Článek
Srážka asteroidu s Měsícem by mohla nastat již v roce 2032. Dopad tělesa by mohl uvolnit do vesmíru mračna nebezpečných úlomků a ohrozit oběžnou dráhu Země. Vědci proto přicházejí s radikálním řešením, které zní jako ze sci-fi filmu: zlikvidovat asteroid jadernými hlavicemi, které by byly mnohonásobně silnější než bomby shozené na Hirošimu a Nagasaki.
Šedesátimetrová hrozba pro Měsíc
Astronomové sledují planetku označenou 2024 YR4 teprve od loňského prosince. Když vědci objevili asteroid, během prvních výpočtů připustili, že je reálná až 3procentní srážka se Zemí. Tento zhruba šedesátimetrový asteroid tak získal přezdívku „Ničitel měst“, protože by při dopadu na Zemi mohl napáchat velké škody. Tato zpráva se nakonec ukázala jako lichá. Přesto vzbudila značný rozruch. Podle posledních výpočtů je však až 4,3procentní šance, že v prosinci 2032 zasáhne Měsíc. Na první pohled je to malá pravděpodobnost, ale i tak NASA a vědecké týmy připravují záložní scénáře, jak podobné hrozby řešit.
Jaderné řešení: Armageddon v reálu?
Na rozdíl od mise DART, která loni úspěšně odklonila asteroid Dimorphos nárazem sondy, vědci nemají dostatek času na podobný manévr. Navíc neznají přesnou hmotnost ani rozměry tělesa, což plánování komplikuje. Z toho důvodu zvažují radikálnější scénář: na zničení tělesa by použili dvě jaderné nálože o síle asi 100 kilotun. Podle dosud nerecenzované studie publikované na arXiv by první exploze měla planetku odklonit, zatímco druhá by ji měla rozdrtit na menší kusy. Navrhovaná síla výbuchu by byla až osmkrát větší než atomové bomby vržené na Hirošimu a Nagasaki.
Ačkoliv jde o dosud nevyzkoušenou metodu, odborníci ji považují za teoreticky možnou a zároveň jedinou, která by v určitém čase dokázala zabránit katastrofě v našem nejbližším vesmírném sousedství. Podle nich by tato mise mohla odstartovat mezi lety 2029 a 2031.
Co hrozí při dopadu asteroidu?
Pokud by ke srážce opravdu došlo, mělo by to pro Měsíc vážné následky. V minulosti sice ustál tisíce podobných nárazů (o čemž svědčí krátery na jeho povrchu), ale střet s planetkou YR4 by mohl vyhloubit novou prohlubeň o průměru 500 až 2000 metrů, a to při rychlosti tělesa 50 tisíc kilometrů za hodinu. Nelze vyloučit, že úlomky vyvržené do vesmíru by mohly ohrozit družice nebo mise v programu Artemis, který počítá s návratem lidí na Měsíc. Některé úlomky by navíc mohly letět směrem k Zemi, kde by nejspíš většina z nich shořela v atmosféře.
Uvidíme srážku ze Země?
Podle některých astronomů by případná kolize planetky s Měsícem mohla vyvolat záblesk jasnější než úplněk, který bychom mohly pozorovat pouhým okem. Jiní experti ale tato očekávání mírní. Michael Busch z kalifornského Institutu SETI upozorňuje, že explozi nemusíme vůbec postřehnout, protože jas samotného Měsíce by celý efekt přebil. Jisté ale je, že vědecké přístroje na oběžné dráze by takovou událost spolehlivě zachytily.
Scénář s jadernými zbraněmi dnes může působit jako námět na sci-fi film, ale vědci vesmírné hrozby berou vážně. Pravděpodobnost střetu s Měsícem sice zůstává nízká, ovšem samotná diskuse o planetární obraně ukazuje, že lidstvo začíná podobná rizika řešit na seriózní úrovni.
Zdroje:
