Článek
Třetí díl této legendární historické série, Angelika a král, však divákům přinesl celou řadu nových, charismatických postav.
Byl to Němec
Jednou z těch, které se nesmazatelně zapsaly do paměti fanoušků – a obzvlášť divaček –, je maďarský šlechtic Rákoczi. Muž s uhrančivým pohledem, který vtrhl na francouzský dvůr plný intrik, zaujal nejen svou vznešeností, ale i tajemnou aurou. Kdo se však skrýval pod maskou tohoto šarmantního aristokrata?
Představitelem Rákocziho byl německý herec Fred Williams, v rodném listě zapsaný jako Friedrich Wilhelm Löcherer, který se narodil 9. února 1938 v Mnichově. Ve svém rodišti vystudoval univerzitu a dosáhl titulu inženýra, poté odjel do Itálie, kde původně pracoval jako zahraniční korespondent. Zanedlouho se tu zapsal ke studiu herectví a počátkem šedesátých let se začal prosazovat před kamerou. Zároveň byl i jedním z aktérů tehdy velmi populárních fotorománů, které vycházely v časopisech.
Byl k tomu zrozen
Italská kinematografie si v té době libovala v anglických pseudonymech, proto se z Friedricha Wilhelma Löcherera stal Fred Williams. Poprvé se před filmovou kameru postavil v roce 1962 v dobrodružném filmu Železný kapitán. Do historického kostýmu se oblékl i ve filmu Benátský pekař z roku 1964.
Williams měl pro historické a dobrodružné velkofilmy doslova vrozené předpoklady. Díky svému klasickému, takřka nadčasovému vzhledu, štíhlé postavě a přirozené eleganci byl typickým představitelem romantických hrdinů, dobrodruhů a dramatických postav.
V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se stal vyhledávaným hercem napříč Evropou. Natáčel v Itálii, Francii i Německu. Výrazně mu napomáhal fakt, že bez problému mluvil čtyřmi jazyky.
Než ho osud zavál ke dvoru Ludvíka XIV., objevil se například v kriminálních či dramatických snímcích, a dokonce si zahrál po boku slavných jmen v dramatu Federica Felliniho Giulietta a duchové.
Stal se součástí legendy
V roce 1966 přišel v kariéře Freda Williamse velký mezník, když si jej režisér Bernard Borderie vybral do třetího pokračování filmové ságy o Angelice. Role prince z rodu Rákocziů, v historických souvislostech odkazující na slavný uherský šlechtický rod, mu padla jako ulitá. Jako maďarský šlechtic pobývající ve Versailles působil na plátně exoticky, nebezpečně svůdně a zároveň tajemně. Ačkoliv nepatřil k úplně největším tahounům děje – tím byl vedle Angeliky především král Ludvík XIV., jehož ztvárnil Jacques Toja, a nečekaný návrat Jeoffreye –, jeho Rákoczi dokázal zaujmout každou scénu, v níž se objevil. V dobách, kdy se Angelika zmítala v síti královských požadavků, pletek a dvorských intrik, představoval typ muže, pro kterého bylo snadné ztratit hlavu.
Úspěch v Angelice odstartoval pro Williamse období velké popularity. V následujících letech ho diváci mohli vidět v celé řadě dobrodružných a historických kousků. V rodném Německu natáčel výpravný a komerčně velmi nákladný dvojdílný film Nibelungové, v němž ztvárnil burgundského krále Gernota. Značnou popularitu mu vydobyl i dobrodružný seriál Ronaldo Rinaldini. Znovu ho také oslovil režisér Angeliky, Bernard Borderie, a obsadil jej do romantického snímku zasazeného do 15. století Catherine.
Herec z hororů
Na konci šedesátých let si Freda Williamse oblíbil španělský mistr hororu Jesús Franco, který mu svěřil výrazné úlohy rovnou v deseti filmech. Za zmínku stojí například Hrabě Drakula z roku 1970, v němž si Fred zahrál Jonathana Harkera. Williams s Francem spolupracoval po celou sedmou dekádu, často v jeho filmech dostával hlavní role vyšetřujících policistů. S jinými režiséry točil již jen velmi sporadicky. Připomenout lze menší spolupráci s Attenboroughem na válečném filmu Příliš vzdálený most. V roce 1983 se také opětovně sešel s Fellinim při natáčení snímku … A loď pluje. Jeho poslední filmovou rolí byla postava v krátkém filmu Liebesblut z roku 1983. V polovině osmdesátých let se vrátil do rodného Mnichova a začal se věnovat podnikání. Pod rodným jménem vybudoval síť butiků s dětskou módou. Až do počátku devadesátých let pak ještě spolupracoval s německou televizí. Později již svou práci zcela omezil na občasný výstup v dokumentu nebo načítání komentářů.
Fred Williams je ženatý s Claudií Löcherer, se kterou má jednoho syna. Na důchod se odstěhoval do městečka Seeshauptu na břehu Starnberského jezera nedaleko od Mnichova. Rozhovory a fotografování odmítá.
Zdroje:
