Článek
Anne Parillaud jako Nikita předvedla výkon, který se nesmazatelně zapsal do dějin světové kinematografie a proměnil ji z nenápadné francouzské herečky v mezinárodní ikonu. Cesta Anne Parillaud k herectví přitom nebyla přímočará.
Na incest raději zapomněla
Anne se narodila 16. května 1960 do rodiny lektora a astrologa Michela Parillauda, kastelána hradu Campagnacu, a dietoložky. Rodiče jí vychovávali v anarchistickém duchu. Daleko horší bylo ale to, že se Anne v dětství stala obětí incestu ze strany svého otce. Stejnou zkušenost měly i její sestry. Ona sama tento zážitek na dlouhou dobu vytěsnila. Svým blízkým nevěřila, když se jí to snažili připomenout. „Zbožňovala jsem svého otce. Byl mým nejlepším přítelem, mým důvěrníkem, mým průvodcem, dokonce i mým prvním mentorem… Byl pro mě vším ,“ přiznává dnes. Postupně jí docházelo, že se to skutečně dělo. Vypsala se z toho až po otcově smrti. „Nemyslím si, že bych to kdy dokázala, dokud žil. Myslela jsem si, že přesně vím, o čem budu psát, ale mé podvědomí rozhodlo jinak,“ vysvětlila. Když jí v roce 2021 vyšel román Les Abusé, v němž s tématem pracovala, nežila již ani její matka. „Jako by ho neměli číst a měli by mě nechat bez odpovědí, s mými nejhlubšími pochybnostmi,“ poznamenala Anne Parillaud.
Anne Parillaud v roce 1998
Snad to byla potlačená traumatická zkušenost, která ji v mládí přivedla na myšlenku, že by se mohla stát právničkou. Nakonec se rozhodla pro dráhu herečky, „aby žila svůj život v kůži jiných lidí“.
Delon ji nakonec opustil
Filmový debut si odbyla v sedmnácti letech, ještě jako studentka střední umělecké školy. V roce 1979 na sebe poprvé výrazněji upozornila rolí promiskuitní dívky ve filmu Écoute voir. V následujících letech ji režiséři s oblibou obsazovali do rolí různých milenek. Sama v té době prožívala románek s politikem Olivierem Dassaultem. V roce 1981 jí do cesty vstoupil samotný Alain Delon. Zahrála si s ním v kriminálním dramatu Kdo nastaví kůži a navázala s ním vztah. Jí bylo v té době dvacet let a jemu šestačtyřicet. Vzplanul k ní láskou natolik, že se kvůli ní rozešel se svou partnerkou Mireille Darc. Ta po celou řadu let tolerovala jeho zálety, Alain ji dokonce se svými milenkami seznamoval. Mireille ale krátce před natáčením zmiňovaného filmu prodělala operaci srdce a lékaři jí sdělili, že nebude moci mít děti, protože by jí těhotenství mohlo zabít. Delon posedlý myšlenkou dát svému synovi Anthonymu malého bratra nebo sestřičku, byl touto zprávou zdrcen. A objevila se Anne. Milostný trojúhelník trval dva roky, až se jednoho dne Mireille sbalila a opustila pařížský byt na Quai de Kennedy, v němž s Delonem žila.
Anne Parillaud
Žádná idylka se ale ani poté nekonala. Delon k Anne nebyl vždycky laskavý, spíše naopak. „Hodně mě ponižoval,“ přiznala herečka s tím, že toto chování akceptovala, protože ji i rodiče značně ponižovali. Delon k ní měl částečně otcovský vztah, hodně jí profesně pomáhal, na druhou stranu ji jako herečku příliš neuznával. Chodili spolu pět let. Nedlouho poté, co se k němu Anne nastěhovala, se Alain zamiloval do Nathalie Baye, která mu přišla o něco více vzrušující. Nakonec to byl on, kdo po rozchodu učinil první krok a pokusil se obnovit kontakt se svou bývalou. Byl hrdý na její výkon ve filmu, zavolal jí, aby ji požádal o odpuštění, ale také aby jí řekl, že je výjimečná herečka. „Zpočátku to bylo složité a pak jednoho dne, překvapivě, po dalším filmu, který jsem natočila s Danielem Auteuilem, o psychoanalýze, kde jsem hrála pacientku…, mi zavolal ,“ vysvětlila Anne Parillaud v pořadu France 2. „Po tom filmu mi zavolal; byl to on, kdo obnovil kontakt. Řekl: ‚Odpusť mi, musím přiznat, a dnes ti to říkám, jsi opravdu skvělá herečka.‘ A to bylo vše. Řekla jsem ‚děkuji‘, protože jsem věděla, co pro něj znamená, když to uznal. A pomohlo mi, že to uznal; bylo to důležité.“
Besson na scéně
Po rozchodu s Delonem se Anne sblížila s jedním z nejznámějších francouzských režisérů – Lucem Bessonem. Záhy se za něj provdala a porodila mu dceru Juliette. O tři roky později Besson přímo pro ni napsal roli Nikity. Chtěl, aby se na roli pořádně připravila a Anne si to vzala k srdci. Chystala se opravdu důsledně. Spávala pod mosty a učila se zacházet se zbraněmi. Skončilo to tím, že jednoho dne si zkoušela nabíjení zbraně ve svém autě. K její smůle ji ale spatřili policajti, kteří vytáhli pistole, neboť si mysleli, že zbraň je skutečná. Incident naštěstí dopadl dobře, nikomu se nic nestalo a vše se vysvětlilo.
Mladá punkerka závislá na heroinu se stala přelomovou rolí v její kariéře. Udělala z ní mezinárodní hvězdu. Film Brutální Nikita byl v roce 1991 nominován na devět Césarů, odnesla si jej ale právě jen Anne. Manželství s Lucem zakrátko na to vzalo za své.
Po Nikitě dostala Anne příležitost zahrát si v několika filmech mezinárodní produkce. Nejznámějším z nich byl Muž se železnou maskou, v němž ztvárnila Annu Rakouskou, matku Ludvíka XIV., jemuž svoji tvář propůjčil Leonardo DiCaprio. V následujícím čase střídala zahraniční a domácí produkce.
Posledního partnera tají
Po rozvodu s Bessonem chvíli žila s americkým producentem Markem Allanem, kterému porodila syny Loua a Théa. Vztah se ale rozpadl a krásná Francouzka se vydala hledat štěstí jinam. V roce 2005 se jejím dalším manželem stal známý francouzský skladatel elektronické hudby Jean-Michel Jarre. I tento vztah se ale v roce 2010 stal minulostí. „Manželství je pro mě opravdový závazek,“ svěřila se umělkyně. „A když jsem podepsala papíry, skutečně jsem v to věřila. Ale je to dobrodružství, které vyžaduje dva… A člověk, kterého jsem si vzala, se ukázal být jiný, než jsem si představovala .“ V otázkách lásky si Anne Parillaud dává záležet na naslouchání sama sobě. „Když utrpení převažuje nad potěšením, když je vztah toxický, musíte mít sílu odejít,“ vysvětlila herečka. Dnes herečka chodí s neznámým mužem mimo branži. Přestože se herečka v posledních letech straní veřejnosti, příležitostně ještě stále hraje. V roce 2025 se například objevila v americkém snímku Balerína, v němž ztvárnila jednu z vedlejších rolí.
Zdroje:
