Článek
Zapůjčen byl z Izraele a je znám jako Stéla z Tel Danu. Objevena byla ve stejnojmenné archeologické lokalitě na severu Izraele u hranic s Libanonem v roce 1993. Významná je tím, že jako jediný mimobiblický zdroj se zmiňuje o králi z „domu Davidova“, což je odkaz na existující panovnickou dynastii založenou Davidem, a tedy důkaz toho, že král David není fiktivní, ale historická postava.
Politováníhodné je, že nápis na stéle, která je datována do 9. století před naším letopočtem, není úplný, resp. chybí jména dvou klíčových panovníků, jednoho izraelského (severní království) a jednoho judského (jižní království). Kromě toho není známé ani jméno krále, který nechal tuto stélu na svoji počest zhotovit, ale většina odborníků má za to, že jde o Hazaele, vladaře království Aram-Damašek, které se rozprostíralo na teritoriu dnešní Sýrie a zasahovalo do dnešního severního Jordánska. Bible potvrzuje, že Hazael válčil s Izraelem a měl v úmyslu dobýt Jeruzalém, k tomu ale nedošlo, jak uvidíme níže*/.
*/ Tato epizoda je popsána v Bibli kralické takto: „Tedy vytáhl Hazael král Syrský**/, a bojoval proti Gát a dobyl ho. Potom obrátil Hazael tvář svou, aby táhl proti Jeruzalému. Protož pobral Joas král judský všecky věci svaté, kterýchž byli nadali Jozafat a Jehoram a Ochoziáš, otcové jeho, králové judští, i to, čehož sám posvětil, i všecko zlato, kteréž se nalezlo v pokladích domu Hospodinova a domu královského, a poslal k Hazaelovi králi Syrskému. I odtáhl od Jeruzaléma.“ (2. kniha královská, 12. kapitola)
Nápis
Anglický přepis inkriminované části na stéle, jejíž text je v aramejštině napsané starým fénickým písmem: „[I killed Jeho]ram son of [Ahab] king of Israel, and [I] killed [Ahaz]iahu son of [Jehoram kin]g of the House of David.“
Česká transkripce s použitím vlastních jmen dle Kralické Bible: „[Já zabil Jo]rama syna [Achabova] krále Izraele, a [já] zabil [Ochozi]áše syna [Jehoramova krá]le Domu Davidova.“
Jak dále uvidíme, si tento panovník Aram-Damašku přisuzuje v některých detailech větší zásluhy, než jaké mu náleží, podstatné je, že údaje o obou nepřátelských králích se shodují s tím, co o nich uvádí Bible. O konec jejich života se nicméně nezasloužil Hazael, ale Jéhu, strůjce „státního převratu“ v severním (izraelském) království a zakladatel další panovnické dynastie. Bible takto popisuje smrt Jorama a Ochoziáše:
Joram
Takž vyjel Joram král izraelský a Ochoziáš král judský, každý na voze svém, a vyjedše proti Jéhu, potkali se s ním na poli Nábota Jezreelského. I stalo se, když uzřel Joram Jéhu, že řekl: „Jest-liž pokoj, Jéhu?“ Odpověděl: „Jaký pokoj, poněvadž [ještě] smilství Jezábel matky tvé a kouzelnictví její velmi mnohá [trvají?]“ Pročež obrátiv se Joram, utíkal a řekl Ochoziášovi: „Zrada, Ochoziáši!“ Ale Jéhu pochytiv lučiště, postřelil Jorama mezi ramenem jeho, tak že střela pronikla srdce jeho. I padl na voze svém.(2. kniha královská, 9. kapitola)
Ochoziáš
Ochoziáš pak král judský uzřev to, utíkal cestou k domu zahradnímu. Ale honil ho Jéhu a řekl: „I toho zabíte na voze jeho.“ [Takž ho] [ranili], když vyjížděl k Guru, kteréž jest podlé Jibleam. I utekl do Mageddo a tam umřel. Kteréhož vloživše na vůz služebníci jeho, vezli jej do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho s otci jeho v městě Davidově. (2. kniha královská, 9.kapitola)
Jakou roli v tom všem hrál král Hazael? Zásadní, protože spojené izraelské a judské formace proti němu vedly válku, jak uvádí 8. kapitola 2. knihy královské: „Pročež vycházel (judský král Ochoziáš) s Joramem synem Achabovým (izraelským králem) na vojnu proti Hazaelovi králi Syrskému do Rámot Galád; ale porazili Syrští Jorama. A tak navrátil se (izraelský) král Joram, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští v Ráma, když bojoval s Hazaelem králem Syrským. Ochoziáš pak syn Jehorama, krále judského, přijel, aby navštívil Jorama syna Achabova v Jezreel; nebo tam nemocen byl.“
**/ Bible kralická označuje monarchii Aram-Damašek jako Sýrii.
Bible dále uvádí, že s Hazaelem se také potýkal „pučista“ Jéhu a nikoli úspěšně: „Ale Jéhu nebyl toho pilen, aby chodil v zákoně Hospodina, Boha Izraelského, celým srdcem svým, aniž odstoupil od hříchů Jeroboáma, kterýž byl uvedl v hříchy lid izraelský. Za těch dnů počal Hospodin zmenšovati Izraele; nebo je porazil Hazael po všech končinách izraelských, Od Jordánu, proti východu slunce***/, všecku zemi Galád, Gádovu a Rubenovu i Manassesovu, od Aroer, kteréž jest při potoku Arnon, tak Galád jako Bázan.“ (2. kniha královská, 10. kapitola) Patrně tyto a další úspěchy vedly Hazaele k tomu, že to byl on, kdo způsobil smrt Joram a Ochoziáše a Jéhua mohl považovat pouze za nástroj. To je ale pouhá spekulace autora článku.
***/ Ve starověku byla součástí Zaslíbené země také území východně od řeky Jordánu.
Stéla z Tel Danu o rozměrech 12 × 13 palců (30 × 33 cm) má zásadní význam nejen jako důkaz o existenci krále Davida a davidovské dynastie, ale odhaluje pošetilost palestinskoarabské propagandy snažící se popřít vazby lidu Izraele na jeho starověkou historii, která je hluboce a neodmyslitelně zakořeněná v Zemi izraelské.
Odkazy
Oficiální stránky Jewish Museum v New Yorku
