Článek
Jeanne Augustine Barthélémy, známá také jako Nau de Maupassant, spatřila světlo světa první únorový den roku 1914 v Nancy. Ačkoli jejím prastrýcem byl spisovatel Guy de Maupassant, nebyla zprvu urozenou členkou slavného rodu Maupassantů. Když jí byl rok, přišla o rodiče a ujal se jí strýc s tetou – hrabě a hraběnka de Maupassant.
Setkání na hudební škole
V roce 1943 pracovala Jeanne jako sekretářka ředitele na hudební škole Conservatoire International de Jazz de Paris. Louis se v té době živil jako klavírista po barech a na škole studoval hru na klavír. Jednoho dne se tu seznámil s Jeanne. Jeden sňatek měl již ale za sebou. Poprvé se oženil již ve dvaadvaceti letech. Jeho ženou se stala o rok mladší Germaine Louise Élodie Carroyer. V roce 1937 na svět přišel syn Daniel. Již v roce 1939 se ale manželství rozpadlo, Germaine si našla jiného muže a v roce 1942 následoval i úřední rozvod. Louisovi tak nic nebránilo v tom vstoupit v roce 1943 do manželských vod podruhé. S Jeanne pak žil v malém dvoupokojovém bytě na rue de Maubeuge a postupně se jim narodili synové Patrick a Olivier.
Jeanne vystupuje se svým mužem z letadla
Louis měl do hvězdy první velikosti ještě tuze daleko. Nebyl ani bohatý, ani slavný. Slávy se dočkal až po padesátce. Jeanne v jeho schopnosti ale bezmezně věřila a jeho kariéra jí nebyla lhostejná. Jelikož měla výhrady k jeho agentovi, rozhodla se, že agentkou svého muže bude ona sama. Radila mu ohledně scénářů, vyjednávala o jeho honorářích, diskutovala s režiséry a rozhodovala, kdo bude hrát po jeho boku. Byla to ona, kdo mu doporučil Claude Gensac do role jeho manželky v komedii Oskar. Na herečku si vzpomněla, když ji spatřila v televizi. Věděla, že s jejím mužem kdysi točila a velmi dobře s ním vycházela. Navíc ji považovala za dobrou přítelkyni, které je možné důvěřovat natolik, že se nemusí obávat, že by jí manžela odloudila. Claude pak Louisovu manželku hrála opakovaně a mnozí se tak domnívali, že je jí i v hercově reálném životě.
Život na zámku
Sama Jeanne si ale po boku svého muže manželku rovněž zahrála, stalo se tak v roce 1962 v komedii Nous irons à Deauville. V té době Louis ale ještě nebyl mezinárodní hvězdou a film tak není příliš známý. Zlom nastal až v roce 1964 s komedií Četník ze Saint-Tropez. Z malého rtuťovitého herce byla rázem jedna z nejzářivějších hvězd francouzské kinematografie. Jeho finanční poměry se natolik zlepšili, že se v roce 1967 rozhodl své manželce vrátit sídlo z jejího dětství. V aukci koupil zámek Clermont au Cellier ze sedmnáctého století, stojící kousek od Nantes. Zaplatil za něj osm set třicet tisíc franků. Což by dnes odpovídalo částce přesahující jeden milion eur. Aby tuto starou budovu mohl obnovit, rozloučil se se svým venkovským domem v Saint-Clair-sur-Epte, ale i se svým letním bytem v Hyėres. Louis oceňoval klid, který na zámku panoval, daleko od shonu Paříže, kde již díky své proslulosti nemohl žít v klidu.
Zámek Clermont
V roce 1974 herec prodělal dvojitý infarkt a na lůžku strávil skoro rok. Přežil jen díky Jeanne, která mu okamžitě zavolala pomoc. Odstěhoval se poté ze svého pařížského bytu a žil již pouze na svém zámku. Pěstoval růže, zeleninu a odpočíval. Jeanne mu stále byla věrně po boku.
Desítky let vdovou
Jejich manželství ale nebylo zcela bez poskvrnky. Jeanne byla autoritativní a zabraňovala manželovi ve styku s jeho prvorozeným synem Danielem, Louis měl pro změnu posledních třináct let svého života mimomanželský poměr. Nikdy by se ale neopustili. Zůstali spolu až do konce. Ten nastal dne 27. ledna 1983, kdy slavný Louis de Funės podlehl v šedesáti osmi letech druhému infarktu. Po jeho smrti se Jeanne uchýlila do pařížského bytu na rue Montpensier v prvním obvodu, „tmavého, s poměrně nízkým stropem, trochu staromódního, překypujícího vzpomínkami, fotografiemi herce a nabízejícího nádherný výhled do zahrad Palais-Royal“.
Hrobka na hřbitově Le Cellier
Manžela přežila o dlouhých třicet dva let. Zemřela až 7. března 2015. Bylo jí sto jedna let. Posledních několik měsíců byla již velmi zesláblá a nemocná, uchýlila se proto do Longjumeau do pečovatelského domu. Denně ji zde navštěvovali její synové Patrick, bývalý radiolog, a Olivier, pilot ve výslužbě. Dnes již Jeanne odpočívá po boku svého manžela na hřbitově Le Cellier nedaleko Nantes ve Francii.
Zdroje:
