Hlavní obsah

Jordánsko: Když trest smrti čelí překážkám

Foto: Pixabay

Ammán, hlavní město Jordánska.

Jak nadpis naznačuje, nemám na mysli zpackanou popravu Christy Pikeové v USA z konce letošního září. Informovat budu o souvislostech události, k níž došlo 23. října v Jordánsku.

Článek

Ve vesnici Hamúd, která leží východně od Mrtvého moře, došlo během řecko-ortodoxního pohřbu ke krvavému teroristickému masakru. Do areálu kostela sv. Jiří přijeli tři zločinci spojení s Islámským státem a zahájili na přítomné palbu. Děsivý výsledek: devět zavražděných, přes třicet zraněných. Vrazi byli poměrně rychle dopadeni a stejně tak rychle odsouzeni. Patnáctého listopadu vynesl Státní bezpečnostní soud verdikt: trest smrti oběšením. V současné době je celá kauza ve fázi odvolání ke kasačnímu soudu, na což mají odsouzení ve 30denní lhůtě právo. Jde o trojici příbuzných rodiny Thneibatových.

Ačkoli případ se zdá být jasný, přesto se hrozící poprava zločinců setkala s odporem. Jednak ze strany radikálních islamistů, jednak ze strany Evropské unie, která patří mezi největší dárce království, pokud jde o finanční a rozvojovou pomoc. Nemalá je ale skupina těch, kdo rozsudek uvítali a s exekucí nemají problém. Patří k nim duchovní Amer Qsous, jehož příbuzní jsou mezi zabitými a zraněnými. „My i další příbuzní zavražděných jsme po vynesení rozsudku smrti pocítili úlevu,“ řekl serveru Christian Daily International. Dodal, že jordánský panovník dal najevo, že všichni Jordánci jsou si před zákonem rovni. „Slova a činy Jeho Veličenstva nade vší pochybnost ukazují, že se se všemi jordánskými občany zachází stejně a že viníci musí být potrestáni podle zákona.“ Netají se tím, že by si přál, aby trest byl vykonán co nejdříve, zároveň však chápe, že musí být dodrženy právní a ústavní záruky spravedlivého procesu.

S rozsudkem je spokojena také Mereal Zreiqatová, která při vražedné akci přišla o otce. Na Facebooku napsala: „Pokoj s tebou, drahý otče. Spravedlnost konečně promluvila, pravda zvítězila a po dlouhém a bolestném čekání spadla opona. Dnes už spravedlnost není pouhým přáním ani příslibem odkládaným na neurčito. Dnes byl vynesen rozsudek, na který jsme čekali, a spravedlnosti bylo vůči duším nevinných učiněno zadost. Kéž bys tu dnes mohl být s námi a tento den zažít – kéž bych tě mohla vidět a říci ti, že jsi nepřišel o svá práva a že jsme na tebe nezapomněli a nikdy nezapomeneme. Odpočívej v pokoji, otče. Neboť i když se spravedlnost někdy opozdí, nikdy neumírá.“

Jinak to vidí Ayman Halaseh, profesor mezinárodního práva a lidských práv, jehož rodinní příslušníci také patří mezi oběti útoku. Netají se tím, že z pohledu lidských práv je proti trestu smrti. „Neexistují žádné jednoznačné vědecké důkazy, že trest smrti má větší odstrašující účinek než doživotní vězení,“ konstatoval a dodal: „Je nezbytné rozlišovat mezi odpovědností pachatele za samotný zločin a odpovědností společnosti a státu za podmínky, které mohou přispívat ke vzniku extremismu a násilí.“ Myslí si, že poprava pachatelů může případ formálně uzavřít, neřeší však skutečné příčiny toho, co se stalo. Je toho mínění, že pokud někdo zneužil sociální či intelektuální zranitelnost těchto pachatelů, pak je odhalení jeho role, vyvození odpovědnosti a řešení podmínek, které takové aktivitě pomáhají, stejně důležité jako potrestání těch, kdo se útoku přímo dopustili. Jinými slovy: nestačí potrestat pouze ty, kdo útok provedli. Je třeba odhalit a pohnat k odpovědnosti ty, kdo je případně radikalizovali, rekrutovali či manipulovali, a zároveň řešit společenské a intelektuální okolnosti, které k takovému náboru přispívají.

Jedna věc je, že vynesení rozsudků přineslo rodinám zavražděných úlevu, na druhé straně není zcela jasné, kdy bude trest vykonán a objevují se spekulace, zda vůbec k oběšení dojde. Proč takové pochybnosti? Jordánští představitelé musí vedle nezbytných právních a ústavních kroků zvážit několik dalších okolností. Čelí sice tlaku rodin, které požadují, aby byla celá záležitost co nejdříve definitivně uzavřena, zároveň však mají obavy z možného vyhrocení teroristických útoků, pokud budou odsouzení popraveni. Obávají se, že islámští extremisté budou popravené považovat za mučedníky a pokusí se pomstít jejich smrt dalšími útoky.

Je tu ale ještě jeden aspekt. Jordánsko by mohlo čelit odporu Evropské unie, která považuje trest smrti za závažné porušení lidských práv a lidské důstojnosti a pokládá jej za nelidský a nevratný. Vůči argumentu, že terorismus či jiné závažné zločiny opravňují ukládání trestu smrti zaujímají představitelé EU odmítavý postoj. Trvají na tom, že protiteroristická opatření musí respektovat základní lidská práva a principy právního státu. V této souvislosti se připomíná, že vztahy mezi hášimovským královstvím a EU poznamenal otřes v červnu minulého roku, kdy bylo šest Jordánců oběšeno za zločiny spáchané na příslušnících jordánských bezpečnostních sil. EU ostře protestovala proti popravám, které znamenaly odklon od faktického moratoria na trest smrti, jež v monarchii platilo od roku 2017.

Ovšem v případě tohoto teroristického útoku budou jordánští představitelé vystaveni obrovskému tlaku křesťanských kmenových společenství v daném regionu, která požadují, aby se případ definitivně uzavřel. Na tiskové konferenci po vynesení rozsudku zazněla od rodin obětí jako vůbec první otázka položená jejich právníkovi: Kdy budou popravy vykonány? Ať už máme na trest smrti jakýkoliv názor, divit se jim nelze. Pokud by měly být popravy vykonány až za třicet let, tak jako v kauze výše zmíněné brutální vražedkyně Pikeové, ztratilo by to celé smysl.

Za zmínku stojí, že verdikt soudu padl několik dnů před významnou investiční konferencí EU a Jordánska, která byla zahájena v Konferenčním centru krále Husajna u Mrtvého moře za účasti krále Abdalláha II. a šéfky EK Ursuly von der Leyenové. Má přispět k naplňování Strategického a komplexního partnerství mezi EU a Jordánskem, podepsaného v lednu 2025 a podpořeného finančním a investičním balíčkem ve výši tří miliard eur na období let 2025 až 2027. Někteří pozorovatelé se obávají, že pokud Jordánsko znovu přistoupí k výkonu trestu smrti, může to negativně ovlivnit finanční injekce ze strany EU. Není tedy vyloučeno, že navzdory veřejnému tlaku mocných jordánských kmenových společenství se Jordánsko pokusí exekuce odložit, jak jen to půjde. Jordánští činitelé s rozhodovací pravomocí, na prvním místě panovník Abdalláh II., se také budou muset zabývat otázkou vyvození odpovědnosti. Protože jak vraždění křesťanů 23. října, tak teroristický útok z 5. listopadu, jehož terčem byl v hlavním mšěstě Ammánu policista, spáchali lidé, kteří byli nedávno propuštěni z vězení. Vedle legislativních změn existuje silný tlak veřejnosti na vyvození odpovědnosti na různých úrovních, včetně ministerské, vedení zpravodajských služeb a protiteroristických složek, za jejichž působení k útokům došlo. Vůdce trojice odsouzených vrahů byl před střelbou v kostele sv. Jiří propuštěn z vězení, kde si odpykával mnohaletý trest za násilné činy související s islamistickým extremismem.

●

Hlavní podklady pro volné zpracování:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz