Článek
Analýz souvisejících s „magickým“ číslem 9,7 % bylo v českých médiích publikováno více než dost; kdo má o téma zájem, jistě se s nimi seznámil.
Mě vedle toho zajímá, jak si vedou jinde – pro srovnání. Třeba v Izraeli. Tamní server The Times of Israel informoval 14. července v článku „Consumer prices stay steady in June, in latest sign of easing inflation“ o aktuálním inflačním vývoji v této zemi. (ZDE)
Základní údaj: index spotřebitelských cen zůstal v červnu v porovnání s květnem na stejné úrovni. Nevyplnila se tak předpověď, že ceny budou i nadále růst (což je stejný problém Izraele i ČR); izraelským kupujícím by se tak mělo ulevit.
Pojďme k číslům. Meziroční míra inflace klesla v červnu na – a tady je zásadní rozdíl v porovnání s ČR – na 4,2 %; přičemž v květnu měla hodnotu 4,6 %. Letos nejvyšší inflace byla zaznamenána v únoru: 5,2 %.
V Izraeli a v ČR je tedy důvod k jisté míře radosti. S poznámkou – aniž bych chtěl srovnávat nesrovnatelné - , že kdybychom my měli jednocifernou inflaci pod 5%, nákupu šampaňského by nic nebránilo.
Izraelský server připomíná, že zpomalení růstu inflace odpovídá trendu v USA a jinde ve světě (tedy i v ČR, můžeme podotknout), přičemž k tomuto procesu přispěly vyšší úrokové sazby, které zdražují peníze čili půjčovat si je se tolik nevyplatí; to vede k menšímu množství peněz v oběhu, což tlumí růst cen a tedy snižuje inflaci.
Začátkem tohoto týdne (v Izraeli od 9. 7.) se Bank of Israel (BOI) rozhodla ponechat referenční úrokovou sazbu na úrovni 4,75 %. Přitom za poslední roční období BOI tuto sazbu setrvale zvyšovala, a to – pozor – z rekordně nízké hodnoty 0,1%, která platila v dubnu minulého roku. Cílem samozřejmě bylo snížení inflace.
K jejímu poklesu nejvíce přispěl v Izraeli pokles cen ovoce a zeleniny (o 4,6 %), oděvů (o 3 %) a nábytku (o 0,8 %). Naproti tomu ceny ostatních potravin vzrostly o 0,6 %, zdravotnických potřeb o 0,4 % a ceny týkající se vzdělání, kultury a zábavy o 0,2 %. Výrazně ovšem stouply ceny nájemného: pro lidi prodlužující smlouvy o 3,9 % a u nájemců uzavírajících nové smlouvy dokonce o 9,8 %.
Místně největší pokles cen byl zaznamenán v Tel Avivu, kde klesly o 1,1 %, naopak v hlavním městě Jeruzalémě stouply o 0,3 %.
The Times of Israel uzavírá, že inflační tlaky byly způsobeny také vnitropolitickým faktorem. Nejistotou související s vládou prosazovanou radikální soudní reformou, což negativně ovlivnilo důvěru investorů a přispělo k oslabení národní měny – nového izraelského šekelu.
