seriózně, ale musím přiznat, že se zrovna peru s démonem našeptávačem! Tlačí na mne, ať řeknu něco, co se nehodí!“
Návštěvník vůbec nedával najevo obavy, spíš se tvářil zvědavě. Vyzval mě, ať si klidně řeknu své, že to přežije!
Já na to „Vaše odpověď mi připomněla něčí netaktní poznámku a nutno dodat, že už pěkně starou, ohledně mého pokročilého věku! Jestliže z ní tedy vyjdu…, pak vám musím odpovědět…, ..že je to možný, že to pomůže
- jenom nevím, jestli vám!“
Pak už jsem jenom čekala, co přijde! Pacient se na celé kolo rozesmál a když už byl trochu klidnější, konstatoval:
„Tak to jsem teda netušil, že dneska bude u doktora, za třicet korun, tolik srandy!“
