Článek
Agnieszka Radwaňská se narodila 6.3.1989 a její sestra Urszula je stále hrající tenistkou.
Já jsem si Agnieszky Radwaňské poprvé všimla 27.5.2016, když mi bylo 10 let a když ona hrála zápas s Barborou Strýcovou na French Open v Paříži. Táta s bráchou mi řekli, že v televizi je tenistka, která má hezké růžové šaty a jestli nechci taky koukat.
Byla jsem zvědavá, tak jsem koukala. A docela dlouhou dobu. V té době jsem ještě nerozuměla tenisovým pravidlům (přišly mi velmi složité) ani neznala názvy důležitých turnajů. Ale Radwaňská mě hned zaujala. Vypadala jako jedna z mých černovlasých panenek Barbie. A její růžové šaty, ve kterých hrála, byly opravdu nádherné. Mám je před očima dodnes.
V následujících dnech i týdnech jsem si o ní hodně četla na internetu a začala jsem znát i jména dalších známých tváří tenisu. Samozřejmě, že Djokoviče, Federera a Nadala jsem znala. Serenu W., Halepovou a Šarapovovou taky. Ale až v roce 2016, necelých 11 letech, jsem začala znát i Muguruzovou, Pironkovovou, Stosurovou, Azarenkovou, Murrayho, Dimitrova, Ferrera, Wawrinku…
Ale nyní se přesuneme od mých zkušeností přímo k samotné Agnieszce Radwaňské, jejímu životu a její osobnosti. Její osobnost mi přišla stejně tak zajímavá jako její půvabná tvář.
Přísná k sobě i k ostatním
Když se jí nedařilo, dokázala kolem sebe šířit neuvěřitelně negativní energii. Dokázala dávat celým svým výrazem najevo, jak strašně moc ji to nebaví a jak jsou všichni kolem ní (včetně sběračů míčků nebo rozhodčích) neschopní. Když prohrála, její tiskovky byly utrpením pro novináře. Dokázala odpovídat stylem: „Ano. Ne. Nevím. Soupeřka hrála dobře, já špatně. Další otázka.“ Nedávala absolutně žádný prostor pro diplomacii a dávala najevo, jak jí vadí, že tam vůbec musí sedět.
Měla velmi vyhraněné názory na to, jak by se měly ostatní hráčky chovat. Pokud někdo její standardy nesplňoval, neváhala ho veřejně poučit a zkritizovat v médiích. Dá se říct, že se často stavěla do role strážkyně tenisové etikety. Když kritizovala Marii Šarapovovou nebo Viktorii Azarenkovou za hlasité projevy, neříkala jen, že jí to vadí. Poučovala je přes média, že by se měly chovat ohleduplněji a že takové chování do profesionálního tenisu nepatří. Často soupeřky nepřímo obviňovala z taktického simulování a poučovala o tom, jak vypadá „skutečné“ zranění a férová hra.
Její styl komunikace často sklouzával k poučování, mentorování a moralizování, což z ní v kombinaci s její přísnou tváří dělalo pro mnohé lidi velmi nesympatickou postavu.
Pochvaly na ni moc neplatily
Mnoho tenistek potřebuje slyšet od trenéra chválu, aby si věřily. Radwańská ale na pozitivní povzbuzování neslyšela. Její tehdejší trenér Tomasz Wiktorowski naznačoval, že s ní musel mluvit velmi specificky. Chválit ji nemělo smysl, protože okamžitě našla důvod, proč to tak skvělé nebylo. Nejlépe reagovala na pragmatickou, chladnou analýzu chyb - čím byla situace horší, tím víc ji to paradoxně nutilo přemýšlet, jak z toho ven.
Její komplikovaná, přísná a občas odtažitá povaha pramenila právě z její hluboké introverze, což sama po skončení kariéry otevřeně potvrzovala.
Život na tenisovém okruhu, který vyžaduje neustálou pozornost médií, fanoušků a sponzorů, pro ni byl kvůli tomu nesmírně vyčerpávající.
Samotářka, která si našla cestu k extrovertní Wozniacké
Po zápasech nevyhledávala večírky ani společenské akce. Nejraději trávila čas sama v hotelovém pokoji s knihou, filmem nebo nakupováním, což pro ni byl způsob, jak si po obrovském stresu na kurtu „dobít baterky“.
I přesto ale měla kamarádky. Kamarádila s Caroline Wozniackou, dánskou tenistkou s polskými kořeny. Radwaňská a Wozniacká si rozuměly především proto, že se jejich odlišné povahy dokonale doplňovaly. Extrovertní Wozniacká fungovala jako sociální motor, zatímco introvertní Radwaňská dodávala jejich vztahu klid a pragmatismus.
Za každou prohrou čekal strach z otcova hněvu
Až po skončení kariéry Agnieszka i její sestra Urszula v rozhovorech přiznaly, že od dětství slýchaly od otce a trenéra, že otevřené emoce na kurtu jsou slabost. Proto Agnieszka vnitřní vztek a frustraci neventilovala otevřeně, ale transformovala je do pasivně-agresivního, otráveného a chladného módu, který pak diváci vnímali jako protivnost.
Otec byl na kurtech velmi impulzivní, křičel na ni z tribuny a po prohraných zápasech dělal scény a vyvolával hádky. Radwaňská přiznala, že na turnajích často cítila paralyzující strach nikoliv z prohry jako takové, ale z toho, jak na její selhání zareaguje otec.
„Dokonale jsem tehdy posouvala své hranice. Úsilí to bylo obrovské… Za 15 let trénování s tátou se mě nikdy nezeptal na otázku: ‚Jak se cítíš?‘ Všechno bylo perfektně naplánované, ale otec se neptal, jaké jsou moje pocity. Nebyla jsem zvyklá o emocích mluvit, takhle jsem byla vychována,“ řekla Radwaňská.
Vymanila se z otcovy kontroly, vlastní tělo ale dál přetěžovala
Otec dcery nutil zapojovat se do veřejných a politických aktivit podle jeho vlastního přesvědčení. Automaticky za obě sestry mluvil v množném čísle („my“) a bez jejich vědomí nahrával politický obsah na jejich oficiální webové stránky. Tento neúnosný tlak vedl v roce 2011 k tomu, že Agnieszka s otcem definitivně ukončila profesionální spolupráci. Hlavním důvodem bylo, že Robert Radwański nedokázal oddělit roli přísného trenéra od role milujícího rodiče.
Mimochodem - nějakou dobu trénovala Radwaňskou legendární Čechoameričanka Martina Navrátilová. Trvalo to ale jen krátce, od prosince 2014 do dubna 2015.
Polka profesionálnímu tenisu obětovala zdraví. Dlouhé roky hrála s chronickými bolestmi zad a ramen, přičemž poslední sezóny kariéry odehrála s vážně zdevastovanou nohou. K sobě samé byla natolik tvrdá, že dlouho ignorovala doporučení lékařů a hrála přes bolest, dokud v roce 2018 definitivně neukončila kariéru.
V tenisovém zákulisí byla uznávaná jako profesionálka, která si držela odstup, ale zároveň měla smysl pro fair play a u soupeřek měla obrovský respekt pro svou inteligenci a nezlomnost. Během kariéry vyhrála 20 turnajů, dostala se do finále Wimbledonu, kde ji ale porazila Serena Williamsová. V žebříčku WTA byla nejlépe na 2. místě.
To, co okolí vnímalo jako „krutost vůči sobě samé“, byla ve skutečnosti její schopnost úplně potlačit vlastní limity, emoce a bolest ve prospěch výsledku. Po letech v drsném domácím drilu měla posunutý práh vnímání toho, co je pro lidské tělo a psychiku ještě únosné.
Její mysl byla od dětství naprogramovaná tak, že odpočinek se rovná selhání nebo lenost. Když měla volno, místo regenerace měla tendenci se hned vracet na kurt a trénovat dál, což její fyzický stav jen zhoršovalo.
Teprve v roce 2018, kdy už kvůli bolestem nemohla ráno ani normálně vstát z postele a její lékaři i trenérský tým se doslova chytali za hlavu, si Agnieszka připustila, že už na sebe dál zlá být nemůže. Oficiálně tehdy prohlásila, že odmítá hnát své tělo dál za lidské hranice a s úlevou kariéru ukončila.
„Předpokládám, že je to důsledek stresu, kterému jsem vystavila své tělo během let, je tu bolest… a nejen když trénuji - často se v noci probouzím a mám kruté křeče,“ řekla.
Podporovatelka Ukrajiny
Agnieszka Radwańská se po začátku ruské invaze velmi výrazně a konkrétně zapojila do podpory Ukrajiny. Přestože už v té době nebyla aktivní tenistkou, využila své jméno k charitativním účelům, což ukázalo, že v klíčových celospolečenských momentech dokázala odložit svou odtažitost.
V dubnu 2022 upoutala pozornost tenisového světa, když v polském Lublinu odehrála symbolický zápas s Leonidem Stanislavským. Stanislavskyj byl zapsán v Guinnessově knize rekordů jako nejstarší aktivní tenista světa. Před válkou utekl ze svého domova v ukrajinském Charkově do Polska. Radwaňská s ním strávila čas na kurtu a veřejně ocenila jeho neuvěřitelnou životní sílu a optimismus v tak těžké situaci.
Ledová královna s lidským srdcem
Agnieszka Radwaňská v rozhovorech otevřeně přiznala, že veškerý vztek, stres a nervy na kurtu dusila v sobě. Tento projev navenek působil chladně až netečně, což jí vyneslo přezdívku „ledová profesorka“.
Kvůli tomu, že od ní otec vyžadoval fungování bez ohledu na pocity, se naučila své emoce vypínat. „Neustále jsem potlačovala city a pak už jsem to jinak neuměla,“ uvedla k tomu.
Lidé z jejího okolí řekli, že k velkému obratu v její povaze došlo až po odchodu do tenisového důchodu v roce 2018 a po narození syna Jakuba. Teprve mateřství a život mimo neustálý tlak jí umožnily emoce konečně uvolnit, otevřít se světu a přestat být tou „ledovou“ hráčkou. Dokonce se zúčastnila polské verze soutěže StarDance.
Od dětství byla trénována k tomu, aby ignorovala to, co cítí. Když měla strach, unavené svaly nebo zranění, její mysl to jednoduše „odřízla“ a jela dál podle programu.
A brala to jako naprostou samozřejmost.
Byla to zkrátka žena, která raději riskovala, že bude působit protivně, než aby byla falešná. Tenistka, na kterou nejde zapomenout.
Zdroje:
Agnieszka Radwańská - Wiki - odkaz
Australian Open quarter-finalist Agnieszka Radwanska tells Maria Sharapova to stop grunting - odkaz
Coach on the court, hubby off it, for newlywed Agnieszka Radwanska - odkaz
„God, girl … You're 33, you've got everything on the court, you're a mom. And you do something like that!“ - Radwanska on Azarenka's Miami Open behaviour - odkaz
Lublin. Wyjątkowy mecz Agnieszki Radwańskiej z 98-letnim Leonidem Stanislawskim. Zobacz zdjęcia - odkaz
Ojciec Radwańskiej odpowiada na zarzuty. Burza w mediach po głośnym wywiadzie córki - odkaz
Radwanska lost ‚lot of respect‘ for Azarenka - odkaz
Radwaňská si zahrála tenis s 98letým uprchlíkem. Bylo mi potěšením, řekla - odkaz
Radwanska to Azarenka: Play fair - odkaz
Radwańska wspomina treningi z ojcem. „Panował okrutny reżim. Czułam strach“ - odkaz
Tomasz Wiktorowski o Radwańskiej: między nami nigdy nie było sielanki - odkaz
Trener Radwańskiej Tomasz Wiktorowski o swojej współpracy z najlepszą polską tenisistką: Agnieszka mówiła o mnie „trener Budda“ - odkaz
Vlastní zážitky ze sledování tenisu, tenisových věcí a tenisových osobností
