Článek
Proč se to muselo stát?
„Nedbalost, ve zkratce…“ Tak to alespoň okomentoval bývalý zaměstnanec společnosti Ocean Gate, která plavby provozovala.
Poslední chvíle Titanu
Ponorka bez problémů horizontálně klesala asi do hloubky 1700 metrů. Následně došlo ke krátkému výpadku elektrického proudu. Motor zůstal bez pohonu a přestala fungovat stabilizace. Ponorka se natočila směrem dolů a cestující na sebe postupně popadali. Směr ponorky již nešlo zvrátit, padala střemhlavě jako šíp. Cestující o svém osudu věděli asi minutu, nebyla to hezká smrt. Jejich poslední minuty života museli být čiré utrpení. Věděli, co je čeká. Ponorka následně vlivem vysokého tlaku implodovala - okomentoval expert na ponorky José Luis Martín.
Imploze je opak exploze. Objekt se při implozi stáhne do sebe.
Šlo tragédii zabránit?
„Nešlo, byla to pouze otázka času, než by se něco takového stalo. Bylo to jako nechat si malé dítě hrát s ohněm. Dřív nebo později se spálí. Spíš než ponorka to byla rakev.“
- napsal bývalý zaměstnanec Lochridge v E-mailu Robu McCallumovi
