Článek
Brutální zločin, který šokoval Tacomu
Na konci října 1947 otřásla městem Tacoma ve státě Washington zpráva, že byla brutálně zavražděna 53letá vdova Bertha Kludt a její 17letá dcera Beverly. Do jejich domu se vloupal neznámý muž a obě ženy zabil sekerou. Policie vyrazila na místo hned poté, co obdržela hlášení, že se z domu ozývá křik. Policisté zahlédli prchajícího muže, kterého po krátkém pronásledování dopadli. Jmenoval se Jake Bird. Pětačtyřicetiletý muž měl již záznamy v trestním rejstříku za vloupání a násilné činy. Vyšetřovatelé navíc pojali podezření, že Bird mohl mít na svědomí více vražd než „jen“ jednu dvojnásobnou.
Proces a rozsudek smrti
Bird stanul před soudem a porota ho uznala vinným z vraždy dvou žen. V prosinci 1947 byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Poprava měla proběhnout v lednu následujícího roku, ale několikrát ji odložili. Bird se totiž přiznal, že spáchal dalších 44 vražd v několika amerických státech, a nabídl úřadům, že jim je pomůže objasnit. Kvůli tomu mu guvernér Washingtonu udělil šedesátidenní odklad. Birda vyslýchali policisté z několika států a prokázali mu jedenáct vražd. O dalších zločinech věděl tolik informací, že se stal hlavním podezřelým.
Během procesu i po něm působil Bird dojmem, že si uvědomuje vážnost situace, ale zároveň cítil křivdu. Tvrdil, že mu soud nedovolil hájit se sám a že jeho obhájce jednal v jeho neprospěch. Před vynesením rozsudku dostal prostor k závěrečnému proslovu. Ve dvacetiminutové řeči obvinil všechny zúčastněné z nespravedlnosti a proklel je.
„Zemřete dřív než já“
Z jeho slov až mrazilo: „Všichni, kdo měli cokoli společného s mým případem, budou potrestáni. Sesílám na vás kletbu Jakea Birda. Pamatujte na moje slova, zemřete dřív než já,“ varoval je. Podobná prohlášení u soudu nejsou ničím neobvyklým, tentokrát však nešlo jen o prázdné hrozby. Již měsíc po vynesení rozsudku zemřel soudce Edward D. Hodge na infarkt. A další úmrtí na sebe nenechala dlouho čekat. Do Birdovy popravy v červenci 1949 zemřelo dalších pět mužů, kteří se na případu podíleli: dva policisté, soudní zapisovatel, vězeňský dozorce a také Birdův obhájce James W. Selden.
Náhodná série úmrtí, nebo skutečná kletba?
Mohlo za smrt šesti mužů Birdovo prokletí? Mrazivým faktem zůstává, že všichni zemřeli ještě před jeho oběšením. Tyto události vyvolaly otázky: šlo jen o shodu náhod, nebo frustrovaný Bird seslal na účastníky procesu smrtící kletbu? Kritici této verze připomínají, že čtyři z obětí zemřely na infarkt, což u mužů středního a vyššího věku není nic neobvyklého. Jiní naopak tvrdí, že podobná shoda okolností je příliš děsivá na to, aby šlo pouze o náhodu. Birdova slova navíc přežila i jeho samotného. Jeho životní příběh (a především hrozivá kletba) dodnes fascinuje lovce záhad.
Bird nezapadal mezi sériové vrahy
Kriminologové se o Jakea Birda zajímají i po tolika letech. Podle odborníka Erica W. Hickeyho tento případ narušil do té doby zakořeněnou představu, jak vypadá typický sériový vrah. Zatímco většina známých pachatelů byla bělošského původu, Bird byl Afroameričan, který si své oběti vybíral především mezi bílými ženami. Pracoval jako železniční dělník, kvůli čemuž se neustále přesouval z místa na místo. Díky tomu mohl páchat zločiny v různých státech, a přitom unikat pozornosti policie. Jeho šílené řádění skončilo až v Tacomě.
Poslední kapitola jeho života
Jake Bird byl po sérii odkladů popraven 15. července 1949 ve washingtonské státní věznici. Krátce po půlnoci ho oběsili před více než stovkou svědků a tělo uložili do neoznačeného hrobu na vězeňském hřbitově. V lidech však zůstala nezodpovězená otázka: zemřelo šest lidí náhodou, nebo ne?
Ať už je odpověď jakákoliv, Birdův příběh ukazuje, že i v soudních síních mohou zaznít slova, která se zapíšou do dějin jako připomínka, že ne vždy umíme vysvětlit vše, co se kolem nás děje.
Zdroje:
