První AI zpěvačka podepsala smlouvu za miliony. Jak to změní hudební průmysl?

V první chvíli jsem si myslela, že jde o nějaký vtípek. Jenže ne. Xania Monet, virtuální zpěvačka stvořená pomocí AI, se skutečně stala první, kdo získal tak obří kontrakt v hudebním byznysu. Hudební svět už nikdy nebude jako dřív.

Za celým projektem nestojí programátor z Silicon Valley, jak by člověk čekal, ale básnířka a textařka Telisha Nikki Jones z Mississippi. Ta píše texty, které následně vkládá do AI programu Suno. Ten z nich vytvoří melodii, hudbu i vokály. A aby toho nebylo málo, Xania má i svého vlastního AI avatara. Žádná skutečná tvář, ale digitální postava vytvořená umělou inteligencí.

Ačkoliv je to celé trochu jako z Black Mirror, čísla mluví jasně. Singly Let Go, Let God a How Was I Supposed to Know se objevily na žebříčcích Billboardu a projekt má na Spotify skoro půl milionu měsíčních posluchačů. Celkem si skladby připsaly téměř deset milionů streamů jen v USA. To už není jen hračka pro geeky.

A pak přišel kontrakt. Hallwood Media údajně nabídlo Xanii Monet smlouvu v hodnotě tří milionů dolarů. Aby bylo jasno, smlouvu nepodepisovala žádná robotická ruka, ale samozřejmě její autorka Jones. Přesto je to první takto hlasitý případ, kdy se umělá inteligence stává oficiální součástí hudebního byznysu.

Ne všichni jsou ale nadšení. Zpěvačka Kehlani se nechala slyšet, že pro to nemá žádný respekt. A není sama. Kritici varují, že pokud hudbu vytváří stroje, co pak zůstane lidem? SZA navíc upozornila i na ekologickou zátěž, kterou provoz AI přináší.

Na druhé straně jsou tu fanoušci. Těm je totiž úplně jedno, jestli skladbu nazpívala holka z vesnice nebo neuronová síť. Důležité je, že jim hraje do sluchátek a líbí se jim. A čísla ukazují, že se jim líbí hodně.

A tak tu sedíme v roce 2025 a sledujeme, jak umělá inteligence nejen že píše texty a kreslí obrázky, ale už i podepisuje milionové smlouvy. Velkým otazníkem jsou i autorská práva. Zatímco texty chránit lze, hudba vytvořená AI je právně neuchopitelná a společnosti tak nevědí, co vlastně vlastní. Otázkou zůstává, jestli to je fascinující budoucnost, nebo začátek konce hudby, jak ji známe.