Článek
Deprese se řadí mezi poruchy nálad neboli afektivní poruchy. „Statistiky uvádí, že se může alespoň jednou během života projevit u 10 až 20 % populace, což není malé číslo,“ říká MUDr. Kateřina Duchoňová. Statistiky rovněž pozorují nárůst případů v posledních letech. Je proto zřejmé, že na depresi mají vliv také životní okolnosti a různé společenské změny.
„Depresivní poruchy se projevují více v rozvinutém světě, kde sice máme materiální dostatek, nicméně můžeme pozorovat, že zde lidé žijí více osaměle, vztahy v rodinách bývají často narušené a objevují se fenomény, se kterými jsme se dříve nesetkávali tak často. Například když žena musí vychovávat děti sama jak bez pomoci partnera, tak širší rodiny,“ pokračuje Duchoňová.
U depresivních poruch hraje svou roli také genetika, životní styl a stres. Co se týče věku, mohou se rozvíjet jak u dospělých, tak u dětí a dospívajících. Ohroženou skupinou jsou také senioři, kteří trpí různými nemocemi, bilancují nad prožitým životem a mohou se cítit osaměle. Přestože se uvádí, že jsou k depresím náchylnější ženy, nevyhýbá se ani mužům.
„Depresivní fázi diagnostikujeme poté, co se u člověka minimálně dva týdny objevuje smutná a pokleslá nálada, úbytek energie i porucha vůle. Někdy může být takový člověk okolím mylně považován za líného, protože nezvládá plnit své denní povinnosti, v případě těžších depresí není schopen třeba ani vstát z postele,“ vysvětluje Duchoňová. Člověka může také přestat těšit to, co mu dříve dělalo radost. Častým příznakem bývá rovněž nechutenství, nebo naopak zvýšená chuť k jídlu.
Podobně je to také se spánkem. Objevuje se buď snížená potřeba spánku, kdy člověk nemůže usnout, budí se během noci nebo ráno velmi brzy vstává. Anebo naopak nadměrná potřeba spánku, kdy je člověk schopen prospat celé dny a nezvládá žádné jiné činnosti. „Typické jsou také pocity viny a sebeobviňování, pocity nízké sebedůvěry a sebehodnoty. Člověk má pocit, že deprese nikdy neskončí a z této situace není východisko,“ doplňuje Duchoňová.
Stejné příznaky se mohou objevit také u dospívajících lidí, u mladších dětí je pak důležité všímat si i tělesných symptomů. „Mohou si často stěžovat například na bolesti bříška nebo hlavy. Objevit se může také nechutenství a dítě může být více neklidné. Někdy je tendence myslet si v takovém případě o dítěti, že zlobí, jenže ono ho může něco trápit, akorát to nedokáže vyjádřit tak jako dospělý. Proto je i s dětmi potřeba mluvit o tom, jak se cítí a co prožívají,“ říká Duchoňová.
A jak se chovat k lidem, kteří trpí depresí? Důležité je jejich problémy nezlehčovat ani je nenutit, aby se překonali a šli se místo „ležení v posteli“ pobavit. To může naopak depresi ještě zhoršit, jelikož si může člověk začít vyčítat, že není schopen prožívat radost a bavit se s ostatními. Stejně tak není dobré vyjadřovat beznaděj a být skeptický k tomu, že by se mohl stav člověka zlepšit. „Důležité je vyjádřit podporu a blízkost. Říci, že jste tam pro něj, a snažit se ho přesvědčit, aby vyhledal odbornou pomoc,“ dodává Duchoňová.
Co může depresivní stavy spouštět? Jak poruchám nálad předcházet? A jak se chovat k člověku, který je naopak ve fázi mánie? Odpovědi na tyto otázky najdete v Loono podcastu na Spotify a dalších streamingových platformách.
Podcast připravuje nezisková organizace Loono, která učí veřejnost o prevenci a zdraví. Během devíti let své existence odstartovala čtyři velké kampaně, v rámci kterých vzdělává v oblastech prevence onkologických a kardiovaskulárních onemocnění i reprodukčního a duševního zdraví. V současné době se Loono zaměřuje na prevenci jako celek, kdy chce nabídnout kompletní přehled o prevenci v České republice. V této misi jí pomáhá také aplikace Preventivka.
Více informací najdete na webových stránkách Loono i na jeho sociálních sítích.
