Článek
Na první pohled je to klidné místo. Kamenný viktoriánský most z roku 1895 spojuje dva břehy úzké rokle v Dumbartonu, nedaleko Glasgow. Často bývá zahalen mlhou, což mu dodává tajuplnou atmosféru. Jenže z procházky na tento most se mnozí psí mazlíčci nevrátili. Zdánlivě klidní psi tu skáčou do propasti.
Kamenný most s tajuplnou pověstí a legendami
Od padesátých let minulého století se tu odehrávají podivné tragédie. Obvykle poslušní psi se tu zničehonic rozběhnou, přeskočí kamenné zábradlí a vrhnou se do prázdna pod sebou. Pád z patnáctimetrové výšky byl pro některé z nich osudný. Místní proto mostu přezdívají „Most psích sebevrahů“. Nikdo přesně neví, kolik zvířat tu zahynulo. Podle odhadů je to padesát psů a stovky dalších přeživších. Co je však šokující, že někteří psi se pokusili skočit do rokle znovu.
Skotsko je zemí legend a nevyhýbají se ani této oblasti. Mnozí věří, že Overtoun je místem, kde se protíná svět živých a mrtvých, čemuž přispívá fakt, že z mostu i nedalekého sídla Overtoun House vane mrtvolný chlad. Mezi lidmi tu kolují historky o „Bílé paní z Overtounu“, přízraku ženy, která po smrti manžela prožila zbytek života v osamění a smutku. Povídá se, že její duch bloudí po mostě a okolí. Někteří se domnívají, že právě tento přízrak vyvolává ve psech úzkostné stavy a nutí je skočit do propasti.
Mohou za to norci a kuny?
Zní to jako legenda z dávných časů, a právě proto se vědci pokusili najít logické vysvětlení. Pastor Bob Hill z nedalekého sídla věří, že za záhadným chováním psů stojí pach norků a kun, kteří obývají rokli pod mostem. Podle něj je tato vůně pro psy natolik dráždivá, že se za ní instinktivně rozběhnou. Jenže kvůli vysokému kamennému zábradlí nevidí patnáctimetrovou propast. Této teorii nahrává i výzkum britského behavioristy Davida Sandse. Ten zjistil, že většina psů si z několika zvířecích pachů vybrala právě vůni norka. A norci se v této oblasti rozšířili zhruba ve stejné době, kdy se začaly objevovat první sebevražedné psí skoky, konkrétně v padesátých letech minulého století.
A přesto… něco tu nesedí. Norci přece žijí po celém Skotsku. Proč tedy psi neskáčou i z jiných mostů? Doktor Sands a další odborníci připouštějí, že Overtoun Bridge má podivnou atmosféru, která vám pronikne až do morku kostí. Někteří přísahají, že tu slyšeli zvláštní zvuky, jiní tvrdí, že se jejich psi chovali na mostě podivně. Ztuhli, kňučeli a odmítali jít dál. Vypadalo to, že tu cítí něco zvláštního. Nasákly kamenné oblouky dávné emoce?
Navzdory své temné pověsti zůstává Overtoun Bridge oblíbeným cílem turistů a místních obyvatel. Lidé sem přicházejí, aby na vlastní oči spatřili most, který desítky let děsí celou zemi. Většina psů tu projde bez úhony, a přesto si nikdo netroufá s jistotou tvrdit, že se to nemůže stát znovu. Možná za vším stojí pach norka. Možná duch truchlící ženy. A možná něco, co leží mimo hranice našeho chápání.
Zdroje:
