Článek
nečekala a nevěděla proč zrovna on i když se ke mně zas tolik nehodil. Asi protože to bylo, tak moc jiné jako z romantického filmu. Vzpomínám na okamžik, kdy jsme oba dva stáli v dešti. On celý promoklí naproti sobě a nic jsme říkat nemuseli. Akorát stále můj mozek si říkal, když jsme se viděli například naposled co vlastně s takovým člověkem tady dělám. A snažila jsem se emočně odpojit. 4 dny předtím jsme se neviděli a mě se i přesto jaký byl stýskalo. Akorát nic neřešil co mi vadí, jeho chování a špatná komunikace, tak jsem se k němu už moc neměla. Na jednu stranu mě to nebavilo, na jednu jsem ho milovala, ale trápila jsem se. Jak se říká po rozchodu pak uvidíte ten praví charakter. A spíš časem vzpomínáte jen na to dobré. Chcete na to špatné zapomenout, ale špatně bylo úplně v tomto případě vše. Používal k tomu dárečky třeba z domova mi dal polštář s romantickým textem, pak plyšáka, který se dal nahřát a použít jako obklad a myslím si, že ho používal někdo na menstruační problémy, jelikož mi to nabízel, že se to dává na břicho. A nebo po týdnu mi řekl, že mi koupil auto a přitom mi ze začátku říkal, že opravuje bílé auto a to bylo přesně ono a tak zas kecal. A já ho nechtěla, když mě to přišlo jako moc velký dar. A kdoví co měl úmyslu, protože ho opravoval a nemusel by mi ho stejně dát. Já neměla ani řidičský průkaz, jelikož bych se bála řídit a on to věděl. A psal slušně, ale sem tam z něho vypadlo něco nevhodného. A chování, které vypadalo jako z románu, byl v reálu někdo jiný. A slušný a na úrovni rozhodně ne. A přitom vkus, styl žádný neměl i když si myslel, že je někdo víc. A snažil se vystupovat jako jiný člověk, než byl. Ale jen si na člověka do kterého jsem se zakoukala pouze hrál. On byl jak dítě nevyspělé a nezkušené s nevhodnými poznámkami. A říkal třeba, že nosí košile rád. A přitom měl jen jednu. Jelikož věděl, že jsem se zmínila, že se mi líbí na mužích elegance. Oblékal se jako náctiletý a pak zas měl fotky, kde měl košile a normální kalhoty bez kšiltovky, měnil styly i chování. On se ani na rande pak nemyl a smrděl od potu. Strašně zapáchal a proto si stříkal strašně parfémy. A jen se vymlouval skrz to, že nemá čas přijet a že mi ten den dá vědět. A přitom jsem viděla, že byl za 6 -7 dnů po rozchodu v našem městě na jídle. Začal mě kopírovat a fotit jídlo, kávu v gasto podnicích. A byl dokonce na místech, která já měla ráda v našem městě po týdnu od rozchodu. V kavárně, kde jsme měli první rande, kterou znal ode mně, tak byl s někým po dvou dnech od rozhodu. Každý den jen brečela a zhroutila se. Takhle špatně mi psychicky nikdy ještě nebylo. Někdo mi tak moc neublížil jako on. Po 20 dnech mi poslal akorát žádost o přátelství na IG. A pak mi dal like na selfie po pár dnech, ale nikdy nenapsal. A já jsem ho po týdnu pak musela vyřadit, protože jsem se nechtěla dívat na to jak bude manipulovat s jinou slečnou, jelikož by mě to bolelo. A časem by si mě blokl, aby ukázal, kdo je tady pán. Myslela jsem, že ho to i trkne a nebude chtít o mně přijít a napíše a omluví se mi a bude zpytovat svědomí, ale to byla jen má iluze. Nechtěla jsem pořád kontrolovat, zda se mi dívá na stories a za jak dlouho, zda se o mně zajímá. A proto mě asi sledoval, aby měl tipy na rande. Zrušila jsem vše důležité. Nikdo mi nikdy, tak citově neublížil. Po nějaké době jsem musela jít na gastro, kde mi doktorka, když mě viděla a jak jsem dost drasticky zhubla napsala léky na psychiku, které beru dodnes. Bohužel jsem nikdy na lécích skončit nechtěla bála se toho. A zatím teda stále nic moc, ale už nemám každý den stažený žaludek. A stále málo spím, budím se, ale doufám, že jednoho dne to přestane bolet. Myslela jsem, že to nedám a že zešílím. Bez nálady a nic moc mě nebaví od toho okamžiku. Přitom jsem v životě na vše sama. A zvyklá si vše řešit, tak jsem nechápala proč mě ten rozchod, tak sebral. Když už jsem nechtěla být sama, tak se takhle hrozně spálím. Musela jsem mu dát sbohem. Akorát jsem se zas uzavřela po této zkušenosti. A dám si opravdu ještě větší pozor. Mimochodem v té době, kdy to přestalo fungovat mi zvadla i květina od něj i když jsem jí zalévala. Byla celou dobu v pořádku a dodnes se jí nedaří a není na tom dobře, tak jako mě. Na sítích to vypadalo, že jsem ok, ale nechtěla jsem, aby každý věděl co prožívám. Akorát v noci, když jsem nespala a měla horší chvilku, jsem si vylévala v komentářích srdce. A ráno jsem to rychle mazala, aby to nikdo neviděl. Nebyla jsem schopná ani doma si uklidit a to už je vážné, jelikož jsem si na pořádku zakládala. A prvního úklidu jsem byla schopna až někdy za 42 dní.
A jednoho dne jsem si řekla proč bych měla před ostatními tajit, co se i špatného děje v mém životě. A psaní mi pomáhalo, tak jsem u toho zůstala. Úsměv někdy zakrývá bolest a utrpení. A nemusí znamenat, že nemáte deprese a nebo něco zlého neprožíváte. Doufám, že to někomu pomůže, když tvrdě narazíte, abyste poznali, že je něco špatně co nejdříve. Ať už se jedná o psychopaty, narcise, manipulátory. Abyste nevěřili na sladké slova, gesta a vyznávání po krátké době lásky, protože i přesto, to může být jen fikce. A přála bych si, aby se k sobě lidé chovali s respektem a pokorou. A byli si věrný a to jsou základní hodnoty ve vztahu. Být spolu z opravdové lásky. A né za zlým účelem, přetvařovat se a hrát si na něco co nejsou. A vědomě ubližovali tomu druhému. Margaret
Zklamaná, opuštěná a doufající, že se to také někdy v životě otočí. A já budu konečně sťastná. Zatím jen přežívám a nemůže se vzpamatovat.
