Článek
Kdo by si nepamatoval legendární hlášku: „Kuře, vy trpíte chronickou mnohoprstostí. Víte o tom? Tak počítejte se mnou. Deset, devět, osm, sedm, šest, pět a pět je jedenáct. No vidíte, a to jste se chtěl ženit. Kuře, Kuře, ví o tom Kudláková?“ Major Maisner ji adresoval svému podřízenému, poručíku Kuřeti.
Herec vedle herce
Zatímco Maisnera si zahrál legendární Ladislav Potměšil, Kuřeti svoji tvář propůjčil Ivan Gübel. Ivan se narodil 19. srpna 1952 v Praze do opravdu umělecké rodiny. Jeho otcem byl herec Ivo Gübel a matkou herečka Marie Marešová, po matce byl též prasynovcem slavného Františka Kováříka, a i otec z matčiny strany se věnoval ochotnickému divadlu. Rodinné prostředí Ivana ovlivnilo natolik, že se herectví rozhodl vystudovat také. DAMU absolvoval v roce 1974 a záhy získal angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávil patnáct let. Pod režijním dozorem Oty Ševčíka sehrál velké a výrazné dramatické postavy a postupně se vypracoval v přední hereckou osobnost této oblastní scény. K herectví mu vypomáhala jeho silná a statná postava, pevný charakter, výrazný drsný obličej a zvláštní hlasový projev. Nejvíce zazářil jako Ivanov v Čechovově stejnojmenné hře.
V roce 1989 odešel do Prahy, dva roky hrál v Divadle E. F. Buriana, poté v Městských divadlech pražských, konkrétně v Divadle Ká a v Divadle Komedie. Klasické stálé angažmá mu ale přestalo vyhovovat. V roce 1995 proto odešel do svobodného povolání. S několika dalšími scénami poté spolupracoval již jen formou pohostinského vystupování.
Proslavily ho bláznivé komedie
Vzhledem ke svému mimopražskému angažmá se v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let ve filmu příliš neuplatnil. Z těch několika málo rolí lze připomenout jeho Malčák v povídkovém dramatu Boty plné vody nebo Melichar z filmu Figurky ze šmantů. Teprve příchod do Prahy mu otevřel nové možnosti. K vidění byl jako opilý obrovitý básník v koprodukční poetické komedii Příliš hlučná samota nebo coby horník v povídkovém filmu Měsíční údolí. V epizodní úloze bachaře se mihnul v oceněném snímku Bumerang. Věnoval se rovněž televizní tvorbě. Objevil se v seriálech Dobrodružství kriminalistiky, Život na zámku či Četnické humoresky.
Opravdu ho proslavila ale jedna jediná role. Byla to ta, kterou mu svěřil režisér Jaroslav Soukup ve volné policejní komediální trilogii Byl jednou jeden polda, Byl jednou jeden polda II – Major Maisner opět zasahuje! a Byl jednou jeden polda III – Major Maisner a tančící drak. Bláznivé komedie o začínajících policistech udělaly v devadesátých letech z mnoha dosud nepříliš známých tváří ze dne na den známé osobnosti. Ivan Gübel si díky roli chronicky mnohoprstého poručíka Kuřete získal obrovskou diváckou přízeň. V prvním filmu přitom vůbec nezazněl jeho skutečný hlas, postavu nadaboval Jaromír Meduna. Ve druhém se pro změnu odmítl vysvléct při natáčení scény, ve které je jeho postava nahá na patologii. Naštěstí v budově hlídkoval policajt, jenž měl podobnou postavu jako on a zastoupil ho.
Zemřel velmi mladý
Diváci Soukupovy komedie milovali a Ivan Gübel se ocitl na vrcholu popularity. V soukromém životě to měl složitější. Společně se svou první manželkou a šéfredaktorkou magazínu Xantypa Michaelou Gübelovou vychovával dvě dcery. Na jeho zdraví se na sklonku devadesátých let začala negativně podepisovat závislost na alkoholu. Ta mu nakonec zkrátila život. Ivan Gübel zemřel na selhání srdce 4. července 1999 v Praze ve věku nedožitých čtyřiceti sedmi let. Nedožil se tak ani premiéry svého posledního snímku Der Lebensborn – Pramen života, který měl premiéru až pár měsíců po jeho smrti.
Jaroslav Sypal, jeho filmový kolega z trilogie Byl Jednou jeden polda, po jeho smrti řekl: „Bohužel zemřel na infarkt. Je ho strašná škoda.“ Fanoušci si jej s Ivanem prý dodnes pletou a volají na něj na ulici Kuře.
Zdroje:
