Článek
Přijdou-li dnes v ČR na matriční úřad dva gayové a požadavkem na uzavření manželství, budou odmítnuti. S poukazem na občanský zákoník, který v paragrafu 655 stanoví, že manželství je „trvalý svazek muže a ženy“.
A také s odkazem na další navazující ustanovení.
Jsem si jist, že nikdo příčetný na matričním úřadu jim jejich nárok neodsouhlasí a nikdo příčetný je posléze neoddá.
K tomu, aby jim bylo vyhověno je zapotřebí uvedenou normu změnit. Homosexuální lobby a její masivní tlak slaví úspěch: na patřičných místech (v českém parlamentu) se na potřebné změně aktivně pracuje – po úvodním většinově souhlasném hlasování nyní projednávají novelu členové Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny a členové její Stálé komise pro rodinu.
Z toho plyne, že něčím, co bylo ještě před nedávnem mnohými vnímáno jako nemyslitelné a nepřijatelné (a někteří z nás to jako nepřijatelné vnímají stále) se kompetentní místa nyní naprosto vážně zabývají. Přičemž ti, kdo si nárokují právo na uzavření manželství mezi dvěma muži či dvěma ženami mají velkou šanci, že v nedaleké budoucnosti bude jejich nároku vyhověno. Nazvěme to liberalizací občanského zákoníku.
Položme si otázku, jestli manželstvím pro stejnopohlavní dvojice liberalizace občanského zákoníku v této oblasti končí, anebo je to teprve začátek. Co všechno a jak by se mohlo liberalizovat nechám na fantazii čtenářů (polyandrie, polygynie, bigamie…). A to se stále pohybujeme v oblasti mezilidských vztahů. Pouštět za tuto hranici jsem si zapověděl.
V každém případě platí, bude-li džin z lahve venku, musíme v budoucnosti počítat se vším. A čelit otázkám. Když mohou ti dva chlapi (dvě ženy), proč ne já, ač ženat (vdaná), s nevlastní dcerou? Nejde o pokrevní příbuzenství, zdravotní riziko nehrozí. Anebo i to bude jednou možné? A chceme se jako společnost pohybovat tímto směrem?
Když homosexuální lobby prosazovala v ČR registrované partnerství (v platnost vstoupil příslušný zákon v roce 2006), o manželství mezi gayi a mezi lesbami řeč nebyla. Respektive byla: pamětníci tvrdí, že homoaktivisté tehdy ujišťovali, že manželství si nárokovat nebudou. Pak ale zafungoval „princip jezinek“. „Nazrál čas“ – a ejhle, po sedmnácti letech máme předmětný požadavek v parlamentu. Proto si nedělejme iluze, že další skupina progresivistických aktivistů nebude za dalších sedmnáct let (po přijetí zákona legalizujícího „manželství pro všechny“) požadovat další „pokrokovou“ legislativu.
Že to není tak docela lichá obava, dokazuje vyjádření rodinné právničky a parlamentní senátorky Daniely Kovářové, která v rozhovoru pro Parlamentní listy loni 17. června uvedla:
„Homosexuálové své nároky nezvyšují. Mám mezi nimi přátele a nikdo z nich není militantní a manželství nepožaduje. Nároky zvyšují hlasití aktivisté, jimž se líbí, že rozdělují národ. A pokud militantním lidem ustoupíte, vždycky budou své nároky jen zvyšovat.“ (Poznámka na okraj. Pokud se někdo bude štítivě ošívat kvůli tomu, že cituji Parlamentní listy, mohu odpovědět, že není důležité v jakém médiu to dr. Kovářová řekla, nýbrž co řekla.)
Homosexuální aktivisté požadující „manželství pro všechny (tedy pro sebe) nejsou spokojeni s nynějším zněním paragrafu 655 Občanského zákoníku. Na svém webu Jsme fer.cz ozřejmili, jak chtějí svého cíle dosáhnout:
„Jde o jednoduchou změnu v občanském zákoníku, § 655 OZ. Změníme 3 slova: ´manželství je trvalý svazek muže a ženy´ na ´manželství je trvalý svazek dvou lidí. Tím se změna promítne do většiny předpisů týkajících se manželství (včetně adopcí, pěstounství či při osvojení). S tím souvisí i změna několika navazujících předpisů (například zákon o matrikách).“
Nechme stranou, že podle právních odborníků to tak snadné není a obraťme pozornost na souvislost „manželství pro všechny“ s autorským zákonem. Tak jako aktivisté iniciativy Jsme fér nejsou spokojeni s paragrafem 655 Občanského zákoníku, nejsem já spokojen se zněním paragrafu 34b Autorského zákona (AZ) a hned vysvětlím proč.
Ve zmíněném paragrafu je uvedeno:
„Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu.“ A protože jsem také fér, dodám, že součástí paragrafu 34 AZ je také ustanovení: „Je vždy nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen…“.
V čem tedy spočívá můj problém?
Od roku 2012 do dubna 2023 jsem působil jako autor na blogu iDNES.cz, přičemž mé texty byly publikovány na hlavní stránce blogu. Nemalou část svých článků, pravděpodobně většinu, jsem věnoval politickému a společenskému dění v zahraničí čili vytvářel jsem cosi jako „zpravodajský blog“. Ten jsem se snažil v rámci upravené japonské moudrosti „jednou vidět je lepší než třikrát číst“ doplnit obrazovými materiály převzatými z původního zdroje, přičemž jsem samozřejmě tento zdroj vždy uvedl.
Administrace blogu ovšem trvala na tom, že jde o jasné porušení autorských práv, neboť Kodex blogera stanoví:
„Bloger nesmí používat ve svých textech obrázky z jiných internetových stránek, pokud mu držitel autorských práv neudělil souhlas na jejich použití (ať už osobně nebo v pravidlech stanovujících podmínky přebírání jeho děl). Ve všech případech je bloger povinen uvést zdroj, odkud obrázek pochází.“
Proti tomu ovšem stojí vyšší právní norma, autorský zákon, která (opakuji) říká, že „do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu.“ I stalo se, že jsem na hlavní stránce blogů iDNES.cz publikoval 2. dubna 2023 článek „Sleduji finské parlamentní volby“, jehož součástí byla připravená zatím nevyplněná grafika zobrazující rozložení křesel ve finském parlamentu; grafika byla převzatá z webu finské radiotelevizní společnosti Yle, což jsem také v článku uvedl (ZDE). Pro administraci bylo toto vyobrazení příslovečnou poslední kapkou (podobně jsem si počínal i v minulosti, jsem tedy recidivista), po níž následovalo mé doživotní vyloučení z hlavní stránky blogů iDNES.cz a vymazání mého jména ze seznamu blogerů iDNES.cz (zůstal mi pouze soukromý blog na iDNES.cz).
Máme tu tedy dilema – striktní dodržování příslušného ustanovení Kodexu blogera na jedné straně a paragraf 34b AZ na straně druhé. Jsem toho názoru, že můj blog plnil zpravodajskou funkci (šlo o svého druhu zpravodajský blog), administrace tvrdí, že nikoli. Její výklad: „Vaše zpestřování blogů nemá zpravodajskou funkci, kromě toho, že neposkytujete zpravodajství, ale blog, obrázek (dosud) nefunkčního hlasování nijak nezvyšuje informační hodnotu Vašeho textu ani neslouží jako nutný zdroj.“
Je to věc názoru a interpretace paragrafu 34b AZ. Předpokládám nicméně, že drtivá většina čtenářů podpoří postoj administrace blogů iDNES.cz, nikoli postoj můj. A ano, rozumím tomu a respektuji to. Už proto, že administrace vždy tahá za delší konec provazu, stejně jako – obecně – zkoušející a nikoli zkoušený, nadřízený a nikoli podřízený, v armádě velitel jednotky a nikoli řadový člen jednotky a tak podobně.
Na druhou stranu, protože nejsem spokojen se zněním paragrafu 34b AZ, které není pro popisovaný případ dostatečně konkrétní, dovoluji si navrhnout jeho novelu: „„Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo ve spojitosti se zpravodajstvím včetně zpravodajských blogů týkajících se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu.“
Navrhují-li homosexuální aktivisté „změnit tři slova“ v Občanském zákoníku, já navrhuji „doplnit tři slova v Autorském zákoně.
A teď můžeme dát na jednu misku vah jejich iniciativu a na druhou moji – která z obou by měla závažnější dopad na život společnosti?
Můžeme začít symbolicky uzavírat sázky, čeho se dočkáme dřív. Novelizace paragrafu 655 Občanského zákoníku, nebo paragrafu 34b Autorského zákona?
