Článek
Guillaume Depardieu se narodil dne 7. dubna 1971 v Paříži. Jeho otce Gérarda jistě není třeba představovat. Matka, Elisabeth Depardieu, rozená Guignot, je rovněž herečkou a za slavného herce byla provdána dlouhých třicet šest let. Ze svazku vzešla ještě mladší dcera Julie. I tu živí herectví.
Za katr již v sedmnácti
Pro nejstaršího syna slavného barda nebylo snadné se vymanit ze stínu svého otce. S hereckou profesí začal koketovat právě jako kompars v jeho filmech. V zákulisí navíc vždy trpěl otcovou věčnou nepřítomností. Propadal alkoholu, drogám, dostával se do střetů se zákonem. Měl problémy ve škole. V roce 1988, ve věku sedmnácti let, byl poprvé odsouzen ke třem letům vězení za užívání, dovoz a obchodování s heroinem. Strávil dlouhou dobu ve vězení v oddělení pro mladistvé a poté ve vazebním středisku Bois-d'Arcy. Po osmnácti měsících věznění mu bylo uděleno podmínečné propuštění.
Guillaume Depardieu
Sám herec o sobě říkal, že je dítě Distilbene, léku, který se kdysi předepisoval těhotným ženám jako prevence potratu. Později se ukázalo, že má řadu vedlejších účinků. Mimo jiné údajně způsobuje těžkou depresi, úzkost, poruchy příjmu potravy a alkoholismus. „Když byla moje matka se mnou těhotná, vzala si Distilbene,“ ujišťoval Guillaume.
Osudná bouračka a krátké vztahy
V roce 1991, když mu bylo dvacet let, označil se za zničeného a asociálního. Byl to ale také rok, kdy získal svoji první velkou filmovou roli. V romantickém dramatu Všechna jitra světa hrál mladší já svého vlastního otce. Brzy se ukázalo, že umí. V roce 1995 mu role ve filmu Les Apprentis vynesla Césara pro nejslibnějšího herce. Ale ještě v témže roce utrpěl úraz na motorce. Byl hospitalizován s vážným zraněním kolene a operace se nepovedla. Rána byla infikována zlatým stafylokokem. Následovalo sedmnáct reoperací, četná ošetření a roční hospitalizace. Ani poté to ovšem žádný zázrak nebyl.
V roce 1996 se Guillaume během natáčení filmu Marthe seznámil s herečkou Clotilde Courau. Vznikl z toho krátký a krásný milostný příběh. Byli mladí a vášnivě se milovali. Netrvalo to ale dlouho. Přesto románek zanechal v herečce trvalý dojem. Když byl film v roce 2019 vydán na DVD, Clotilde Courau se svěřila: „Tato mladistvá láska mi dala sílu žít svůj život a nikdy nic neodmítnout, ani nezapomenout.“ Po několika měsících romance a vytetování Clo na hercově břiše následoval rozchod. Dne 4. ledna 1999 se Guillaume po tříměsíční známosti oženil s Élise Ventre. O rok později na světě přivítal společnou dceru Louise. Holčičce nebyl ani rok a již byl i tento vztah minulostí.
Guillaume Depardieu na festivalu v Cannes v roce 1996
Herecky se Guillaumovi nadále dařilo. Již v roce 1999 byl oceněn v kategorii Nejlepší herec na mezinárodním filmovém festivalu ve španělském Giónu za film Pola X. Objevil se v seriálech Hrabě Monte Cristo, Bídníci či Napoleon, zdravotní potíže jej ale neopouštěly. V roce 2003 po letech strávených v nesnesitelných bolestech, které se navíc podepsaly i na jeho nedobrém psychickém stavu, se rozhodl pro amputaci. Ta jej zbavila bolestí a dle jeho vlastního vyjádření mu opět vrátila psychickou pohodu. Krátce poté založil nadaci, která měla zastupovat oběti nozokomiálních infekcí.
Ani špatný stav jej neodradil od vylomenin
Nedlouho před amputací došlo ale k dalšímu známému incidentu, kdy Guillaume vytáhl zbraň a vystřelil na svého známého, se kterým popíjel v baru a který měl mít nemístné poznámky na jeho ošuntělý styl oblékání. Pro bulvární noviny to bylo sousto. Slavný Gérard veřejně svého syna zavrhnul. Guillaume si také neodpustil kritiku a vše vyvrcholilo ve veřejnou slovní válku. Dne 17. září 2003 byl herec odsouzen k devíti měsícům vězení s podmíněným odkladem. Do světa v tom čase pustil zprávu, že již ztratil chuť do hraní a že se bude raději zabývat psaním, sochařstvím a vínem.
Clotilde Courau na filmovém festivalu v Cannes
V roce 2004 vydal autobiografickou knihu Tout Donner, ve které psal mimo jiné o svém složitém vztahu k otci. Kniha mu zároveň posloužila jako psychoanalýza a zjevně uklidněný herec pokračoval v úspěšné kariéře na plátnech kin i v televizi. V romantickém dramatu Nesahejte na sekeru získal hlavní mužskou úlohu, objevil se ve filmech Francie nebo Stella, hrál v seriálu Prokletí králové. Na podzim roku 2008 odjel natáčet do Rumunska. Dostal ale zápal plic a znovu u něj propukla stafylokoková infekce. Byl repatriován do nemocnice v Garches, kde po několika dnech, 13. října 2008, nemoci podlehl. Bylo mu pouhých třicet sedm let. Jeho pohřeb se konal dne 17. října 2008 v kostele v Bougival. Na bohoslužbě promluvila jeho matka, sestra i otec, který přečetl úryvek z Malého prince. Po kremaci byl jeho popel uložen na místním hřbitově. Pohřbu se zúčastnila i jeho někdejší přítelkyně Clotilde Courau, která se mezitím sňatkem s Emmanuelem-Philibertem Savojským, uchazečem o italský trůn, stala princeznou savojskou. Na svou někdejší lásku ale nikdy nezapomněla a ještě před nedávnem na ni vzpomínala: „Láska jednou, láska navždy. Nic neodmítej, ani nezapomeň. Vzpomeň si na své světlo a udržuj ho znovu naživu. Všechno nejlepší, drahý.“
Zapomenout na Guillauma nedokáže ani jeho poslední přítelkyně, Béatrice Dalle. „Nedokážu se přenést přes jeho smrt. Nemůžu se podívat na jeho fotku bez pláče. Každý den na něj myslím,“ řekla v rozhovoru v roce 2010. Ještě po třinácti letech zveřejnila na svém Instagramu hercovu černobílou fotografii a text: „Daleko od tebe… přítomen jako v první den našeho setkání v mém srdci a v mé duši… Miluji tě šíleně, vášnivě, tragicky.“ Bývalá manželka Guillauma Depardieua, matka jeho jediné dcery Louise, Élise Ventre, není také již mezi živými, zemřela v úterý 6. října 2020 ve věku 47 let.
Zdroje:
